Navždy

six

,,Kubo, víš kolik je?" Zeptám se ho, když přijmu hovor.

,,Půl sedmé." Řekne se smíchem.

,,No, právě. Co potřebuješ, že nespíš?"

,,Nechceš zase přijít do studia?" Promnu si oči, abych viděla trochu lépe.

,,Nemohlo to počkat?" Jsem ráda, že mě chce zase vidět, ale mohl zavolat později.

,,Chci jít spát, takže to počkat nemohlo."

,,Zase jsi pracoval celou noc?" Uslyším jen zvuk souhlasu.

,,No, dobře a v kolik tam mám přijít?"

,,Kolem čtvrté? A vezmeš Anet?"

,,Tak chceš, abych přišla já nebo chceš vidět Anet." Zasměju se.

,,Chtěl bych se na něčem domluvit."

,,A nemůžeme se domluvit takhle?" Nechápu, proč mě chce vidět.

,,Dominik tady nebude, protože se teď vytratil někam do Prahy a j- teda kluci chceme vidět malou." Oznámí mi.

,,Tím 'kluci' myslíš sebe?" Opět se zasměju.

,,Fajn, dostala jsi mě, ale přijdeš, že jo?"

,,Jo, přijdu. Víš co? Jdi radši spát." Rozloučíme se a hovor položím. Otočím se na druhý bok, abych mohla ještě spát, ale Anet to stejně nevidí. Jdu tedy k postýlce. Být matka je těžký úkol, ale za ten úsměv dítěte to stojí.

,,Dobré ráno." Usměju se na ni a ona mi úsměv opětuje. Vezmu si ji a jdu dolů udělat snídani.

-

,,Anet!" Lehce křiknu, protože se hýbe a já ji nemůžu přebalit. Ozve se zvonek a moje naštvanost se stupňuje, protože máma s tátou odjeli za tetou a nemá kdo jiný otevřít. Snažím se tedy Anet rychle dát plenku, abych šla otevřít, ale zvuk zvonku se ozve podruhé.

,,Už jdu!" Křiknu směrem ke dveřím, malou dám do postýlky a jdu otevřít.

,,Ahoj, co ty tady?" Pozdravím po otevření dveří.

,,Měl jsem cestu kolem."

,,Neměl, protože tvůj byt je na druhé straně Pardubic." Usměju se na Kubu.

,,Nějaká chytrá." Ušklíbne se.

,,Počkej chvíli. Musím ji obléct." Pustím Kubu dovnitř a jdu za Anet. Rychle něco vyberu, převleču sebe i ji a jdu s ní dolů. Nasedneme do auta, Kuba nastartuje a vyrazíme ke studiu, pak vyjdeme schody a vejdeme dovnitř. Kluky obejmu a oni si okamžitě berou Anet.

,,Stejně pořád nechápeme, proč ses neozvala dřív. Řešit to nechceme, ale Anet si nám ukázat mohla." Řekne Kuba a já už vím, že ji miluje jako já.

,,Ráda bych věděla proč jsem tady." Sednu si na gauč.

,,Utekla dlouhá doba. No a já dostal nápad, že bychom všichni spolu mohli někam jet. Pojedeme na menší třídenní výlet na chatu, která patří kamarádovi Tomáše."

,,Chce říct, že ty tři dny budeme chlastat." Opraví ho Robert.

,,Ale to bych měla Anet nechat doma."

,,Bude to lepší, protože budeme rádi, že zodpovídáme každý za sebe." Řekne Kuba.

,,Zeptám se jestli by ji máma mohla pohlídat a pak vám dám vědět." Kluci kývnou na souhlas.

,,Ahoj." Otevře dveře Míša a vstoupí s Tomášem dovnitř.

,,Ahoj." Pozdravím ji taky a obejmu ji.

,,Co ta chata? Už ti o tom řekli?" Přisedne si vedle mě.

,,Jo, řekli. Musím sehnat hlídání, protože ty nejspíš jedeš taky." Míša jen přikývne.

,,Jakube, dej mi ji." Natáhne ruce k Anet. Míša je úžasná teta. Je to taková ta teta, která bude víc cool než já jako máma.

,,Ne." Přitiskne si ji k sobě. Vezmu si ji teda já a dám ji Míše, která na Jakuba vyplázne jazyk jako malé dítě.

Návštěva se protáhne do večera a čas odchodu si určí sama Anet, která začne být unavená a rozbrečí se, což je znamení, že chce jít spát. Poprosím Kubu, který mě ochotně zaveze domů. Anet dám spát a sama si udělám večerní rutinu. Nakonec si jdu lehnout taky.

~

Čti!

Konečně jsem se vrátila, takže očekávejme kapitoly, i když budou asi kratší, protože nemám chuť psát.

Ke všemu mi někdo hacknul instagram, který používám k wattpadu, takže bych chtěla poprosit, abyste mi dali flw na nový ig - _moc_bys_chtel_

Ily <3