Chapter 1

1.2K 47 3
                                    

Dnes byl muj první den u Stráže. Musel jsem vstávat brzy, abych byl už v sedm před zámkem. Naše království bylo součástí mocné říše jménem Elitie, kde vládl král Edward VII. Na trůn by měl brzy nastoupit potomek, ale jelikož král nemá syna, království začíná být v rozpacích. Král a královna mají pouze dceru Anastazii, která je velice chytrá dívka a já osobně si myslím , že by na trůn mohla nastoupit, ale zákony říkají opak. Moji rodiče se rozhodli, ze bych také měl začít něco dělat, a tak budu chránit královskou rodinu před útoky Gylotů. Gyloti jsou naši nepřátele, snaží se zavraždit Královkou rodinu a zabrat naše území.

Vstal jsem z postele a sešel po schodech do obýváku. Tam už na mne čekala mamka se snídaní. Chuť k jídlu jsem vůbec neměl, ale ona tvrdila, že se musím na dnešek posílit.
Asi za půl hodiny už jsem byl připraven a mohl jsem se vydat k zámku. Šel jsem po kamínkové cestě než jsem došel před obroskou stavbu - zámek.

Před branami už stálo několik kluků přibližně v mém věku. Pár jich bylo možná i mladších. Nechtělo se mi s nimi nějak povídat, tak jsem si stoupl opodál a opřel se o kamenou zídku.

Nějakou chvíli jsme čekali, než přišel postarší muž a pozval nás dál.
,, Vítám vás všechny na prvním dni tady u stráže, já jsem Jeremy. Teď si projdu jestli jste tu všichni a pak půjdete na výcvik."
Jak řekl tak udělal, prošel naše jména a pak jsme vyrazili dlouhou chodbou někam do neznáma.
Dorazili jsme do v celkem těsné místnosti, ale vešli jsme se tam, protože nás nebylo tolik. V této místnosti už čekali tři muži. Jeden postarší s vousy a dva mladí. Jeden dokonce vypadal mladší než já. Mezitím co jsme se všichni nacpali do místnosti, muž co nás sem přivedl někam odešel.

,, Převléknete se a pak půjdeme trénovat šerm." Řekl jeden z postarších mužů. ,,S výcvikem vám bude pomáhat  Will," ukázal na mladého kluka, tak okolo 30.
,, Ben," usmál se na nás postarší muž, který mi připadal sympatický.
,, A Dream." myslel jsem, že jsem se přeslechl, když vyslovil jméno posledního mladíka, ale když jsem postřehl ostatní, došlo mi že jsem musel slyšet správně. Mladík, Dream, jak mu řekl, se trochu začervenal. Když se všichni zklidnili, každý z nás si vzal uniformu a odešli jsme se převléci do větší místnosti. Vůbec jsem nechápal proč jsme se pořád přemisťovali.

Když jsme byli oblečení v uniformách, dveřmi jsme prošli na nádvoří.
,, Rozdělíme vás do skupin. Jedna u Wila a druhá u Dreama." oznámil nám ten postarší muž, jehož jméno jsem stále neznal. Podíval se na papír, který držel v ruce a začal číst naše jména.

Přiřazen jsem byl k ‘Dreamovi’. Bylo nás tam celkem deset a ve skupině u Willa osm.
,, Ahoj všichni. Já jsem Dream a budu vás doprovázet výcvikem abyste mohli bránit naše království.” řekl hlubokým hlasem.
,,Nějaké otázky?” zeptal se nás. Někdo z davu trochu drze vykřikl: ,, Dream je jako tvoje jméno?”
,, Ne, je to moje přezdívka.” odpověděl a usmál se Dream.
,, A jaké je tvoje reálné jméno?” zeptal se někdo jiný. Dream si prohrábl vlasy a vysvětlil, že jeho jméno skoro nikomu neříká, protože se mu nelíbí a tak si vymyslel přezdívku.
,, Ještě nějaké otázky na mou osobu?” řekl a pousmál se. Přišel mi sympatický. Nikdo se už na nic nezeptal a tak nám rovnou rozdal meče. Srdce mi hned začalo bušit rychleji, protože zkušenosti s mečem jsem neměl. Vlastně s žádnou zbraní jsem neměl zkušenosti.

Trénovali jsme si základní triky a Dream nás obcházel a radil nám. Mé srdce začalo opět bušit rychleji, když jsem si všiml, že jeho kroky směřují ke mně. Hned co přišel se posměšně uchechtl.
,, Co?” zeptal jsem se uraženě.
,, Vidím, že s mečem pracovat neumíš, vždyť ho ani pomalu neuneseš.” tentokrát se zasmál ještě víc nahlas. Docela mě to ranilo, ale než jsem stihl něco namítnout, skočil mi do řeči.
,, Ale neboj, se mnou to lehký nebude. Svaly si získáš hned.” poplácal mě po zádech, až jsem se málem neudržel na nohou. Kývl hlavou směrem k meči a já pochopil, že mu mám ukázat nějaký ‘trik’. Pokusil jsem se něco udělat, ale myslím, že to dopadlo dost katastrofálně.
,, Čekej, držíš to špatně.” přešel za má záda a ruce mi přemístil do správné polohy. Když byl spokojený objevil se mu na tváři velký úsměv. Byl roztomilý. Když mi došlo, že na něho koukám a on to postřehl, začervenal jsem se a trochu sklopil hlavu. On to nějak neřešil a dál se věnoval šermu.
,, Teď ti to půjde líp.” usmál se a odešel k dalšímu klukovi.

Stars Above Us [Dnf]Kde žijí příběhy. Začni objevovat