Stars Above Us [Dnf]

Chapter 7

Zbytek dne jsme strávili vevnitř učením. Za to jsem byl rád, protože kdybychom dělali nějakou fyzickou aktivitu asi bych odpadl.

S Dreamem jsme se dohodli, že se sejdeme až zítra a dneska budu konečně spát normálně.

★★★

Vzbudil jsem se, když zrovna vycházelo slunce. Ostatní ještě spali a tak jsem se jen díval z malého okna, co máme v pokoji, ven na přírodu.

Neuběhlo ani půl hodiny a někdo nás přišel vzbudit.
,, Vstávat!" podle hlasu jsem poznal, že to není Dream, takže to mohl být Will a nebo Jeremy.

Vstal jsem z postele asi jako první a šel se obléci. Dneska jsem měl hodně energie, asi díky tomu, že se mi dobře spalo.
Dneska už jsme měli jít zase dělat nějakou fyzickou aktivitu. Doufám, že vše co budeme dělat, nebude jen šerm a obrana mečem.

,, Nějakou dobrou náladu máš.." drkl do mě Tommy, kterého jsem si ani nevšiml.
,, Docela jo." usmál jsem se na něho. Všiml jsem si, že už je také oblečený a tak jsme se vydali na snídani do jídelny.

Přišli jsme tam mezi prvními. Už tam bylo pár kluků od Willa a pak i samotný Will. Dream tu ještě nebyl, což mě trochu znervóznělo, protože nás ani nebudil, jako to vždycky dělával.

★★★

V jídelně už jsme byli všichni, ale Dream pořád nikde.

,, Prosím věnujte mi teď chvíli pozornost." začal mluvit Jeremy. Postavil se, asi abychom ho lépe slyšeli a poté pokračoval.
,, Dnes dopoledne budeme běhat a poté trénovat sebeobranu. Willova skupina bude normálně s Willem a Dreamova bude dnes se mnou." dokončil svůj proslov a v jídelně se začalo šuškat. Zajímalo by mě, co se stalo Dreamovi, že dnes musíme být s Jeremym.

,, Ticho!" okřikl nás Jeremy.
,, Willova skupinka teď odejde a Dreamova tu ještě chvíli zůstane."
Hned potom se polovina jídelny postavila a odešla za Willem.

Tommy ani já jsme nic neříkali a jen čekali než Jeremy promluví.

,, Dreamovi se stala," podrbal se na hlavě
,, Jakási nehoda, ale nebojte brzy bude v pořádku." ujistil nás a já začal přemýšlet nad tím, co se mu mohlo stát. Co jako myslel 'jakousi nehodou'? Budu ho moct vidět? Bude zítra v pohodě?

,, Georgi?" lekl jsem se Tommyho, který mě vyrušil z mých myšlenek.
,, Jdeme." chytl mě za rameno a šli jsme za davem, který opouštěl jídelnu.

★★★

Jak Jeremy řekl, tak se i stalo. Nejprve jsme běželi asi pět kilometrů nějakým lesem a kolem rybníka, až jsme se dostali zpět na hrad. Potom jsme šli trénovat sebeobranu, kde jsme se rozdělili do dvojic a zkoušeli jsme různé prvky.

Dneska opravdu krátká kapitola, ale nebojte, ještě jednu snad dneska vydám :))