(DOKONČENO) Nejlepší kamarádka Percyho Kathlyn, která žije normální školní život začne být dyslektička, začnou se jí dít divné věci, zjistí pravdu, že je ve skutečnosti dcera Poseidóna a Percyho dvojče. Společně se vydají zachránit Poseidóna a zjist...
Další den jsme se rozhodli vyrazit za Hefaistem. Došli jsme k molu a já přivolala tři hipokampy. Ti nás zavedli do jednoho přístaviště a řekli mi kde by měl mít Hefaistos dílnu. Šli jsme dlouho. Nohy mě bolely, až jsme tam nakonec došli.
Hefaistos měl dílnu na blízkém skladišti. Nad skladištěm byla menší hora a pod ní byl skrytý tajný vchod (nevšimli jsme si ho, ne díky Willovi).
****
Šli jsme dlouhou temnou chodbou, všude byli odhozené různé součástky, kolečka, matičky, rozbité nářadí. Vše by se tady našlo. Došli jsme k slepé uličce. V rohu cosi stálo za pultem stolu. Byla to sfinx.
,,Vítejte!" Pozdravila nás. ,,Čím vděčíme za vaši návštěvu?"
,,Chceme navštívit Hefaista, jdeme pro Hádovu přilbu. Nechal ji u tady" řekla Annabeth.
,,Áaa Hádova přílbice. Dobrá pustím vás, ale musíte mi odpovědět na pár hádanek"
,,No dobrá" řekla jsem.
ANNABETH POHLED:
,,Výborně, kdo bude hádat" zeptala se.
Všichni se podívali na mě. Pokrčila jsem rameny a přešla k ní.
,,Takže začneme, dám jich celkem pět" pokračovala sfinx. Zatvářila se zamyšleně a začala:
,,První zní: ,,Třicet běloušů na rudé líše, napřed žvýkají, potom dupají a pak stojí tiše. Co je to?"
Nachvilku jsem se zamyslela a odpověděla: ,, Jsou to zuby"
,,Správně, pokračujeme. Druhá zní: ,,Bez klíče a víka schránka pokladní, a přece je zlatý poklad v ní. Co je to?"
Odpověděla jsem hned: ,,Vajíčko"
,,Výborně, Třetí zní: ,,Není ji vidět, není ji cítit, není ji slyšet, nejde ji chytit. Je za hvězdami a pod horami a vyplňuje prázdné jámy. Byla tu předtím a přijde pak a nakonec ti vytře zrak. Co je to?"
Lehčí už dát nemůže ,,Je to tma"
,,Ano, skvělé čtvrtá zní: Nemáme to, co vezeme, protože kdybychom to měli, tak nevezeme to, co vezeme."
Ta už byla těžší, ale hned mi to došlo: ,,Jsou to zdraví lidé, co vezou nemoci.
,,Další správně a poslední zní: ,,Který tvor chodí ráno po čtyřech nohou, v poledne po dvou a večer po třech. Co je to?"
Ona tu hádanku musí říkat po každé, vzdychla jsem a odpověděla: ,,Je to člověk"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Výborně, na vše jste zodpověděli, můžete jít" sfinx zmáčkla nějaké tlačítko a kde před chvílí byla slepá ulička, se rozevřeli malá dvířka a my mohli vstoupit.
KATH POHLED:
Hefaistova dílna byla obrovská! Srub číslo 9 by se sem vešel nejmíň desetkrát. Všude byly sice poházeny různé součástky, v rohu jsem dokonce zahlédla několik rezavých robotů. Ze zadu se ozývalo zvuk kladiva. Pomalu jsme šli za zvukem a po chvilce jsme uviděli boha kovářství. Takhle jsem si ho moc nepředstavovala. Annabeth začala mluvit.
,,Hefaiste!" Zakřičela na něj, aby ji přes zvuk kladiva slyšel.
,,Co je?" Řekl mrzutě a obrátil se na nás. Asi do teď nevěděl, že jsme tady.
,,Áaa polobohové, co pro vás můžu udělat?" Otřel si své velké ruce do zástěry, vzal něco ze stolku a začal si pohrávat se součástkami.
,,Jsme tu pro Hádovu přilbu" řekl mu Will.
,,Aha, Hádés vás posílá?" Zeptal se a nadzvedl jedno obočí.
,,Víceméně" odpověděla jsem. ,,Je to jeden z jeho úkolů, které máme splnit. Je to kvůli tomu, abych zachránila svého bratra"
,,Jacksona a zachránit?" Zeptal se trochu s překvapeným a zárověň posměšným výrazem.
,,Ano, Hádés se nás chce zbavit" odpověděla jsem.
,,Jo aha, no to už je lepší důvod, dobrá počkejte tady"
Hefaistos přešel k jedné hromadě a začal se v ní hrabat. Chvilku tam hledal až pak přišel s velkou černou přilbicí a dal jí do ruky Willovi.
,,Tady ji máte, už funguje" Hefaistos se nachvíli odmlčel a pak se zeptal: ,,Co vlastně máte za úkoly?"
,,První byl, aby jsme přinesli hlavu hydry, ten už máme splněný. Druhý je přinést jeho přilbu od vás. A poslední vycvičit jeho psa kerbera, což nejspíš nedokážeme" odpověděla jsem.
,,Kerbera? No to je nezvladatelné, ale počkejte"
Hefaistos otevřel jeden ze šuplíků svého stolu a vyndal malou zlatou píšťalku.
,,Tuhle píšťalku jsem vyrobil. Je určena pro pekelné psy. Když na ni jemně zapískate, uposlechne každý váš rozkaz a uslyší ho na míle daleko"
Hefaistos mi podal píšťalku. Byla krásná, měla vyryté různé ornamenty.
,,Ani nevím jak vám mám poděkovat" řekla jsem trochu v rozpacích.
,,Není zač, tu píšťalku využijete, u mě se pořád válí v šuplíků a navíc já si kdykoli můžu vyrobit další"
Hefaistos nás pozval na něco k pití. Chvilku jsme si sedli a různě klábosily. Asi po hodině jsme se zvedli, rozloučili se a vyrazili zpátky.
