Navždy

eleven

Nesnáším ty rána, když mi někdo zavolá a tím probudí nejen mě, ale i Anet.

,,Ano?"

,,Ahoj, zníš nějak rozespale." Zasměje se osoba na druhé straně.

,,Caline, co se děje?" Nemám náladu na vtipy.

,,S Petrem přijedeme dnes do Pardubic. Nechceš do studia?"

,,Vzbudil jsi Anet, takže si to ještě rozmyslím." Řeknu se smíchem.

,,San, víš moc dobře, že jsem nechtěl." Poví jakože provinile.

,,Fajn, přijdu. Přijede i Lucka?"

,,Jo, přijede."

,,Dobře, pak napiš, až přijedete." Calin mi to potvrdí a já hovor položím. Vstanu a jdu k postýlce.

,,Ahoj, sluníčko. Vyspinkaná?" Když mám náladu, tak si s ní občas povídám. Na oplátku se mi dostane úsměv.

,,Pojď." Vezmu ji z postýlky a jdu dolů, abych jako vždy udělala snídani.

-

,,Kubo, chci se zeptat. Bude tam dneska Dominik?"

,,Ne, jel na Slovensko. Proč?"

,,Chci přijít i s malou." Odpovím mu.

,,Jasně. Tak potom přijď." Hovor típne a já se jdu převléct. Když se podívám do skříně, tak začnu přemýšlet nad nákupy.

Vybrala jsem šedý svetr a modré džíny. Anet jsem našla nějaké body. S jejím velkým odporem jsem jí ho oblékla. Sama sebe jsem také převlékla a udělala jsem si lehký makeup.

Venku je celkem hezky a teplota je o trošku vyšší než před pár dny. Rozhodnu se, že se tedy projdu. Anet dám do kočárku a zamířím ke studiu. Úplně jsem zapomněla, jak je to pěšky daleko.

Po víc jak půl hodině a několika zastavení kvůli Anet, která házela různé věci na zem, konečně přijdu ke studiu, u kterého už stojí Petrovo auto.

,,Ahoj." Pozdravím všechny při vstupu dovnitř.

,,Ahoj." Přijde ke mně Lucka s Tondou.

,,Čau." Objeví se i Petr s Calinem a všichni mě obejmou.

,,Čau." Přijde Kuba s Radkem a vezme si Anet. Jdeme si sednout na gauč a chvíli si povídáme. Domluvíme se s Luckou, že se půjdeme trochu projít.

,,San?" Křikne Kuba, když vyjde z nahrávací místnosti.

,,No?"

,,Bude teď pár koncertů. Nechceš jet s námi?" Zeptá se.

,,Kubo, já nevím. Co Dominik?"

,,Sandro, já chápu, že je to těžké, ale ser na Dominika. Prostě pojeď s námi." Zní to šíleně. Hlavně od Jakuba, protože jsou něco jako bratři.

,,Fajn, tak já se zeptám mámy, jestli pohlídá Anet." Myslím, že cenu za mámu roku nedostanu.

,,Nepůjdeme už?" Zeptá se mě Lucka.

,,Můžeš prosím Tondu pohlídat?" Podívá se na Petra, který přikývne.

,,Klidně ti pohlídám Anet." Nabídne se Kuba. Jen se usměju, poděkuju a jdu se s Luckou projít.

,,Asi to Dominik pořád neví, že?" Zeptá se mě.

,,Ne, a neřeknu mu to, protože nechci zbytečné komplikace. Má novou holku a k tomu se i přestěhoval. Prostě se posunul."

,,A ty snad ne?" Položí mi další otázku.

,,Myslela jsem že jo, ale když ty dva vidím spolu, tak mě něco vždycky zabolí u srdce. Miluju ho snad pořád?" Byla jsem si hodně nejistá.

,,Nevím, to si musíš ujasnit ty." Pokrčí rameny.

~
Jsem zpátky! Eh, zase prodleva, já vím, ale bylo toho hodně. Důvodem je osobní život a připravování dvou nových fanfikcí.

Pokud nechceš, aby ti něco uteklo, tak mi můžeš dát follow na ig - _moc_bys_chtel_