,,Anet, dost!" Zvýším hlas, protože převrhne misku.
,,Neponaučitelná, taky jsi to dělala." Zasměje se máma.
,,Byla bych radši, kdyby byla hodná. Dívala jsem se na nějaké byty, ale všechno je strašně drahé a já na to prostě nemám." Povzdechnu si.
,,Můžeš být tady, ale chápu, že se chceš odstěhovat."
Jakub:
Nechceš přijít? Přijde i Tomáš s Míšou...,,Mami, mohla bys pohlídat Anet? Šla bych za Kubou."
,,Dneska nemůže, jedeme za tchýní." Přijde otrávený táta dolů. Nemá babičku moc v lásce.
,,Nechceš jet s námi? Ukázala bys ji Anet."
,,Ani ne." Ještě by mi řekla, že jsem nezodpovědná, a že se mám nejdřív rozmyslet jestli dítě chci. Ale já Anet neplánovala, prostě se to stalo.
Odepíšu, že přijdu po obědě. Malou budu muset vzít sebou. Nevadí, pozná dalšího strejdu.
-
Obleču sebe a pak Anet. Vezmu pár potřebných věcí a rozhodnu se odejít.
,,Tak si to užijte u babičky." Křiknu do domu.
,,To určitě." Odfrkne si táta, kterého stále špatná nálada nepřešla.
Anet dám do auta a sednu si na místo řidiče. Rozjedu se směrem k Jakubovému bytu. Po pár minutách zastavuju a vysedám. Opět vezmu Anet, zazvoním a jsem vpuštěna dovnitř. Jdu po schodech do patra, kde by se byt měl nacházet. Ve dveřích mě už vyhlíží Kuba.
,,Ahoj." Pozdravím ho.
,,Ahoj, pojď dovnitř." Nejistě se podívá na malou. Po vstupu do bytu zůstnu stát mezi dveřmi. Říkal mi jen o Míše a Tomášovi, ne o celém labelu. Všichni mě pozdravili a někteří mě přivítali, protože ve studiu nebyli.
,,Komu děláš chůvu?" Zasměje se Robert. Mě to ale úsměvné nepřijde. Míša s Tomášem se jen na sebe podívají.
,,Co jsem řekl špatně?" Zeptá se Robert. Jde vidět, že to Jakubovi došlo, už při vstupu do bytu, protože se na mě dívá nejistě celou dobu.
,,Nic." Ujistím ho.
,,Jen to, že chůvu nedělá." Dodá Kuba.
,,Si děláš prdel, že by to bylo její." Zasměje se, ale ti tři se na něj podívají pohledem, který značí, že by si z toho srandu dělat neměl.
,,Nechcete říct o co tu jde? Protože já to nechápu." Přidá se Radek.
,,To dítě totiž je její." Křikne naštvaně Kuba.
,,Pochybuju, že je hermafrodit." Dodá Hasan. Jen se na něj škaredě podívám, protože vím, kam tím míří.
,,San, můžu na chvíli?" Kývnu a s Kubou odejdu bokem.
,,Je Dominikova?" Jen kývnu. Mohla jsem čekat, že tam tu podobu uvidí.
,,Neříkej mu to, prosím." Přikývne na souhlas.
,,Kdyby cokoliv, tak řekni, rád pomůžu." Jen děkovně kývnu a vrátíme se zpátky.
,,Míša s Tomášem nám to řekli." Řekne Hasan.
,,Děkuju vy dva." Řeknu ironicky.
,,Stejně by se to dozvěděli." Obhájí své chování Tomáš.
,,Aspoň mu to neříkejte. Nemusí o ni vědět." Kluci souhlasí a dál rozebíráme nějaké jiné téma.
,,Kde vůbec je? Jste tady všichni, kromě něj."
,,Jel někam se Simonou." Tohle zabolelo stejně jako, když jsem je potkala ve studiu.
,,Můžu?" Zeptá se Kuba, který chce Anet.
,,Je nádherná." Řekne a Anet se usměje.
,,Po Dominikovi." Šeptnu, aby to slyšel jen on.
~
Krátké, i know, ale zítra brzo vstávám a já vás mám natolik ráda, že jsem vám něco napsat musela.Zítra odjíždím, takže na cokoliv odpovím buď ráno, během týdne nebo až se vrátím.
Ily <3
ČTEŠ
Navždy
Fanfiction,,Slovo spolu dostává novej význam, když jsem to já a ty..." Pokračování příběhu Na Chvíli. Sandra má doma malé štěstí, které vyžaduje plnou pozornost a sama to nezvládá. Zároveň se nechce spoléhat na kluky, tak se vrací zpět do Pardubic, kde se set...