Temné proroctví - ✔

Pravda

Jak je na tom Jalovčinka? Ptal se Zmijí Uhlíka.
Dnes nic nesnědla, je vyhublá na kost... Povzdychl si Uhlík a měl v očích bolest. Jalovčinka byla skvěla léčitelka a byla hodně mladá.
Je mi to líto. Řekl mu Zmijí a poplácal ho ocasem po rameni.
Chceš něco donést k jídlu? Snažil se Zmijí rozveselit svého syna.
Ne, díky, už tady byla Běluna.
Dobře, tak já půjdu. Zmijí se otočil a šel za Strakáčem.
Mám jít na lov? Zeptal se Strakáče.
Ano, máme málo kořisti. Dnes na lovu nikdo nebyl. Vem s sebou koho chceš, ale ne Rizčiny potomky, ti mají jít za chvíly na hlídku. Řekl Strakáč a zakousl se do vrabce.

Zlatý plamene? Půjdeš se mnou na lov? Zeptal se a nakoukl do doupěte straších, kde Plamen prohlížel starším srst jestli nemají klíšťata.
Jasně, za chvíly. Souhlasil.
Tak Zlatule, hotovo. Řekl Plamen starší kočce a šel pryč.
Koho s sebou ještě vezmeme? Zeptal se Plamen.
Ještě Mechotlapa, ten sedí před Trnitým tunelem. Řekl Zmijí a vyšel ven z tábora.
Půjdeme k Písčitému jezírku? Potřebuji si umýt tlapky, ta myší žluč je odporná. Stěžoval si Plamen a přitom sledoval své tlapky.
Tak proč to děláš když ti to vadí? Zeptal se Mechotlap a zvedl ocas.
Chtěl jsem pomoct Uhlíkovi, Jalovčinka je na tom špatně. Navíc Jalovčinka je tvoje sestra a je ti úplně ukradená! Syčel Plamen a švihal ocasem ze strany na stranu.
Mezi nimi bylo cítit napětí.
Já alespoň pomáhám místo tebe. Odfrkl si Plamen a namočil tlapky do průhlédné vody. Zmijí je jen bezeslovně poslouchal.
Já půjdu lovit k Mrtvým stromům. Oznámil Mechotlap a vydal se pryč.
Nevím jestli tam něco najde. Pověděl Plamen a pobaveně mrskl fousky.
Zmijí kývl a vydal se taky lovit.
Otče? Zavolal Zlatý plamen za Zmijím. Zmijího zahřálo u srdce když jeho už dospělý syn mu tak stále říká.
Jak jsi se poznal s mojí matkou? Havrankou. Zeptal se Plamen se zájmem. Plamen rád poslouchal dávné příběhy. Miloval dějiny historie.
Zmijí si tedy sedl a omatal si svůj huňatý ocas kolem tlapek. Vzduchem létaly maličké sněhové vločky a dopali a holou zem.
Jednou, když jsem šel lesem... Začal Zmijí vypravovat.
...tak na mě Havranka zaútočila. Tehdy byla samotářka a žila za naším teritoriem na poli. Začaly jsme se častěji vídat.
A pak jste se narodily vy. Ty a tví sourozenci. Nechtěl jsem aby Havranka žila se čtyřmi koťaty jako samotářka a tak jsem se zeptal Laní hvězdy jestli by mohla přijít k nám do klanu. Hvězda...
Zmijího přerušil hlas.
Vyprávíš jak jsme na sebe prvně narazily? Zeptala se ho Havranka v čele hlídky.
Ano. Chtěl to zjistit. Usmál se a ukázal na Plamena.
Díky. Poděkoval Zlatý plamen a odešel lovit.
Běžte dál beze mě. Doženu vás. Řekla Havranka kočkám v hlídce. Kočky odešly pryč.
Je to jeko kdyby to bylo ještě dnes ráno. Zavzpomínala Havranka a podívala se na koruny stromů.
Tehdy jsem tě takhle přepral! Vykřikl Zmijí a skočil na Havranku. Havranka to nečekala a spadla na zem. Oba se začaly smát.
Lehly si vedle sebe na záda. Pozorovaly světle modrou oblohu. Zmijí si sedl a koukal kamsi do dálky.
Děje se něco? Zeptala se ho Havranka nechápavě a posadila se.
Já už to dál před tebou nemůžu skrývat... Přiznal se Zmijí.
Já mám ještě jednu dceru... Přiznal a zoufale se podíval na Havranku.
Rosotlapku. Řekla Havranka a usmála se.
Já o tom vím. Neboj, nezlobím se na tebe a ani za tohle nikdy nebudu. Slíbila mu Havranka a přilila se k němu.
Taky ti něco musím říct. Řekla Havranka. Zmijí se na ni podíval. Trochu znervórněl.
Já čekám koťata. Řekla Havranka a nervozita z ní rázem spadla.
Koťata? To...koťata! Ty čekáš koťata! Vykřikoval nevěřícně Zmijí.
Ale pak se zarazil.
Čí koťata?
Moje a tvoji ty myší mozku! Rozesmála se Havranka.
Zmijí ji olízl uši.

