𝐃𝐂𝐄𝐑𝐀 𝐌𝐄𝐂𝐇𝐀𝐍𝐈𝐊𝐀 [ 𝐘𝐍𝐎𝐓𝐓 ]

|23|

T: ,,Takhle to budu hrát lidem až jim tě budu představovat, teď jsem ještě nic nevydal ze svých tracku a nic nedával na instagram ani další sociální sítě"
A: ,,Trochu se bojím jak budou na mě reagovat"
T: ,,Neboj se, jsou kvůli mě udělat cokoliv, v určité míře"
A: ,,Dobře"

Děsně jsem se bála jak na mě budou jeho fanoušci reagovat, mohli udělat cokoliv, třeba mě i psychicky ublížit.
Kladla jsem si tyhle otázky a do doby, dokud na mě někdo nepromluvil.

T: ,,Halo Aďo? vnímáš?
A: ,,C-co jo..kde máš rodiče"
T: ,,Cože? však odjeli před půl hodinou"
A: ,,Aha promiň"

Co jsem to dořekla, začala jsem brečet, strašně moc jsem se bála.

T: ,,Aďí copak?"
A: ,,J-ja mam jenom p-prostě strach jak budou t-tvoji fanoušci reagovat na mě"
A: ,,Ale neboj se, to bude v pohodě"

Tony mě pak vtáhl do objetí a já se k němu přistiskla, on dokáže uklidnit, je to strašná láska, nevím co bych si bez něho počala. Díky němu, když jsme se poznali, věděla jsem že tenhle kluk do mého života patří a změní můj trochu nudný život ke šťastnějšímu. V mém životě jsem ho i chtěla mít, ovšem to musel učinit čas, a ten společný čas, kdy jsme trávili spolu nás spojil, netušila jsem že to budou až 3 roky, snad nám to vydrží až dokud nás smrt nerozdělí.

Čas šel dál a Tony oznámil na svém instagramu, že na jeho narozeniny bude velký koncert v Praze, to je už mimochodem zítra.
Měl by tam jako "předskokan" Martin, s Tonym a semnou si to vyříkal a jsme spolu už v pohodě, akorát nevím proč to řekl, co myslel tím, že je Tony kriminálník? Nechala jsem to být a věnovala se dál balení, jestli se ptáte proč balení tak je protože jsme s Tonym našli hezký barák poblíž Strakonic, je i krásná zahrada a barák je dost velký, takže už se těším až tam budeme bydlet.

Je ráno, den kdy má Tony koncert, bála jsem se reakce Tonyho fanoušků, přemýšlela jsem jak by to asi bylo, z přemýšlení mě vyrušil Tony který se převaloval.

T: ,,Copak? Proč nespíš?"
A: ,,Nemůžu"
T: ,,Proč ne?
A: ,,Protože je 10 a za pár minut tady bude Pajin.."

Neřekla jsem to a někdo začal zvonit, chtěla jsem se zvednout ale Tony nezastavil.

T: ,,Lež, já tam dojdu"

Neřekla jsem mu nic a jen se usmála, Tony odešel do chodby a o chviličku později slyším hlasy, přemýšlela jsem jestli to nemůže být Pajinec, znělo to tedy jako on, snad sebou vzal i Péťu, dlouho jsem ji neviděla ani telefon mi nebere.