Chapter 5

443 53 2
                                    

Hola, jen bych chtěla na začátku poděkovat PuffyNotFound,která/ který  hlasoval/a zatím pro všechny kapitoly xdd. Moc si toho vážím, děkuju.
(Samozřejmě děkuju všem, co tenhle příběh začli vůbec číst :>)

Viděl jsem Nicka mluvit s těmi kluky, ale nedokázal jsem odhadnout o čem. Když si k nim přisedl na zem, vzdal jsem čekání a chystal se k odchodu. Nick mě ale stihl zastavit a potichu mi řekl: ,, Neodmlouvej a pojď si sednout k nám." v jeho hlase jsem slyšel nadšení. Následoval jsem ho a posadil se vedle nějakého kluka s kapucí. Nick si sedl vedle mě.
,, Ahoj," pozdravil mě ten brunet, na kterého Nick pořád koukal.
,, Já jsem Karl, tohle je Darryl, ale říkáme mu BadBoyHalo nebo jen Bad." ukázal na kluka, vedle kterého jsem si sedl.
,, Al-,"
,, Quackity!" do řeči mu skočil kluk s čepicí na hlavě.
,, A tohle je Sam, Jack a Phil."
Podíval jsem se na tři kluky, kteří byli zřejmě zabraní do nějaké konverzace.
,, Tohle je George," řekl Karlovi Nick a mě až teď došlo, že jsem se nepředstavil. Pokýval jsem hlavou a usmál se na Karla.
,,Vy dva se znáte?" podíval se Karl na mě a Nicka.
,,Vlastně moc ne, potkali jsme se dneska ve třídě."
Ti tři kluci, co si do teď povídali z ničeho nic vstali a řekli, že už by měli jít. Došlo mi, že bych také měl jít. A navíc jsem se dnes chtěl ještě stavit za Dreamem.
,, Hele kluci, rád bych si s vámi popovídal, ale teď musím jit." oznámil jsem jim a postavil se na nohy.
,, Dobře." oba odsouhlasili najednou a pak se začervenali. Jsou roztomilí.

★★★

Procházel jsem se po hradě a nenápadně jsem se snažil najít pokoj Dreama. Prošel jsem už několik pater, ale nikde nic.
Když jsem vyšel do třetího patra, na konci chodby byli dveře a u nich nápis: 'Důstojník Sands'.

Zaklepal jsem na dveře, ale nikdo se neozíval. Zkusil jsem to znova, ale nic se nedělo. Vím, že bych to neměl dělat, ale opatrně jsem zatáhl za kliku a dveře se kupodivu otevřely. Potichu jsem vstoupil do prosluněné místnosti a rozhlédl se, jestli neuvidím Dreama. Nikde tu nebyl.
,, Dreame?" zkusil jsem to ještě jednou. Zaslechl jsem nějaký zvuk z vedlejší části místnosti. Najednou vyšel ze dveří Dream pouze s ručníkem okolo pasu. Ihned jsem zrudl jak rajče, při pohledu na jeho svalnaté tělo. Rychle jsem uhl pohledem, když se jeho oči setkali s mými.
,, P-promiň nechtěl jsem tě vyrušit-"
,, V pořádku," přerušil mě.
,, Akorát jsem se myl." usmál se na mě. Chvíli jsem nic neříkal a pak mi došlo, proč jsem sem vlastně přišel.
,, Já jsem se jen chtěl zeptat, jestli se dneska taky sejdeme.." začal jsem si hrát s prsty na rukou.
,, Jo, jasně." odsouhlasil a přešel k jeho posteli. Z té vzal do ruky triko a konečně si zakryl jeho nahou hruď.
,, J-jo, tak já už asi půjdu." trochu jsem se zakoktal a rozešel se ke dveřím.
,, Počkej ještě." chytl mě Dream za rameno a tím zastavil mou chůzi.
,, Co?" zeptal jsem se a podíval se mu do očí. Musel jsem koukat nahoru, protože oproti mně byl hrozně vysoký.
,, Vždyť ani nevíš kdy a kde se sejdeme." zasmál se, s rukou pořád na mém rameni.
,, Tak tipuju ze na stejným místě ve stejný čas." Usmál jsem se hrdě.
Nadechl se, aby něco namítl, ale pak mu došlo, že mám vlastně pravdu a tak nic neřekl.
,, Dobrá tedy." řekl jen nakonec. Položil jsem svou ruku na jeho, abych ji sundal ze svého ramene a mohl konečně odejít.
,, Máš hrozně studený ruce." podotkl Dream, což byla pravda. Byla mi docela zima.
,, Já vím." začervenal jsem se.
,, Počkej, dám ti něco na sebe." odešel ke skříni.

,, Tady." vrátil se a podal mi černou mikinu.
,, Děkuju." poděkoval jsem stydlivě. Usmál jsem se a Dream taky. Přetáhl jsem si mikinu přes hlavu a ještě jednou mu poděkoval. Byla mi trochu větší, což se dalo očekávat, ale byla příjemná. Ale to nejdůležitější bylo, že voněla jako Dream.

Stars Above Us [Dnf]Kde žijí příběhy. Začni objevovat