Navždy

twenty

,,Simona si dnes přijede pro zbytek věcí." Oznámí mi, když si sedne vedle mě na gauč a dá mi hrneček s kávou.

,,Asi se půjdu projít." Napiju se z něj.

,,Mám tě mít pod dohledem."

,,Dominiku, nejsem malé dítě. Jsem svéprávná."

,,Momentálně ne." Mykne rameny.

,,Hele a neobtěžuju tě?" Zeptám se.

,,Ne, proč? Jestli ti jde o to, že tady bydlíš, tak jsem si tě sem vzal dobrovolně."

,,Rodiče jsou pryč a vrátí se asi za dva týdny. Jak to bude s Anet?" Klidně bych mu ji pujčila, ale bydlíme každý na opačné straně Pardubic.

,,No, to je problém. Já ji vídat chci, ale neumím si představit, že bych pořád jezdil na druhou stranu Pardubic nebo ty naopak sem." Podepře si hlavu rukou a snaží se najít řešení tak jako já.

-

Ozve se zvonek a já se zvednu z postele, abych mohla jít otevřít. Dominik totiž vzal Anet a šel se s ní projít.

,,Jdu si pro věci." Řekne Simona, jen co otevřu dveře. Ustoupím ji a tím naznačím, aby vešla. Posbírá nějaké věci v koupelně, a pak v Dominikovém pokoji. Než odejde položí věci na botník, aby si mohla vzít kabelku. Všimnu si, že se v hromádce nachází něco lesklého.

,,Doufám, že jsi spokojená, čůzo." Chce vzít hromádku věcí, ale já její ruku zastavím. Vytáhnu lesklou věc. Dominikův chain. Opravdu chtěla krást?

,,Jejda, jak se to tam dostalo." Dělá jakože neví a já ji jen pozoruju.

,,Víš, vzpomněla jsem si, že něco mám." Rychle si sebere svoje věci a uteče. Jen si povzdechnu a jdu vrátit řetízek tam, kde byl. Otevřu jeden ze šuplíků, kam si dává cennosti. Vedle několika zlatých předmětů leží fotky. Fotky mě a Dominika. Vezmu si je a začnu si je prohlížet. Když se dostanu na konec menší hromádky, najdu fotky ze střední. Nejlepší byla momentka z plesu, kde se navzájem podpíráme, aby ten druhý nespadl, protože jsme byli zlití hodně pod obraz.

Fotky uklidím zpátky a jdu do obýváku, kde si pustím nějaký film.

-

,,Jsme zpátky." Ozve se bytem, když přeceďuju špagety.

,,Pojď k mamince." Natáhnu se pro Anet, která se usměje.

,,Nic se nestalo, co jsme byli pryč?"

,,Ne, všechno v pořádku." Nebudu mu říkat o tom, že ho Simona málem okradla. Jde do pokoje a za chvíli se vrátí.

,,Neposkládala jsi je správně." Donese hromádku fotek a pousměje se.

,,Dobře, možná jsem se podívala."

,,Jasně." Odejde se smíchem, je dát zpátky na své místo.

,,Chci jít do studia, jdeš taky?" Zeptá se, když dám jídlo na stůl.

,,No, možná jo."

,,Fajn, jdeš."

Po večeři naskládáme společně talíře do myčky a já se převleču. Dominik vezme Anet a jde s ní napřed do auta.

,,Budou tam všichni. Chystáme společné album."

,,Jo, v pohodě." Kývnu a podívám se do zpětného zrcátka na malou. Sedí v klidu a má v ruce nějakou hračku.

,,To jsi jí koupil ty?" Podívám se na něj.

,,Jo." Kývne. Moc nevím jak s ním komunikovat. Vždycky prohodíme pár slov a tím naše konverzace končí. Je to jako, když ukončíte dlouholetý vztah a pak se musíte bavit o své oblíbené barvě. V našem případě je to velmi podobné.

~
Nejsem s tím spokojená, ale něco vyjít musí. Předešlé kapitoly byly předepsané ještě z prázdnin, ale teď jsme se všichni vrátili do školy a já opět nestíhám. Do toho jsem teď nějaká nemocná, takže nevím jak to bude.

Zároveň chystám nové ff, ale nevím, kterou vydat dřív. Takže na instagramu _moc_bys_chtel_ můžete hlasovat. (Leaknu možná názvy :D) Jedna je na Nika a druhá na Yza.

Pokud nějakým záhadným způsobem instagram nemáte, tak můžete hlasovat tady v komentářích. (Název, ale bohužel vědět nebudete)

Zároveň jsou tady dvě dobré zprávy týkající se mě a tacobell967. První dobrá zpráva je, že se chystá další spolupráce a druhá dobrá zpráva je, že se brzy zase shledáme u MGK a MLH. Takže pokud jsi tenhle skvělý výtvor nečetl nebo jsi ho odstranil z knihovny, tak si ho tam přidej.

Posílám lásku. <3