Stars Above Us [Dnf]

Chapter 19

V noci jsem nemohl spát, tak jsem si jednoduše zalezl pod peřinu, baterkou si svítil a procházel jsem zbytek papírů.
Po chvíli jsem narazil na několik strážných, mezi kterými byl i Will a Dream. U Dreama jsem se na chvíli pozastavil a všiml jsem si jeho věku, který byl jako jedna z mála věcí u všech napsán. Zjistil jsem, že se narodil 19. Srpna a je mu dvacet jedna let. Dvacet jedna let! Vždyť byl o tři roky mladší jak já!
Rozhodně jsem nečekal, že bude tady na zámku sloužit jako strážný už v tak malém věku. Já jsem ve svých jedna a dvaceti skoro  nic nedělal.
Sám pro sebe jsem se zasmál a pak se posunul k dalším zaměstnaným.

-

Stál jsem na louce, byla noc a jediné světlo široko daleko byl měsíc. Ani hvězdy na obloze nebyly, pouze měsíc.
Rozhlédl jsem se kolem sebe a spatřil jsem malé světýlko vycházející z chaloupky kousek ode mě. Rozešel jsem se a když už jsem byl skoro u budovy, uslyšel jsem za sebou kroky. Rychle jsem se otočil a spatřil jsem dvě osoby zahalené celé v černém, pouze oči jim byly vidět. Byli to muži, oba dva měli svalnatou postavu a v rukou drželi pistole. Jejich kroky se pořád přibližovali a já začal zmatkovat.

,,Ne, prosím. Nestřílejte!" Snažil jsem je přesvědčit a ruce jsem zvedl v obraném gestu. Oni však nic neříkali a pořád se přibližovali ke mně. Moje nohy přestaly poslouchat a místo toho, abych začal utíkat jsem tam stál a čekal, co se bude dít.
,,Prosím, nic jsem neudělal." Snažil jsem se dál, ale můžu pořád nereagovali.
Zničeho nic jeden zvedl pistoli a namířil mi ji k tělu. Než jsem stihl cokoli zpravovat, vystřelil z ní tři rány přesně do mého hrudníku. Sklopil jsem pohled a viděl zvětšující se krvavé fleky na mém tričku.
Upadl jsem na zem a poté už viděl jen černo.

-

Otevřel jsem oči a začal hlasitě dýchat.
Byl to jen sen! Byl to jen zatracený sen! Snažil jsem se sám sebe uklidnit a pak jsem si všiml, že ostatní už vstávají. Rozhlédl jsem se ještě jednou po pokoji a viděl Dreama stát ve dveřích. Koukal na mě a když se naše pohledy setkaly objevil se mu na tváři nechápavý výraz. Já jsem jen mávl rukou, ať to neřeší a vstal z matrace.

,,Kluci," řekl stále stojící Dream ve dveřích. ,,U snídaně vám řekneme dobrou zprávu." Bylo jediné, co řekl a potom nás nechal se převléci.
To by mě zajímalo, co ta dobrá zpráva bude.

Na snídani jsem přišel mezi prvními, protože narozdíl od někoho mi převlékání netrvá tak dlouho. Tommy, Tubbo, Karl a Nick přišli chvíli po mě a společně jsme si začli povídat.
Asi v půlce snídaně nás vyrušil Will, který se postavil a začal mluvit. S ním se hned postavil také Dream a Ben.

,,Takže," začal a odkašlal si. ,,Dnes večer se bude konat večeře s královskou rodinou. Královna si vás přála lépe poznat, když se z většiny z vás později stanou rytíři."
Všichni jsme byli celkem překvapení touto novinkou. Myslím, že nikdo z nás nečekal, že bude večeře s královskou rodinou.

Mluvení převzal Dream, který si pohledem projížděl celou jídelnu.
,,Od služek dostanete každý oblek, který si večer vezmete. Dnes nebudeme dělat žádné cvičení, jen si projdeme nějaké základy slušnosti." vysvětlil nám Dream a poté nás nechali dosnídat.
S klukama jsme začali novou konverzaci o tom, jaké to bude, jíst s královnou a králem. Vlastně by tam měla byt i jejich dcera, princezna, pokud se nemýlím.

Naše skupinka se přesunula do třídy a Willova zůstala v jídelně, protože druhá třída se teď prý na něco využívala.
,,Vezměte si každý jednu z těch žlutých učebnic tady a posaďte se." ukázal Dream na knihovnu se spoustou učebnic.
Sedl jsem si sám, protože na mě jako vždycky nikdo nevyšel. Ne že by mi to dělalo nějak velký problém, ale znovu jsem si připadal trochu odstrčený.

Mezitím, co Dream povídal o základech slušnosti, mezi námi koloval papír na který jsme každý musel zapsat svou váhu, výšku a obvod pasu. Bylo to, tipuju proto, aby nám dali správnou velikost obleku.

Po naší úmorné hodině, která byla vlastně úplně na nic, jsme konečně mohli na oběd.
Tommy, Tubbo a Karl museli něco prý zařídit a tak jsme u stolu zůstal sám s Nickem. Popravdě s ním jsem se bavil nejvíc, hlavně proto, že se mi s ním nejlépe povídalo.
,,Georgi?" oslovil mě, aby si získal mou pozornost.
,,Hm?" Zamumlal jsem stále kousající kus masa.
,,Že ty jsi včera v noci procházel ten seznam?"
Divil jsem se, že ne Nick takhle prokoukl. Nebavili jsme se tak dlouho, ale i přesto mě celkem dobře znal.
,,Jo." přiznal jsem se stydlivě.
,,Ha! Já to věděl!" řekl hrdě a zasmál se. ,,A objevil jsi něco?"
,,Vlastně jo, našel jsem jednoho chlapa, který by podle popisu mohl sedět, ale nejsem si jistý."
Nick vypadal nadšeně, nedivím se mu, já jsem byl taky rád, že jsem alespoň něco našel.

Když se kluci vrátili, už jim nezbývalo moc času na oběd, takže si museli hodně pospíšit. Naštěstí se Dream stejně zpozdil, takže nakonec stíhali úplně v pohodě.

,,Hele mně je asi jedno, co budeme dělat. Na plánu nic nemám, takže jestli se jen chcete jít ven projít..?" Dream řekl, když k nám dorazil.
Bylo tady pár nápadů, že bychom mohli mít volno nebo si jít zaplavat, jelikož bylo teplo, ale nakonec jsme se šli stejně jen projít.