Go away

892 43 11
                                    

"nepotřebuješ něco?" nakoukl do pokoje.
"Ne, děkuju" špitla jsem. Momentálně jsem se nacházela u Martinova kamaráda v pokoji pro hosty.
"Koupelnu jsem ti ukazoval takže víš kde je, ručníky jsou pod umyvadlem a triko nebo něco na spaní ti klidně dám" pousmál se. Já jen s falešným úsměvem přikývla a zvedla se z postele na které jsem dnes měla spát.
"Donesu ti to triko" odešel a já mezitím odešla na chodbu kde bylo pověšené zrcadlo.
"Proč?" šeptla jsem a koukala na svůj odraz. Nepobírám že to David udělal. Ublížilo mi to ale nedokážu bez něj být víc jak týden. Nevím jestli dokážu být bezněj a neskočit mu do náručí ještě před tím než odjede do Chorvatska.
"v pohodě?" objevil se zamnou Antonín.
"Jo, děkuju" odvrátila jsem pohled od zrcadla, převzala si od něj triko a zaplula do koupelny.
Zamkla jsem se, triko si odložila na pračku a sehla se dolů pro ručník který se nachází ve skříňce pod umyvadlem. Brala jsem si ručník když můj pohled zavadil o žiletku. Chvíli jsem ji hypnotizovala pohledem ale pak jsem skříňku rychle zavřela a ručník přihodila k triku na pračku. Svlékla jsem ze sebe všechno oblečení a vlezla pod sprchu. Musím to ze sebe smýt. Jeho dotyky, jeho polibky a taky jeho vůní....
.......
"Hm?" zamumlala jsem do mobilu. Byla jsem rozespalá, probudil mě můj vyzvánějící telefon. Moc jsem toho nenaspala.
"San?" ozvala se z druhé strany Bea.
"Ano?" posadila jsem se a protřela si oči.
"Vím co se stalo, neodjížděj prosím. On by to dobrovolně neudělal" šeptla.
"B, viděla jsem to, nebránil se"
"Zlato nechala sis to vysvětlit? Šli jsme s Dejanem domů hned co nám volal Martin že budeš odjíždět. David se vrátil kolem páté ráno úplně opilej. Řekl nám úplně všechno. Od toho co jsme tam přišly až do toho co si odešla."
"Nemá to cenu, potřebuju odjet a nevidět ho pár dní. Možná ještě přijedu a vyslechnu ho ale vážně na to .
"Co to bylo?" vyjekla jsem.
"Já nevím, šlo to od Davida. Asi se vzbudil" povzdechla si.
"Aha" špitla jsem.
"Budu muset jít, pa" rozloučila jsem se s ní a zavěsila.
......
Ležím v posteli, v mém bytě a snažím se ignorovat telefonáty, zprávy a hlasovky od Davida. Zítra  mám jet zpět do Prahy na Martinovi narozky a premiéru klipu all in. Z přemýšlení mě vyrušil zvonek. Zvedla jsem se a pomalým krokem se vydala ke dveřím. Ještě před tím než jsem je otevřela jsem se na sebe podívala do zrcadla a zhrozila se. Setřela jsem si slzy a otevřela. Když jsem spatřila kdo za nimi stojí ihned jsem je zase rychle zavřela ale to se mi nepovedlo protože dotyčný strčil nohu mezi futra a dveře, takže jsem nemohla zavřít.
"Davide jdi pryč" řekla jsem zoufale.
"Sandro prosím, nech mě s tebou mluvit" šeptl a otevřel si dveře.
"Nechci s tebou mluvit"
"Řeknu ti jak to bylo. Klidně mě pak pošli do háje ale já s budu snažit dál. Nemá cenu mě ignorovat" zavřel za sebou dveře a položil si ruce na mé boky. Ruce jsem mu dala ihned dolů a odešla do obýváku.
"Byl jsem si zapálit" špitl a posadil se vedle mě na gauč.
"Přišla zamnou nějaká holka jestli nemám zapalovač tak jsem jí ho půjčil. Chvíli se tam kolem mě motala a pak mi do ruky podala papírek" šeptl.
"Nevím proč jsem si to LSD  vzal. Možná to bylo tím že jsem byl opilej ale vím že bych nikoho jiného než tebe nikdy dobrovolně nelíbal" vydechl. Cítila jsem na sobě jeho pohled a tak jsem se otočila jeho směrem.
"Davide..." povzdechla jsem si.
"Jestli mě teď pošleš do prdele a budeš mě chtít dál ignorovat tak tě plně chápu. Ale byl bych rád kdyby jsme byli zase spolu stejně jako před tím než jsem to posral"  skočil mi do řeči.
"Nechci tě poslat do prdele. Jen to pořád bolí chápeš? Pořád to mám před očima" vjela jsem si prsty do vlasů a lehce se za ně zatahala.
"Omlouvám se, zkurveně moc mě to mrzí. Chtěl bych to vzít zpátky a ten papírek si od ní nevzít" utřel mi palcem slzu a objal mě.  Vyžehlil si to. Moc dobře věděl že bez něj dlouho nedokážu být...

S tebou  | ff Dorian |Kde žijí příběhy. Začni objevovat