"Dobrý ráno" zachraptěl vedle mě David se zavřenýma očima.
"Dobrý" pousmála jsem se a dál ho pozorovala.
"to jsem tak moc hezkej?" zasmál se a oči otevřel.
"ani nevíš jak" pousmála jsem se.
"na tebe nemám" natiskl si mě víc k sobě a položil si hlavu na moje břicho.
"hodláš vstávat?" začla jsem se mu přehrabovat ve vlasech.
"Ne" zamumlal.
"Tak to mě budeš muset pustit, půjdu udělat snídani"
"jo tak to tě pustím velice rád" ušklíbl se a lehl si vedle.
"za tohle jí nedostaneš" probodla jsem ho pohledem.
"ehm, tedaaaa... neee neodcházej a buď tu semnou" začal se smát.
"blbečku" protočila jsem oči a zvedla se z postele. On jen spokojeně zavřel oči a já pouze v jeho tričku opustila pokoj.
Došla jsem do kuchyně kde u stolu seděl Marian s mobilem v ruce a mamka která stála u linky a něco vařila.
"Dobrý ráno" pousmála se když si všimla že jsem přišla.
"Dobrý, co vaříš?" opřela jsem se o druhý konec linky.
"Nic složitého, jen míchané vajíčka"
"nechceš s něčím pomoct?" nadzvedla jsem obočí, ona jen nesouhlasně kývla hlavou.
"kde máš Davida?" otočila se na mě a pak zase zpátky.
"nahoře, ještě spí" protřela jsem si obličej.
"Spala si vůbec?" zeptala jsem se jí.
"Něco málo jsem naspala, za dvě hodiny si má táta přijet pro Mariho tak si potom půjdu ještě lehnout" kývla.
"S Davim odjíždíme už za hodinku" sedla jsem si na židli u stolu.
"Proč tak brzo" zasmála se a začla vytahovat talíře.
"Jedeme ještě k jeho mamce"
"Dobrý ráno" ozval se mezi dveřmi Davidův hlas.
"Dobrý ráno" pousmála se mamka a Marian jen přikývl.
"Pomlouvala mě dlouho?" zasmál se a posadil se vedle mě.
"Já tě nepomlouvala" bouchla jsem ho do ruky.
"Budu ti věřit" ušklíbl se.
"Co furt děláš na tom mobilu?" kopla jsem pod stolem Mariana do nohy.
"Nic" uculil se.
"Co tam má?" hodila jsem pohled po Davidovi který seděl vedle něj. David se natáhl a koukl mu do mobilu. Usmál se a nahl se k mému uchu.
"Píše si s tou holkou" zašeptal.
"Uuu, bratře" zasmála jsem se.
............
"Tak pa" obejmula jsem mamku, když jsme s Davidem stály u aut.
"Dávejte na sebe pozor" pohrozila mně a Davidovi prstem.
"Budeš mi chybět" obejmul mě Mari.
"uvidíme se zase brzo" pousmála jsem se a odtáhla se z objetí.
"Tak my jedem" mávla jsem na mamku s Marinem a otevřela si dveře od mého auta.
"Nashledanou." obejmul se s mou mamkou.
"Čau, snad se někdy zase uvidíme" plácl si s Marim a pak nasedl do svého auta.
Nastartoval stejně jako já. Začal mi vyzvánět telefon, volal mi David což úplně chápu proč.
"Jedem?" zvedla jsem mu to.
"Jedu první" řekl. Volali jsme si přes handsfree celou cestu až do Prahy.
.......
"Čau debílci" křikl do bytu David když odemčel dveře od bytu.
"Čus, jak bylo?" přišel do chodby Dejan.
"Čau" mávla jsem na něj.
"Ahooj, co ty tu?" zasmál se a obejmul mě.
"Spí tu" odpověděl za mě a vyzul si boty.
"jestli tu nevadím" usmála jsem se.
"Samozřejmě že nevadíš, ve čtyři by měla přijet Bea" ušklíbl se.
"Zdá se mi to nebo slyším Sandru?" přišel do chodby i Vláďa.
"nezdá" zasmála jsem se.
"Slyšel jsem jméno Sandra?" přiběhl i Martin. Dobrý že jsme se tu všichni sešli na chodbě.
"Pičo, co vám je? To je moje holka a vy se tu všichni scházíte jak na Václaváku" opřel se o zeď a založil si ruce na hrudi.
"Sorry, nemůžu za to že mám tvoji holku radši" zasmál se Martin a obejmul mě.
"Zase se uklidni jo?" přitáhl si mě k sobě.
"uuu, David žárlí?" zasmál se Dejan.
"Jak jinak" poplácal ho po zádech Vláďa.
"Nechecete se přesunout někam jinam než je chodba?" nadzvedla jsem obočí.
"Obývák" zahlásil Dejan a odešel tím směrem stejně jako Martin s Vláďou.
Já si vyzula boty a ruku v ruce jsem se vydala s Davidem do obývacího pokoje.
Na gauči seděl Vláďa, Dejan a Martin. David si sedl vedle Martina a stáhl si mě na klín.
"Takže, k tomu klipu co máme zítra točit. Koukr s Lboyem nám sehnali jednu čubinu" ušklíbl se Dejan.
"Já sehnal tu druhou" položil mi ruku na stehno.
"koho?" nadzvedl obočí Vláďa.
"To si jako přehlídl Vladimíre?" zasmál ee Martin.
"Jo Sandraaa" vykřikl Dejan.
"Takže ti David řekl co budeš mít na sobě?" doplnil se smíchem.
"Ne" otočila jsem se na Davida.
"To probereme až u mě v pokoji" ušklíbl se....
