Stars Above Us [Dnf]

Chapter 14

!!!IMPORTANT!!!

Okay takže, jen bych vás chtěla upozornit, že mám teď několik kapitol předepsaných. Trochu jsem změnila styl psaní a to, co jsem psala do teď se mi zdaleka nelíbí, ale tak co už. Přepisovat se mi ty kapitoly nechtějí, takže budete muset vydržet ještě 6 kapitol s tímto stylem psaní lol. (Btw jo mám jich předepsaných fakt hodně :Dd)

Jinak já jsem hrozně línej člověk, takže ty kapitoly mám předepsaný a šetřím si je, kdyby se mi někdy nechtělo psát lol.
A taky jsem líná jakkoliv předělávat ty starý. To jsem prostě celá ja :)).
Každopádně enjoy :3

Odpoledne jsme šli do lesa trénovat lukostřelbu a docela mě to i bavilo. Nejprve jsme si to jen tak zkoušeli a když už jsme to trochu natrénovali, stříleli jsme do terče postupně všichni. Každý jsme měl tři výstřely a mně se ani nevim jak povedlo dvakrát trefit do středu. Quackity se trefil třikrát, takže byl z nás nejlepší, ale já jsem byl hned za ním.

Byl tady Will a Jeremy a jelikož tu stále nemohl být Dream, přišel taky Ben. Bena jsem moc neměl šanci poznat, protože většinu času s námi vůbec nebyl, a pokud ano, jen nenápadně přihlížel.
Dneska nám přinesl nože se kterými jsme si to prý také měli zkusit. Neměl jsem z toho velkou radost, ale tak když se mi povedlo trefit se do terče s lukem, tak proč si to nezkusit i s nožem.

Ano, myslel jsem si, že to bude lehčí, ale jak jsem později zjistil, bylo to o dost těžší než střílení z luku. Nůž se pořád otáčel a nedalo se s ním pomalu ani mířit.

Quackity v tom byl až nějak moc podezřele dobrý, že mi to nedalo a musel jsem se ho zeptat.
,, Hele ty máš nějaký zkaženosti, že ti to tak jde?" Zeptal jsem se ho se smíchem.
,, Vlastně jo.." zasmál se.
,, Doma mě táta tohle všechno naučil. A  jak to tak vidím, vyplatilo se to." usmál se na mě a já mu úsměv oplatil.
,, Tobě to taky jde. Doma jsi střílel z luku?" zeptal se tentokrát on mě.
,, Ne. Ne, asi mám jen přirozený talent." dělal jsem, že jsem na sebe pyšný a zasmál se.
,, To mi jako říkáš, že jsi nikdy nestřílel z luku?" vykulil oči a já pokýval hlavou ze strany na stranu.
,, Tak to jsi dobrý." pochválil mě a já mu jen potichu poděkoval.

Když jsme skončili a došli jsme k zámku, přišel ke mně Tubbo s Tommym a zeptali se mě, jestli se nechceme dneska podívat na ten Dreamůc případ. Řekl jsem jim, že dneska půjdu za Dreamem a pokusím se mu nějak vysvětlit, že jsem to klukům řekl. Přeci jen jsem to nikomu neměl říkat. Až tohle zpracuje, zeptám se, jestli nechce vyřešit, kdo mu to udělal.

Ještě, než jsem k němu šel, jsem se stavil v jídelně pro svačinu - jablko.
Zaklepal jsem na dveře, ale nikdo se neozíval. Zkusil jsem to tedy ještě jednou, více hlasitěji a vypadalo to, že me tentokrát Dream slyšel.
,, Dále!" uslyšel jsem vzdáleně. Otevřel jsem tedy dveře a naskytl se mi pohled na prázdnou postel.
,, Jsem tady." ozval se hluboký hlas z pracovny. Vešel jsem tam a viděl Dreama sedícího u stolu, jak probírá nějaké papíry.

,, Ahoj." řekl jsem s úsměvem a Dreamovi se hned rozzářili oči při pohledu na mě. Kéž bych jen viděl jejich pravou barvu.
,, Ahoj." pozdravil mě nazpět a vstal ze židle.
,, Jak tak vidím, už jsi zdravý jako rybička." zasmál jsem se.
,, Dalo by se to tak říct." dořekl a poté jen chvíli stál na místě. Když mu došlo, že ani jeden nic neděláme, řekl: ,, Když už jsi tady.. Chtěl jsem tě poprosit, jestli bys mi to nesundal." Povytahl triko a podíval se na svůj obvaz kolem hrudi.
,, To se toho bojíš nebo co?" Zavtipkoval jsem a Dream sklopil pohled.
,, Oh." Vydal jsem ze sebe.
,, Promiň, nemyslel jsem to zle. Jasně, že ti to sundám, pokud ti vadí pohled na- no asi na krev tipuju."
,, Děkuju. Promiň, že to musíš dělat ty, já bych se na to ale nemohl podívat." Uchechtl se. Já se na něho usmál a poté se odešel podívat do koupelny pro nějakou naplast, kterou bych mu tam pro jistotu nalepil.

Vrátil jsem se s náplasti v ruce a Dream stál u postele. Řekl jsem mu, že klidně může stát a tak i udělal. Sundal si triko a mně se naskytl pohled na jeho hruď. Měl tam několik jizev, nejspíš od těch chlapů.

Obvaz jsem mu sundal a zatím ho jen hodil na zem. Polštářek, prakticky celý od krve, jsem sundal a podíval se na ránu.
,, Už to nevypadá tak hrozně. Ani infekci tam naštěstí nemáš." Podíval jsem se na něho a poté zase na ránu. On na mě nepřestával koukat, což i chápu, pokud nechtěl koukat na jeho ránu.
Nalepil jsem mu náplast a poté si stoupl tak, že jsem stál těsně u něho.

,, Děkuju." Usmál se na mě a tím ukázal své dolíčky.
,, Nemáš za co." Podíval jsem se mu do očí, on se pořád usmíval.
Zvedl jednu ruku k mé hlavě a já se lekl co dělá.