"Martine sedej, čekáme jen na tebe" křikl po něm David. S Davidem už jsme seděli v autě, on na místě spolujezdce a já na místě řidiče. Lucky už vyjel před deseti minutami a máme všichni sraz před benzínkou.
"vždyť už jdu moreno" sedl si dozadu a zavřel dveře od auta.
"Tak jedem" nastartovala jsem a vyjela směrem k první benzínce.
"hele vy dvě hrdličky, kdy vy to plánujete vůbec říct Kačce?" řekl nejistě Martin když mi David položil ruku na stehno.
"Je to těžký Martine" vydechl David.
"V čem? prostě jí řekni že miluješ někoho jiného"
"Nemůžu, nemůžu za ní přijít a říct ji, Kači už dva měsíce tě podvádím a už tě ani nemiluju" stiskl mi stehno. Byla jsem nesvá, neměla jsem ráda když se o ní bavili. Žárlila jsem a to hodně, mrzelo mě taky že ho nemám celého pro sebe. Říkal mi že se bojí, že by ji ublížil. Chápu ho...
"Davide myslím že to není fér jak ze strany Kačky tak ze strany San" naklonil se Martin víc dopředu mezi sedačky spolujezdce a řidiče.
"Kačce lžeš a San mi po večerech kolikrát brečí do telefonu jen kvůli tomu že si odjel za Kačkou. Chápeš že jí to třeba mrzí?" sedl si zpátky.
"Martine" sykla jsem. Mělo to být mezi námi, nechtěla jsem aby věděl že jsem kvůli němu brečela.
"je to pravda?" periferním viděním jsem viděla že se na mě zmateně podíval.
"Kurva, San! Je to pravda?!" křikl zoufale když jsem mu neodpovídala. Jenom jsem pomalu kývla na souhlas a snažila se nerozbrečet.
"Promiň, slibuju že to s ní co nejdřív skončím" začne mě hladit po stehně. Já jen nepatrně kývnu a zaparkuju páč už jsme u benzínky.
"Jsme tu" špitnua a vypnu motor.
"Já vystupuju a jdu za ostatníma. Mám pocit že vy dva by jste si to měli vyříkat. Ostatním řeknu že ti je špatně." řekl Martin a vystoupil z auta. Jakmile za sebou zavřel dveře tak jsem se podívala na Davida.
"Fakt promiň" nahl se ke mně a obejmul mě.
"Zůstávate tu na noc?" špitnu když mě přestane objímat.
"Zůstáváme." kývl.
"Asi odjedu na pár dní někam pryč." zadívala jsem se do svého klína.
"jako kam?" propletl si semnou prsty.
"Nevím, někam mimo Česko, jen na pár dní. Na dovču. Vyčistit si hlavu a tak" mykla jsem rameny.
"jedu taky, ať chceš nebo ne" pousmál se.
"měli by jsme už jít za nima" vytáhnu klíčky ze zapalování. David mě pustí a vystoupí si z auta. Já vystoupím též a auto zamknu.
"je ti líp?" koukne na mě Lucky když dojdeme k ostatním.
"Ehm, jo. Je to lepší" kývnu hlavou.
"pojedu první a vy všichni pojedete zamnou. Pojedeme asi na vyhlídku" opře se o auto.
"Fajn" kývnu stejně jako ostatní.
Po pár minutách jsme se rozdělili zpět do aut a vyjeli za Luckym. Bylo něco po druhé hodině ráno a silnice byli prázdné, nemusím říkat že někteří jeli fakt jako hovada...Já to dnes vynechala.
"Kdy máš v plánu jet na tu dovolenou?" položil mi zase ruku na stehno.
"Ty chceš jet na dovolenou? beze mě?" vyjekl se smíchem Martin.
"Klidně pojeď taky. A nevím asi za dva dny" mykla jsem rameny.
"Martine, přespíme tu a zítra pojedeme do Prahy kde si zabalíme" šibalsky se zasmál a natáhl k němu ruku. Martin si s ním plácl.
