𝐃𝐂𝐄𝐑𝐀 𝐌𝐄𝐂𝐇𝐀𝐍𝐈𝐊𝐀 [ 𝐘𝐍𝐎𝐓𝐓 ]

|20|

Když jsme dorazili domů, šla jsem udělat něco k obědu protože Tony po cestě kňučel že má hlad.
Oběma jsem udělala zapečené těstoviny.

Hledala jsem Tonyho, no kde myslíte že zase byl? Ve studiu, od doby co jsem mu řekla, že budeme rodina a bude nás o jednoho víc, je každý den, minimálně tři hodiny ve studiu, na jednu stranu jsem ráda že má studio doma a nemusí nikam jezdit.
Občas mě i mrzí že je tam nespočet hodin, ale je to pořád mladej kluk co si jde za svým snem, takže mu v tom nemůžu bránit a ani nechci.

T: ,,Adélko?"
A: ,,Ano?"
T: ,,Pojď sem"

Tony mě zavolal abych šla do studia, vešla jsem do místnosti a on seděl na židli, hned se ke mě otočil a naznačil abych šla k němu, v tichosti jsem šla za ním.

T: ,,Něco ti pustím"
A: ,,Dobře"
T: ,,Na tomhle jsem makal od doby kdy jsem zjistil že budu táta"
A: ,,Taky mě to napadlo trošku"
T: ,,Tušil jsem to, tak poslouchej"

SONG:
Ahoj temnoto,
můj starý příteli,
dřív jsme se vídali
a hlavně v neděli.

Hledal jsem štěstí,
tam kde není,
mezi lidma,
co tváře mění,
načase předat své příjmení,
proto vracím se na planetu Zemi.

Šedé dny se stávaj barevnými a
tvoje křivky stávaj nádhernými se.
Když přibíráš a nosíš moje dítě,
když usínáš a můžu doma mít tě.
(jaaaa)

Sbohem dávám na všechny ty rána,

budil jsem se sám a neměl důvod vstávat.

Ale,
vedle mě teď ale leží máma,
a díky tobě stal se ze mně táta,
prošli jsme peklo, aby nastal ráj,
všechny ty peníze co pro vás mám,
nevrátí soukromí, které jsem vám vzal,
některý věci táta nevrátí,
ale slibuju vám, že vás táta ochrání.

Moc dobře vím že je to od Steina ale dělejme že je to tady v tomhle příběhu zpívá Tony, p.a)

Bylo to strašně moc krásný, tohle jsem od Tonyho nikdy nečekala, strašně ho miluju, ani nevíte jak moc.
Hned jsem ho obejmula a začala štěstím brečet, v oběti jsem mu zašeptala "děkuju, miluju tě" on mi na to nic neodpověděl a nádherně se zasmál.

A: ,,Pojď se najíst"
T: ,,A co máme?"
A: ,,Zapečené těstoviny"
T: ,,Fuj"
A: ,,Ty je nejíš?"
T: ,,Nechutnaj mi"
A: ,,Jezis tak to jsem nevěděla, promiň"
T: ,,Nic se neděje"
A: ,,Achjo teď mě mrzí že jsem to nevěděla, jsem spolu skoro čtyři roky a nevěděla jsem to"
T: ,,Však se nic neděje, já jsem ti to jenom neřekl"
A: ,,Ale zase vím co za jídlo miluješ"
T: ,,A co?"
A: ,,Sushi"
T: ,,Hej tak ty miluju..stejně jako tebe, akorát tebe víc"
A: ,,Aww ty si zlatý"
T: ,,Kde na mě vidíš zlato"
A: ,,Jezisi prosim tě, pojď, objednán ti ty sushi"
T: ,,Nene já si je objednám sám, nebudeš to platit ze svých"

Nic jsem mu na to neřekla a s úsměvem jsem zakroutila hlavou.
Šla jsem do kuchyně podívat se na těstoviny, jsou hotové takže jsem troubu vypnula, těstoviny jsem vytáhla a položila na linku, samozřejmě jsem pod to něco dala aby se nestalo nic s linkou.
Nasedli jsme se a šli si lehnout, zítra mame víkend a vstáváme v osm, řekli jsme si že pomůžeme připravit věci na oslavu, tím bydlím občerstvení a podobné věci.