Temné proroctví - ✔

Smrt na shromáždění

Byla noc. Měsíc už byl skoro nejvýš.
Byl úplněk a kočky šly na shromáždění.
Laní hvězda s Uhlíkem šly v čele. Něco si povídaly.
Zmijí šel mezi posledními společně s Havrankou.
Strakáč s nimi nešel, protože hlídal tábor.

Dorazily k Hvězdné skále. Všechny ostatní klany už tam byly.
Laní hvězda seběhla dolů.
Jakmile kočky doběhly pod Hvězdnou skálu velitelé započaly shromáždění.
První promluvil Ptačí klan.
Na našem území se vyskutují lišky. Jsou poblíž hranice Skalního klanu. Oznámil hlasitě Temný měsíc.
Další začal Trnitý měsíc.
Z našich dvou učedníků se staly válečníci. Dostali jména Ovesfous a Myš. Narodila se nám taky nová koťata. A jeden z válečníků se přidal ke starším.
Zemřel také můj zástupce Cesmínek, zabila ho příšera která vešla na naše území. Mým novým zástupcem je Černá růže.
Dořekl a odstoupil.
Další vyšla Mátová hvězda. Říkala nějaké nedůležité věci, ale pak začala zase provokovat.
Stále jsme strašlivě oslabení z krvelačného útoku Kamenných. Řekla a zablísklo se jí v jejích mátově zelených očích.
Laní hvězda vystartovala a srazila Mátovou hvězdu na zem.
Ostatní dva velitelé jen koukaly a čekaly co se bude dít dál.
Kočky pod Hvězdnou skálou seděly bez hnutí a zíraly na dvě rvoucí se velitelky.
Laní hvězda odkopla Mátovou a ta se skutálela k okraji skály.
Mátová hvězda začala padat. Snažila se drápy zachytit o drsnou skálu, ale jen vždy vytvořila uši rvoucí zvuk.
Mátová dopadla na zem. Ihned k ní přiběhl Šípek, jejich léčitel a začal ji prohlížet.
Přiložil čumák k jejímu krku. Stuhnul a vykulil oči.
Zmijí napjatě seděl a sledoval Šípka.
Ona je mrtvá... Vydechl Šípek a svěsil ramena a celý se shrbil.
Všechny kočky začaly vyděšeně pokřikovat.
Některé hleděly na oblohu.
Zářící měsíc začaly překrývat mraky a udeřil blesk.
Všechny kočky zběsile pokřikovaly.
Laní hvězda rychle seběhla dolů ze skály a shromáždila svoje klanové kočky.
Kamenné kočky rychle běžely zpět do tábora.
Zmijí slyšel jak jeden ze zbylích velitelů ukončil shromáždění.

Vrátily se do tábora. Hvězda vběhla do doupěte.
Co se děje? Zeptala se Prachobouře.
Laní hvězda zabila Mátovou hvězdu. Byl to ale omyl. Vysvětlil jí tiše Jantar.
Prachobouře si něco začla špitat s Liščí tlapou a Rákosdrápkou.
Běžte všichni spát! Křikl na kočky Strakáč.
Kočky ho ihned poslechly a zalezly do svých doupat.
Co se stalo? Zeptal se Strakáč Zmijího, když zůstaly sami.
Mátová hvězda opět provokovala a Laní se do ní pustila. Odkopla ji ke kraji Hvězdné skály a ona spadla dolů. Zřejmě měla poslední život. Usoudil Zmijí a odešel do svého doupěte. Strakáč šel za ním. Lehly si vedle sebe a usnuly.

Zmijí vzbuď se! Řekl kdosi.
Někdo unesl učedníky! Slyšel.
Zmijí vyskočil na nohy. Nad ním stál Paprsek.
Z tábora se ozývaly zvuky.
Cítím tu kočky z Mračného klanu! Zakřičel Žaluďák.
Zmijí s sebou vzal Sýkorku, Strakáče, Zlatého plamena a Žaluďáka.
Běžely lesem po pachové značce. Byla dost čerstvá.
Zmijí spatřil kočku. Držela v tlamě Javorku.
Zrychlil tempo až byl skoro za kočkou.
Chňapl jí po ocase. Kočka zastavila. Pustila Javorku na zem a zaútočila na Zmijího.
Javorko, uteč do tábora! Křikl na malou učednici během boje.
Zakousl se kočce do ramena. Kočka hlasitě zanaříkala a dala se na útěk.
Zmijímu v tlamičce zůstaly její bílé chlupy.
Tu kočku hned poznal. Byla to Černá vločka...
Rozběhl se za ní. Kočka byla o něco rychlejší, ale Zmijí zase silnější.
Skočil kočce na záda. A přitiskl jí hlavu do hlíny.
Vločko! Co tu děláš?! Já jsem ti jasně říkal že na našem území tě už nikdy vidět nechci! Křičel na ni a cítil jak se Vločce zrychluje dech.
Vločka se uvolnila. Přestala se vzpírat, jen tam tak ležela.
Zmijí z ní slezl. Myslel si že je Vločka mrtvá.
Najednou se Vločka odrazila a kopla přitom Zmijího do tlamy.
Vločka mu utekla. Zmijímu z tlamičky pomalu stékala krev.
Vydal se zpět do tábora.
Když se vrátil byli už všichni ukradení učedníci v táboře.
Za Zmijím přišel Uhlík.
Máš pokřivenou čelist. Ale po nějaké době by se to mělo dát do pořádku. Ujistil Uhlík svého otce a dal mu maková semínka proti bolesti.
Ke Zmijímu přišla Javorka.
Děkuji že jsi mě zachránil. Kníkla a odšourala se za svými sourozenci.
Laní hvězda seděla na Plochém balvanu.
Až všechny kočky zpozorněly a sledovaly svou velitelku, začala mluvit.
Od Mračných nám hrozí nebezpečí. Kvůli tomu že jsem zabila jejich velitelku. Přiznala se otevřeně a šlo vidět že je na sebe víceméně pyšná.
Každou noc bude tábor hlídat jeden ze zkušenějších válečníků.
A hlídky budou obsahovat více členů. Řekla klidně a seskočila z  balvanu.

Tak! Konečně tu není ta mrcha Mátová hvězda. Abych řekla pravdu, dost mi lezla na nervy😂