Percyho dvojče

XX. - Poseidón se zlobí

KATH POHLED:

Přespání nebylo úplně příjemné. Brzy ráno jsem se vzbudila a vyrazila na prohlídku kolem. Kapky ranní rosy stékali ze stromů, vzduch byl čistý a cvrčci cvrkali v trávě.

Chvilku jsem šla a uslyšela jsem zrychlené kroky. Schovala jsem se za mohutný strom a koutkem oka se podívala, co to bylo.

Uviděla jsem skupinku lovkyň! V čele byla Thalia. Dřepla si k zemi a ruku položila na zem.

Řekla: ,,Musí být blízko, rozdělíme se. Vy prohledejte jeskyně, my půjdeme dál na západ"

Rychle jsem se sebrala a doběhla k naší jeskyni. Annabeth s Willem ještě spali. Skočila jsem k Annabeth a začala s ní třást.

,,Annabeth vstávej, jsou tu lovkyně a asi už hledají i nás, no tak vstávej!"

Annabeth si promnula oči a ospale řekla:

,,Ty jsi viděla lovkyně"

,,Ano, a asi už nehledají jenom Percyho"

,,Tak to si musíme pospíšit" Annabeth se zvedla a přešla k Willovi. Vzala mu batoh zpod hlavy a hodila mu ho na břicho.

,,AU! ANNABETH!" zařval Will.

,,Neřvi! Jsou tu poblíž lovkyně, vstávej!"

Will vstal, nandal si batoh a vyšli jsme pomalu z jeskyně. Na lovkyně jsme narazili ještě jednou, ale opět si nás nevšimli.
Vyšli jsme ven z lesa a dostali se na silnici. Annabeth zastavila taxíka a jeli jsme do Los Angeles.

***

Dojeli jsme k přístavišti. Sedli jsme si na molo, sundali si boty a namočily je do vody. Seděli jsme tam a probírali plán jak se do podsvětí dostat. Nastěstí Annabeth už tam jednou byla a ví kde to je.

,,Jen nevím, jak budeme smlouvat s Hádem. Percyho nám jen tak nevydá" řekl Will.

,,Na to jsem ani nepomyslela" popadla jsem se za hlavu a zapřemýšlela se.
Z myšlenek mě vyhnal něčí hlas:

,,Tak tady jste!"

Všichni jsme se s leknutím otočili a já uviděla svého otce. Nevypadal moc vesele. Vstali jsme a dívali se na něj tváří tvář.

,,Kde jste sakra byli, v táboře jsme vás nemohli najít, mysleli jsme, že jste se ztratili jako Percy."

,,Já to vysvětlím" skočila jsem mu do řeči.

,,Celý tábor vás hledá, lovkyně vás hledají, JÁ vás hledám! To jste nemohli napsat vzkaz, že někam jdete, nebo něco. Počkat! Kam vůbec máte namířeno?" Zeptal se klidným hlasem.

,,No...zjistila jsem, kde je Percy, a tak jsme se vydali na výpravu ho zachránit" sklopila jsem oči a zadívala se na prkna mola.

,,Cože?! A vy o tom nic neřeknete? Neměli jste se poradit s Cheirónem, nebo se mnou?" Zlobil se Poseidón

,,Nechtěla jsem, protože kdyby jste se to dozvěděli, na výpravu byste nás neposlali a vyřídil by jsi to s ním sám!!" Vyštěkla jsem na něj.

Poseidón se zamyslel a zeptal se: ,,S kým bych si to vyřídil?"
Podíval se na mě svýma očima a čekal na odpověď. Věděla jsem, že z toho se už nevykroutím.

,,Zdál se mi živý sen, byla jsem v podsvětí a vyslechla jsem rozhovor mezi Hádem a Persefonou. Hádés se zlobil kvůli té božské radě, když neprosadil, aby nás zabili. Říkal, že těsně před letním slunovratem, to s Percym skoncuje"

Poseidón se zamračil. Udělal svůj mrazivý pohled a já čekala, co udělá.

,,Vy se vrátíte do tábora a s Hádem si to teď půjdu vyřídit osobně!" Poseidón se otočil a chtěl odejít. Já ho zachytila za zápěstí jeho ruky a podívala jsem se mu přísně do očí.

,,Tati prosím ne, nechci, aby jsi šel za Hádem a vyřídil si to. To byl taky důvod proč jsem ti to nechtěla říct. Udělal by jsi to zase horší, než to je." Prosebně jsem se mu koukala do očí a čekala.

,,Kath! Nechci, aby jste šli do podsvětí. Hádés je podlý. Bude vás mít oba dva. Nechci, aby se vám něco stalo"

,,Ale Percy je můj bratr!!" Nechci sedět a jen čekat, než se mu něco stane!"

Poseidón se na mě usmál.

,,Čemu se směješ?!" Zeptala jsem se.

,,Jsi úplně stejná, jako tvůj bratr"

Zaskočilo mě to, ale usmála jsem se.

,,Dobrá, nepůjdu za ním, ale vezmi si tohle"

Poseidón z kapsy vytáhl velkou, světle modrou mušli. Dal mi jí do ruky a řekl:

,,Kdyby se něco zvrtlo, foukni do ní a já se u tebe objevím"

,

,No tak dobře" dala jsem si ji do batohu. Objala jsem Poseidóna a vydala se zpátky k Annabeth a Willovi.

***

Annabeth nás vedla. Když jsme byli u vchodu, dostala jsem trochu strach. Annabeth něco přečetla řecky a vchod se otevřel. Vešli jsme dovnitř a vchod se opět zavřel.

,,No, a už není cesty zpět" řekl Will. ,,Hele támhle je asi převozník" Will ukázal k zahalené postavě, která stála na loďce.

Annabeth k němu přešla a řekla: ,,Chceme navštívit Háda" a podala mu pár drachen.

,,Nastupte si" řekl převozník.

Sedli jsme si do loďky a převozník vyplul.