Společně se vracely do tábora. Zmijí odložil tři myši k ostatním úlovkům.
Nechceš vzít Rosotlapku ven z tábora? Zeptala se Havranka Zmijího.
Dobře, ještě nikdy mimo tábor nebyla... Přiznal Zmijí.
Zmijí došel do školky a otřel svůj ocas kolem Rosotlapky. Ta jeho pach poznala.
Jizvoouška ho naučila otřesové signály s kterými se trochu mohl dorozumívat s Rosotlapkou.
Dvakrát tlapkou zadupal o zem.
Rosotlapka se zvedla a sebevědomě se vydala ven ze školky. Havranka se o ni otřela bokem.
Ahoj. Řekla Rosotlapka.
Všichni tři se vydaly ven z tábora. Zmijí šel první a sem tam zaklepal tlapkou o zem. Havranka šla bok po boku s Rosotlapkou.
Rosotlapka někdy zavětřila.
Cítím kořist. Oznámila jim.
Zmijí se začal plížit. Za chvíly přišel s hrabošem v tlaničce. Položil ho před Rosotlapku.
Díky. Řekla a zakousla se do hraboše
Začaly se vracet do tábora.
Zmijí viděl Vraňačku jak se prochází mimo tábor.
Neříkala ti náhodou velitelka že máš zůstat jen v táboře? Zeptal se jí Zmijí výhružně když k ní došel.
Snad si můžu zajít na procházku ne? Zasyčela Vraňačka.
Jsi na našem území. Připomenul jí Zmijí.
Já nebudu poslouchat rozkazy mé ubohé sestry. Vykřikla namyšleně Vraňáčka.
Ale ta tvoje ubohá sestra je tvoje velitelka! Vykřikl Zmijí a přišpendlil Vraňáčku na zem.
Zmijí, to už stačí. Okřikla ho Havranka.
Jdeme zpět do tábora. Rozkázal ostatním i Vraňáčce.
Vraňáčka už bez odporování šla.
Havranka odvedla Rosotlapku do školky a sama tam už zůstala.
Zmijí zašel za Laní.
Pojď dál Zmijí. Pobídla ho velitelka.
Zmijí vešel do teplé pukliny v balvanu.
Vraňáčka se potulovala mimo tábor. Řekl Zmijí.
Zase!? Vykřikla Laní skrz plnou tlamičku malé myši.
Už jednou mi Mechotlap oznamoval že ji viděl mimo tábor.
Díky Zmijí. Za chvíly ji půjdu varovat. Pokud tohle udělá po třetí, už ji navždy vykážu z klanu. Zasyčela Hvězda a povolila Zmijímu odejít.

Ahojky!
Havranka čeká další koťata a pravda o Rosotlapce vyšla ven!
*tleskám Zmijímu za přiznání XD
Dnes mám celkem na spěch tak papa <3