Stars Above Us [Dnf]

Chapter 12

Enjoy uwu

Zbytek dne jsem měl špatnou náladu. Naštěstí za mnou nikdo nešel ani mě nikdo nehledal a tak jsem mohl v klidu sedět v lese pod velkým smrkem.

Už se začínalo stmívat a já usoudil, že bych se měl vrátit zpět na zámek. Nemáme přímo večerku, ale po deváté hodině večerní bychom se neměli pohybovat mimo zámecké nádvoří, což jsem momentálně porušoval. Tipoval bych že bylo spíše tak okolo desáté, ale momentálně mi to bylo ukradené.
Zvedl jsem se ze sedu a rozešel se směr zámek. Nešel jsem ani deset minut a už jsem mohl vidět světla zářící z věžních oken. Vyhledal jsem si náš pokoj a zjistil, že se zde ještě svítí. Uf, ještě nešli spát, tak to asi není zas tak pozdě.
Do hradu jsem vešel zadním vchodem, kterým jsme s Dreamem a Willem chodili snad vždy, když jsme šli běhat nebo prostě jen do přírody.

,, Georgi, kde jsi byl tak dlouho?" vrhl se na mě Tommy, hned co jsem vešel do pokoje.
,, Jen jsem si chtěl pročistit mysl." prohrábl jsem si své tmavě vlasy a posadil se na svou 'postel'. Spíše jen matraci, ale budeme tomu říkat postel.
,, Měli jsme o tebe strach, měl bys nám říkat, kam chodíš.." Tommy si sedl na svou matraci, která byla shodou náhod hned vedle té mé.
,, Promiň. Příště Ti dám vědět." usmál jsem se na něho a poté opět z matrace vstal. Měl jsem dnes ještě jiné plány, než jít hned spát.

,, Hej Karle?" Sehl jsem se k Nickovi a Karlovi sedící na jedné matraci, očividně zabrání do nějaké konverzace.
,, Můžeš na chvilku?" kývl jsem hlavou na náznak, aby se zvedl a on tak udělal. Ještě něco řekl Nickovi a poté mě následoval. Odešel jsem na chodbu, protože jsem nechtěl, aby nás někdo poslouchal.

,, Jen jsem se chtěl omluvit za dnešek.. Promiň, jestli jsem na tebe nějakým způsobem vyjel, dneska prostě nemám svůj den." zasmál jsem se a Karl se na mě usmál. Aspoň není teď uražený nebo tak něco.
,, A ještě jedna věc!" zastavil jsem ho, když vypadal, že chce odejít.
,, Řekl jsi Nickovi o tom, co jsem ti řekl u večeře?"
,, Nene, o Dreamovi jsem mu nic neříkal."
,, Dobře," udělal jsem malou pauzu. ,, Myslíš, že bys mě mohl nějak krýt. Opravdu ti teď nemohu říct, co přesně se děje, ale potřebuju se podívat za Dreamem. Udělal bys to pro mě?" udělal jsem na něho psí očka, která očividně zabrala a on souhlasil.
,, Děkuju moc!" zavolal jsem na něho ještě a poté už běžel do horního patra za Dreamem.

Zaklepal jsem na dveře a uslyšel tiché 'kdo je tam?'.
,, George." řekl jsem stále ještě trochu udýchaně. Poté jsem slyšel kroky směřující ke dveřím. Dream by neměl vstávat z postele v jeho stavu. Rychle jsem si upravil vlasy, které jsem měl rozcuchané všude po obličeji a poté jen uslyšel zvuk zámku. Dveře se otevřeli a v nich stál Dream v celé své kráse. Teda spíše nekráse, měl totiž úplně rozcuchané vlasy, pytle pod očima a vypadal hrozně rozespale. Ale přesto, že vypadal takto, jsem mohl poznat, že má z mé návštěvy radost.

,, Pojď dál." řekl s úsměvem, ale z jeho hlasu jsem mohl poznat únavu.
Vešel jsem do jeho pokoje. Vypadal úplně stejně jako před pár hodinami.
,, Promiň jestli jsem tě vzbudil." podíval jsem se na něho trochu provinile.
,, Ne ne, v pohodě. Stejně nemůžu spát." sklopil pohled k zemi a já se nepřestával dívat na jeho špinavé blond rozcuchané ale přesto tak krásné vlasy.
,, Bolí tě to?" zeptal jsem se po chvilce ticha.
,, Co?" podíval se na mě nechápavě, ale hned mu to došlo.
,, Jo.Teda.." povzdechl si.
,,Ne, nebolí to." obličej si schoval do rukou a vydal jakýsi divný zvuk.
,, Promiň. Jsem jen unavený." prohrábl si vlasy a já přistoupil blíže k němu.

,, To vidím." usmál jsem se a měl jsem chuť doknout se jeho tak perfektních lícních kostí. Ale neudělal jsem to. Neudělal jsem to a jen jsem tam stál a koukal se do jeho očí. A on se koukal do mých.
Pak ale nás pohled přerušil, jako by si uvědomil, co děláme. Což mi také hned došlo.
,, Promiň, promiň.. tohle bylo divný." začal jsem se omlouvat, ale Dream se jen začal smát.
,, V pohodě." řekl mezi jeho záchvaty. Jakoby najedou nebyl vůbec unavený a měl spoustu energie. Ale když ho jeho smích přešel, byla na něm opět poznat únava.

,, Já tě nechám spát, stejně už je pozdě a nejspíš bych měl j-" nestihl jsem dokončit svou větu, protože mi skočil do řeči.
,, Můžeš to zůstat jestli chceš." usmál se a poté si vlezl do postele.
Nemusel dlouho čekat a já si k němu přilehl. Rozmyslel jsem si, že tu zůstanu aspoň chvíli a kdyžtak odejdu až usne.

Dream už nic neříkal a jen si lehl na levý kraj postele. Já si lehl co nejvíce na svůj, abychom se zbytečně nedotýkali a ponořil se do říše snů.