(DOKONČENO) Nejlepší kamarádka Percyho Kathlyn, která žije normální školní život začne být dyslektička, začnou se jí dít divné věci, zjistí pravdu, že je ve skutečnosti dcera Poseidóna a Percyho dvojče. Společně se vydají zachránit Poseidóna a zjist...
Koukala jsem na přívěsek. Srdce mi bušilo, ruce se mi klepali. Dál jsem to nezvládla a začala jsem brečet. Annabeth ke mě přišla a vzala mě do náručí. Svíjela jsem se ji v náručí a vzlykala jsem. Po nějaké době jsem uslyšela zvuky kopyt. Vzhlédla jsem a uviděla Cheiróna.
,,Annabeth, Wille pomozte Kath a odveďte ji do hlavní budovy. Ostatní běžte do svých srubů"
Will a Annabeth mě každý popadli za jednu ruku a šli se mnou pomalu k hlavní budově. Pořád jsem brečela. Když jsme dorazili posadili mě na lavičku a dali mi kapesník a sedli si vedle mě. Přes uslzené oči jsem stále koukala na přívěsek.
,,To je ten přívěsek, co si dala Percymu" všimla si Annabeth a zbledla.
,,Annabeth, teď na to není vhodná doba" sykl po ní Will.
Willa s Annabeth jsem nevnímala a jen koukala na modrý kámen. Po chvilce jsem vzhlédla a podívala se vpřed. Uviděla jsem Cheiróna. Přešel k nám a řekl ať jdeme za ním dovnitř. Will s Annabeth mi pomohli a v jeho kanceláři jsme si sedli.
,,Cheiróne, ta látka od trička patří Percymu, myslíte si, že se mu mohlo něco stát?" Zeptal se opatrně Will.
,,Nemůžeme to vyloučit Wille" řekl ustaraně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,Muselo se mu něco stát. Tenhle přívěsek jsem mu dala na krk, když odjížděl" podala jsem Cheirónovi přívěsek. Ten si ho prohlížel a po chvíli mi ho vrátil.
,,Annabeth pošli zprávu lovkyním, aby pomohli s pátráním, ty Wille jdi za Clarisse a řekni jí, aby vzala pár taborníků a šli to prozkoumat k tomu místu, kde jste našli ten přívěsek"
Will s Annabeth přikývli, zvedli se a odešli. Cheirón tam v klidu seděl, do té doby než přišel Dionýsos a začal se s ním hádat. Seděla jsem tam a koukala všude kolem, co se mezitím hádali. Všimla jsem si, že Cheirón má na stěně fotografie různých hrdinů. Všimla jsem si fotografie, kde byl i Percy. Usmíval se a v ruce držel meč. V tom mi začali znovu téct slzy.
Cheirón s Diosnýsem se hádali a já tam seděla, na chodbě jsem uslyšela kroky, někdo vrazil do Cheirónovi kanceláře a práskl dveřmi. Cheirón s Dionýsem se ihned přestali hádat a podívali se ke dveřím. Já se taky na židli otočila a uviděla jsem Poseidóna, mého tátu.
,,Tati!" Zvedla jsem se a prudce ho objala. Obětí opětoval a pohladil mě po vlasech. Znovu se mi spustili slzy.
,,Poseidóne, co ty tady děláš?" Zeptal se trochu vystrašeně bůh vína.
,,Právě jsem se dozvěděl, že Percy zmizel" podíval se na něj mrazivým pohledem.
,,Ale nezmizel, jen se určitě někde zdržel" odvětil Dionýsos otráveným hlasem.
