Stars Above Us [Dnf]

Chapter 2

Na večeři jsme šli do útulné jídelny. Seděl jsem vedle blonďatého kluka, který si se mnou začal povídat, a představil se mi jako Tommy.
Působil na mě jako hyperaktivní kluk se spoustou energie. Taky hodně nadával na to ze musel na zámek kvůli jeho matce a pořád opakoval, že hodně lidí ho na první pohled nemají rádi a myslí si, že je otravný. Když jsem se s ním začal bavit, zjistil jsem, že mu je asi 17.

Po večeři nám ukázali pokoje. Byli jsme v pokojích opět jako ve skupinách na trénování, čili jsem byl s Tommym. To na čem jsme spali bych nenazval přímo postelemi, ale aspoň jsme nespali na podlaze. Jednoduše bylo v místnosti několik matrací namačkaných vedle sebe.

★★★

,, Budíček!" někdo zakřičel a zabouchal na dveře. Hned potom se dveře rozrazily a v nich se objevil Dream.
,, Za pět minut v hale." řekl rychle a pak zmizel. Všichni jsme se ihned začali zvedat, abychom se stihli připravit. Oblékl jsem si na sebe stejně oblečení jako včera a pak jsme se tak nějak všichni přemístili do haly. Tam už bylo několik kluků od Willa a Dream s Willem si něco povídali.
,, Co myslíš, ze budeme dneska dělat?" zeptal se Tommy z ničeho nic, až mě to vyděsilo. Nadzvedl jsem ramena na znamení, že nevím a zrovna v tu chvíli začal Dream vysvětlovat, co dnes budeme dělat.
,, Takže: Včera jste si zkoušeli pracovat s mečem, v čemž dnes budeme pokračovat. Ale na začátek.." tleskl rukama o sebe ,,.. Si zaběhnete pět kilometrů kolem zámku, jako rozcvičku." Halou se ozvali povzdechy a lidi si začali šuškat.
,,Ticho!" okřikl nás Will a Dream pokračoval.
,, Dneska  budeme pracovat převážně společně a zjistíme si vaše dovednosti a fyzičku." Will pouze přikývl na souhlas.

Pak už jsme vyšli před zámek a naše rozcvička začala. Běžel jsem přibližně uprostřed davu a Tommy běžel kousek za mnou. Měl jsem pocit, ze po těch pěti kilometrech umřu, ale když jsem doběhl, zjistil jsem, že to nebylo tak dlouhý.

Asi půlka kluků doběhla přede mnou a když doběhl do cíle i Tommy, ještě nějakou chvíli jsme čekali na ostatní. Potom, co doběhl i zbytek, jsme šli opět trénovat s meči. Běh byl ještě v pořádku, ale nějaké švihy mečem, nebo jakoukoli zbraní, mi opravdu nešly. Dream nás opět postupně procházel, stejně tak jako Will, akorát svou skupinu.
,, George, že?" Uslyšel jsem za zády. Otočil jsem se a spatřil jsem Dreama.
,,A-ano." Odpověděl jsem trochu nejistě.
,,Jak ti to jde?" Zeptal se me celkem přátelsky. Nic jsem neříkal, jen jsem udělal výraz, který mluvil za vše.
,,Dobře. Tak co Ti nejde?" Přešel ještě o kousek blíže ke mně.
,,Asi nic." Pokusil jsem se zasmát. Na chvíli se podíval nějakým jiným směrem a pak odešel. Než jsem se stihl vzpamatovat, vrátil se zpátky i s mečem v ruce.
,, Braň se." Postavil se do obranné polohy. Zkoušel na mě všelijak zaútočit a já se jakž takž dokázal bránit.
,, Jsi hrozný poleno, víš to?" zasmál se. Sklopil jsem zrak k mym botám.
,, Dělám si srandu, Georgi." ujistil mě.
,,Ale jestli chceš, mužů tě trochu doučovat." Opět jsem se mu podíval do obličeje. Až teď jsem si všiml, že mu po celém obličeji poskakují pihy.
,, To by bylo fajn." Oplatil jsem mu úsměv, který mi Jmenoval.

Najednou udělal pár kroků ke mně a já znervózněl.
,, Ale musí to být v noci. Je to tajný." zašeptal mi do ucha. Přikývl jsem na souhlas.
,, Ještě ti dám vědět." odstopil ode mě zase dál a poté odešel.

★★★

Oběd jsme měli venku, protože svítilo slunce. Tommy si se mnou opět povídal, ale já moc nedával pozor. Zbystřil jsem, až když jsem viděl Dreama na mě nenápadně pokukovat. Po chvíli se přiblížil víc ke mně. Prošel kolem mě a těsně vedle mě, na lavici, položil zmuchlaný papírek. Na něm stálo:

V půl dvanácté čekej v hale. Přijdu si pro tebe. -Dre

Papírek jsem schoval do kapsy a dál se věnoval obědu.

Druhá kapitola je na světě :>
Schválně, kdy si toho všimneš besto friendo •>•

Jinak doufám, že se bude někomu líbit :))