Stars Above Us [Dnf]

Chapter 21

LIDI, JE TU REAL CHAPTER!!!
K týhle kapitole se hodí cover tohoto příběhu (pochopíte později lol)
Enjoy :))
(Je tu část týhle kapitoly, která je napsaná z pohledu Dreama! Takže to je malá změna hehe)

Další den dopoledne jsme trénovali na možný útok Gylotů. Střílet z luků už jsme uměli, nějakou základní sebeobranu také a akorát nám vysvětlili, jak používat omamné prostředky. Byla to prostě taková krabička, kterou jsme měli hodit mezi útočníky. Jakmile se dotkne země, začne z ní unikat plyn, který Gyloty na několik minut omráčí.
Celé dopoledne mi uběhlo poměrně rychle, asi protože jsem se těšil na večer.
Při obědě jsem si sedl sám, abych mohl být nějakou chvíli sám a po tom, co jsem dojedl, jsem šel na polední klid do pokoje.
V pokoji jsem potkal kluky a tak jsem s nimi nakonec strávil celý polední klid.
Odpoledne mi uteklo ještě rychleji. Opět jsme trénovali, ale dneska kratší dobu než obyvkle.

-

U večeře mi přišel papírek s místem a časem, kde na mě Dream bude čekat. Schoval jsem ho do kapsy, abych ho později mohl dát k ostatním papírkům. Stálo na něm, že bude čekat na chodbě u našeho pokoje, takže se nemusím bát, že se někde ztratím nebo že se mineme.
V určený čas jsem se nenápadně vytratil z pokoje, řekl bych, že většina kluků už spala a nebo si mě prostě nevšímala.
Dream už stál schovaný za rohem a vyčkával na můj příchod.
Když postřehl, že jdu k němu, ihned se mu na  tváři objevil úsměv. Ten jsem mu oplatil a když jsem došel k němu, pozdravili jsme se.
Cestou ze zámku jsme nikdo nic neříkal. Nebylo to ale trapné ticho, bylo to takové to ticho, kdy oba jen přemýšlíte a nemluvíte.
Když jsme došli k lesu, Dream konečně promluvil. ,,Tady, když si sedneš pod ten dub, tak budeš mít krásný výhled na oblohu." ukázal prstem na místo, kam jsem si ihned sedl a hlavu zvedl nahoru. Měl pravdu. Okolo nebyly žádné stromy, které by překážely ve výhledu, takže jsem mohl vidět každičkou hvězdu na noční obloze.
Dream si sedl vedle mě, naše ramena se teď dotýkala. Chvíli jsme jen oba koukali nad sebe a já zjišťoval, jaká vscehno souhvězdí mohu vidět. Vsadím se, že Dream nemá ponětí, na co vlastně kouká.
,,Možná bys mě mohl naučit, kde jsou všechny hvězdy a souhvězdí a tak.." začal Dream mluvit, jako by mi četl myšlenky. Samozřejmě jsem s ním souhlasil a tak jsem se pustil do dlouhého vyprávění o hvězdách, souhvězdí, měsíci, noční obloze a celkove o vesmíru.
Řekl bych, že jsme pod tím dubem mohli sedět už několik hodin a já už jsem začínal být unavený. Ani jeden z nás nic neříkal a jen jsme nechávali volně proudit naše myšlenky.
Opravdu se mi chtělo spát, ale nechtěl jsem se ještě vracet na zámek. Chtěl jsem zůstat tady, v přítomnosti Dreama a navíc v přírodě.
Svou hlavu jsem si položil na Dreamovo rameno. Ten svůj pohled ihned smířil na mě, ale nic neříkal. Zavřel jsem oči, ale stále jsem cítil, že mě Dream pozoruje. Netrvalo dlouho a já jsem se ponořil do říše snů.

-
Dream's POV:

George si položil hlavu na mé rameno a po chvíli jsem mohl slyšet jeho pravidelné oddechování.
Po chvíli mi bylo nepříjemné mít jeho hlavu na rameni, tak jsem ho opatrně vzal a jeho váhu položil do svého klína. Aspoň jsem mu teď lépe viděl do tváře.
Nemohl jsem z něho spustit oči. Díky jeho zavřeným očím jsem nyní mohl vidět dlouhé černé řasy. Rty měl mírně pootevřené. Vlasy mu mírně padali do očí. I ve spánku vypadal tak neodolatelně.
Odhrnul jsem pár pramínků s jeho čela, ale ani to s ním nehlo. Musel mít hluboký spánek. Nemohl jsem si pomoct a dotkl jsem se jeho brady. Prstem jsem přejel po jeho lícní kosti od brady až k uchu a zase zpátky.
Ani jsem si neuvědomil, že jsem to opravdu udělal, dokud z George vyšel nějaký neznámý zvuk. Vzhůru doufám nebyl, protože oči měl pořád zavřené a stále jsem mohl slyšet pravidelné oddechování.

-

Už uběhla nějaká chvíle, co George usnul a já už jsem začínal být také unavený. Nechtěl jsem ho však budit, tak jsem ho opatrně vzal do náruče a k mému překvapení byl ještě lehčí, než jsem očekával.
Šel jsem k zámku a cestou přemýšlel, jestli ho mám uložit do jejich pokoje a nebo k sobě. Nechtěl jsem ryskovat, že by byl někdo vzhůru a viděl mě nést George, takže jsem šel k sobě do pokoje.
George jsem položil na jednu polovinu postele a přikryl jsem ho peřinou. Sám jsem si lehk na druhou polovinu a jen pozoroval strop.

Back to George's POV:

Vzbudil jsem se a moje ruka ihned nahmatala neznámý objekt vedle mě. Trochu jsem objekt ohmatal a když mi došlo, že to je  něčí tělo, ihned jsem vystřelil do sedu.
Moje oči byli pořád na půl zavřené, ale hned jsem poznal, že nejsem v našem pokoji, ale Dreamově. Když už jsem konečně něco viděl, pohledem jsem se zatoulal k Dreamovi. Ten měl otevřené oči a když jsem se na něho podíval, usmál se.
Byl jsem tak unavený, že jediné co jsem dokázal, bylo si zase zpátky lehnout. Snažím jsem se vzpomenout, co se stalo včera v noci, ale marně. Pamatuji si jen, že jsem usl na Dremaově rameni.
,,Co se stalo včera v noci?" Zeptal jsem se opatrně Dreama. V hlavě už se mi začly rodit všemožné divné nápady.
,,Usnul jsi a tak jsem tě odnesl k sobě. Nechtěl jsem tě budit a kdybych šel k vám do pokoje, ostatní by si toho mohli všimnout." Dream řekl jeho ranním hlasem a u toho se zvedl z postele. Já jsem udělal to samé, i přesto, že jsem chtěl ještě chvíli zůstat v posteli. Nahlas jsem si povzdychl a šel jsem se podívat na hodiny.
Naštěstí jsem měl ještě čas do snídaně, takže jsem nikam nemusel spěchat.

Dream odešel do koupelny, aniž by mi cokoliv řekl a tak jsem jen trapně zůstal stát v místnosti. Počkal jsem než se vrátí, protože jsem nechtěl odcházet bez rozloučení.

Dream se vrátil už oblečený a nejprve si mě ani nevšiml.
,,Oh můj bože." vylekal se a ruku si dal k srdci. ,,Proč tady tak stojíš?" uchechtl se a já jen pokrýval rameny, že nevím.
,,Půjdeme na snídani?" Zeptal se, když jsem nic neříkal. Pořád jsem byl trochu mimo. Odsouhlasil jsem mu to. Dreama jsem nechal jít na snídani a já se šel ještě převléct.