(DOKONČENO) Nejlepší kamarádka Percyho Kathlyn, která žije normální školní život začne být dyslektička, začnou se jí dít divné věci, zjistí pravdu, že je ve skutečnosti dcera Poseidóna a Percyho dvojče. Společně se vydají zachránit Poseidóna a zjist...
Když jsme vystoupili z autobusu, všichni jsme se museli pořádně protáhnout, cestou nám pořádně ztuhly kosti.
,,No a co teď?" Zeptal se Tyson.
,,Nejdřív bychom si měli najít,něco na ubytování, chci se natáhnout"
Všichni přikývli a vydali jsme se po hlavní ulici. Chvilku jsme tam bloudili. Holky se se mnou začali hádat, ať najdeme mapu, nebo abychom se někoho zeptali, zda tady poblíž není ubytovna nebo hotel. Já jsem nesouhlasil a nechtěl se někoho ptát, jenže pak mě přemluvil Tyson a to už jsem se vzdal. Annabeth se někoho zeptala a ten nám dal i adresu toho hotelu. Zavolali jsme si taxi a vyrazili.
Když jsme dorazili na místo, hned se ubytovali a roztáhli se na postel. Annabeth si v koutě něco povídala s Kath a Tyson s Nicem si zapli televizi. Zrovna dávali SpongeBoba, na kterého Tyson strašně rád koukal. Všichni jsme byli zticha (až teda na televizi) a po nějaké době se ozvala Annabeth:
,,Tak fajn, měli bychom vymyslet nějaký plán, jak najít Poseidóna, vždyť vůbec nevíme kde je"
Nico se taky do konverzace zapojil.
,,Annabeth má pravdu, musíme něco vymyslet, přece nebudeme hledat Poseidóna po celém San Franciscu"
,,Máte pravdu, ale ani já nevím kde je" odvětil jsem.
,,Hele měli bychom se vyspat, zítra na něco příjdeme, porozhlédnem se a uvidíme co dál" navrhla Annabeth a zívla si.
Byli jsme všichni utahaní a v tuto dobu nám nejde myslet. Všichni jsme jen kývli hlavou na souhlas a lehli jsme si. Hned jsme usnuli, ale mě se spánek vyhýbal. Chvíli jsem se převracel v posteli, až po nějaké delší době se mi konečně podařilo usnout
****
Jakmile jsem usnul propadl jsem se do temného snu. Stál jsem pod obrovskou skálou. Kousek ode mě byl vchod, uviděl jsem vevnitř schody. Dlouho jsem se nerozmýšlel a vydal jsem se nahoru. Moje kroky po kamenných schodech se rozléhaly po temné chodbě. Když jsem byl na vrchu zahlédl jsem stíny postav. Rozhlédl jsem se a všude kolem jsem viděl nestvůry. Byli tam obři, Chiméry, Hydry, celá armáda příšer. Kousek dál jsem zahlédl Luka jak se s někým baví. Šel jsem k němu blíž, abych slyšel co říká.
,,Tak co? Už se vám to podařilo?" Zeptal se rozzlobeným tónem.
,,Ano pane, uvěznili jsme ho" odpověděl ten s kým mluvil trochu vystrašeně.
,,No dali jste si načas, ale dobrá práce"
,,Hmm pane, nebojíte se, že mu pomůžou bohové"
,,Pff bohové" odfrknul s opovrženě. ,,Ti neudělají nic, toho se bát nemusíme. Zeus nebude chtít riskovat" Na chvilku se odmlčel, podíval se na armádu příšer po chvíli zase začal mluvit ,,Ale stejně nechápu, jak se mohlo Poseidónovi podařit tu holku 14 let skrývat. Ani nechápu jak tak dlouho přežila bez Tábora Polokrevných"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
To ne. Luke už to ví. Kath je v nebezpečí. Musím ji ochránit.
,,Ta holka by se nám hodila, je mocná, ale Jackson to zase komplikuje" řekl naštvaně.
Musel jsem zatnout pěsti. Po chvíli zase Luke pokračoval:
,,Hádés by se tý holky rád zbavil, protože....
V tom se sen rozplynul. Vážně teď!
Teď jsem byl v nějaké temné kopce. Všude okolo byli mříže. Jsem v žaláři. Procházel jsem kolem a najednou jsem zahlédl mého otce. Byl zavřený v jedné z cel. Ruce měl přivázané rukama ke zdi a vypadal strašně. Už nevypadal jako ten opálený plávčík na pláži. Zvedl hlavu a já viděl jeho milé, modré oči.
,,Percy" zasténal.
,,Otče" přešel jsem blíž k mřížím a začal jsem s nimi třást.
,,Nech toho! Teď na to není čas, dalo mi to spousty úsilí se s tebou spojit, poslouchej mě, ty a Kath se musíte ihned vrátit zpátky do tábora" řekl to skoro rozkazem.
,,Cože? Ne nenechám tě tady" a začal jsem zase třást s mřížemi.
,,Percy, prosím"
,,Ne, jestli si myslíš, že tě poslechnu tak se pleteš"
,,Po kom jsi tak paličatý" usmál se sám pro sebe ,,No dobře, poslouchej mě musíte se spojit s Áresem, ten vám řekne víc"
,,Cože s Áresem?!" Vyjekl jsem.
,,Percy já vím, že se úplně nemusíte"
,,Nemusíme, on nenávidí mě, já nenávidím jeho, nesnášíme se navzájem"
,,Já vím, ale jinak to nejde, já ti teď víc říct nemůžu, najděte Árese. Áres vás dovede pod nejvyšší horu San Francisca Humphreys peak a pomůže vám se sem dostat"
,,Fajn tak jo" souhlasil jsem neochotně.
,,A Percy?"
,,Ano?"
,,Buď opatrný, a prosím dej pozor na svoji sestru"
Než jsem mu stačil odpovědět, sen se mi rozplynul a já se prudce probudil a sedl si na postel.
