Temné proroctví - ✔

Blížící se nebezpečí

Zmijí čekal v borůvkovém houští. Teprve svítalo. Všechno už bylo rozkvetlé a les byl jasně zelený.
No to je dost že jdeš! Křikl na svého učedníka Zmijí.
Omlouvám se. Poštolík se postavil proti němu.
Co dnes budeme dělat? Zeptal se.
Dnes tě budu učit bojové techniky a pak si můžeš zkusit zasoupeřit s Jiskříkem, který tady každou chvíly bude. Vysvětlil a přikrčil se.
Poštolík se proti němu rozběhl a skočil. Zmijí jen kousek uhnul. Poštolík dopadl na zem.
Musíš být rychlejší a udělat taktiku aby to ten druhý nečekal.
Poštolík se zvedl a zaujal bojový postoj.
Pomalu se plížil a pak skočil. Zmijí se skrčil, Poštolík mu dopadl na záda. Zmijí se vymrštil do vzduchu a Poštolík z něj spadl.
Ležel v prachu.
Jsi v pořádku? Zmijí se nad něj naklonil. Poštolík rychle vstal a už se rval se Zmijím.
Zmijí byl v přesile, ale Poštolík dělal rychlejší pohyby a vyhýbal se Zmijího úderům.
Poštolík od něj odskočil a přistál na tlapky.
Výborně! Pochválil ho Zmijí a uhlazoval si svoji pocuchanou srst.
Mezitím přišel Myšovous s Jiskříkem.
Tak pojď bojovat! Vyzval ho Jiskřík lišácky.
Oba dva učedníci se postavily proti sobě.
Jejich učitelé si sedli vedle sebe a pozorovali je.
Jiskřík zaútočil jako první. Chvíly se rvali a pak jeden z učedníků těžce dopadl na zem. Jiskřík.
Poštolík stál hrdě nad svým starším bratrem.
To není fér! Prskal Jiskřík na svého bratra.
Jiskřík uraženě vstal a vydal se pryč z mýtinky.
Jdeme, něco nalovíme pro starší. Odvedl Poštolíkovu pozornost Zmijí.
Myšovous se bez výrazu vydal za svým učedníkem.

Lovily celý zbytek dne.
Do tábora přišly s hromadou úlovků.
Poštolík něco odnesl starším.
Zmijí si lehl ke školce.
Ze školky vyšla Havranka s Jizvoouškou. Za nimi cupitala tři koťata.
Rostou rychle. Uznal Zmijí a sledoval dovádějící koťata.
Jedno z koťat přiběhlo k němu. Podívalo se na něj a natáhlo k němu packu. Dloublo do něj rychle běželo z jeho dosahu. Zmijí se usmál.
Oceánku, neotravuj všechny. Pokárala ho Jizvoouška.
Je s ním spousta práce, chvíly neposedí... Oddychla si ustaraně.

Zmijí si všiml Žaluďáka. Tajně se plížil pryč z tábora.
Zmijí si lehl a položil hlavu na tlapky. Za nedlouho usnul.

Něco se blíží. Ozvalo se.
Spoj se se Žaluďákem. Ozývalo se kolem Zmijího.

Zmijí otevřel oči.
Ležel v doupěti. Žaluďák tam nebyl.
Jen Myšovous s Prachobouří přitulení k sobě, Jantar s Vrabčáčkou ležící vedle sebe, Rizka a Temnota.
Ostatní kočky byli na mýtině nebo na hlídce.
Zmijí zase oči zavřel a snažil se usnout.
Něco mu ale říkalo že se blíží nebezpečí...

Krátká kapitola :/
Každopádně to teď je asi napínavý a taky se něco stane! 😏