"Kam chceš jet?" opět se natáhl mezi nás.
"Nevím, něco vymysli. Něco kam se dostaneme autem prosím" zasmála jsem se a pozorovala stále cestu před sebou.
"Chorvatsko. Budeme se střídat s řízením" Řekl a opět si normálně sedl dozadu.
"Já to beru" souhlasil i David.
"Fajn, tak za dva dny odjíždíme" pousmála jsem se.
"Pojedeme na tu Zrće Beach? " ozval se ze zadu Martin.
"Můžeme" kývla jsem a začla brzdit páč už jsme byli na místě. Už tu byl i Lucky a já dojížděla jako předposlední.
"Vystupovaat" zahlásila jsem když jsem vypla motor.
Kluci vystoupili a já zamkla auto. Vylezla jsem na střechu auta a tam jsem se posadila. David si sedl vedle mě nahoru a Martin se opřel o kapotu.
"Lucky, od zítřka bych potřebovala dovolenou na týden." křikla jsem polohlasem když procházel za Rendou kolem mého auta.
"Dobře, počítám s tím" kývl a pokračoval v cestě.
"Už od zítřka?" nechápavě se na mě podíval David.
"Abych si zabalila a tak" mykla jsem rameny.
"nevím jestli mám vůbec plavky, nejspíš si zítra pojedu koupit plavky" přemýšlela jsem nahlas
"Já ti vyberu plavky" zasmál se a obmotal si ruku kolem mých ramen.
"to není potřeba" přesunula jsem k němu pohled.
"Davide připrav si peněženku na ten týden" zasmál se Martin a otočil se na nás.
"počítám s tím" kývl hlavou.
"Hotel platím já" řekla jsem.
"Žádný takový" záporně zakýval hlavou ze strany na stranu.
"Chci ho zaplatit" nakrčila jsem nos.
"Blázníš? my si to s Davidem zaplatíme sami. Stačí dva pokoje ne? Já za sebe a David za vás" řekl potišeji Martin aby ho neslyšeli ostatní.
"Tak já přispěju, zaplatíme to půl na půl" nabídnu.
"Ne" natáhl mi kapuci od mikiny David.
"Hej" vražedně jsem se na něj podívala a též mu natáhla kapuci mikiny na hlavu.
"San, pojďte dolů. Jedem projet Kopřivnici" zavolal na nás Lucky zatímco si ostatní sedali do aut. David slezl první a pak mi pomohl dolů.
"Martine řídíš" hodila jsem po něm klíče a sedla jsem si dozadu.
"Ale jestli to auto jakkoliv zničíš tak ti přísahám že tě něčím přetáhnu" podotkla jsem když si sedl za volant a David si sedl zamnou dozadu.
"Beru na vědomí" nastartoval a vyjel za ostatníma. Vzala jsem si do ruky mobil a začla koukat na hotely, na Zrće Beach v Chorvatsku.
"Tenhle vypadá fajn" ukázal David prstem na hotel který byl pár metrů od bazénu a pláže.
"Cenově už tak fajn nevypadá" hodila jsem po něm pohled.
"Peníze neřeš, ten hotel se mi líbí a tobě taky. Vidím to na tobě" ušklíbl se.
"Fajn. Takže dva pokoje?" povzdechla jsem si. Moje peněženka si zabrečí ale...damn budu tam s Davidem. David kývl hlavou a já nám začala rezervovat pokoje.
"Martine, mám tam hned vedle tebe na palubce peněženku. Podej mi ji" natáhla jsem ruku dopředu. Martin mi jí podal a David mi ji hned na to sebral.
"k čemu ji potřebuješ?" nadzvedl obočí.
"Potřebuju kartu?" zasmála jsem se a peněženku se mu snažila vzít.
"Dej mi ten mobil" moji peněženku mi podal a vzal si můj mobil.
Začal si vytahovat peněženku a z ní kartu. Začal do mobilu cosi klikat a pak mi mobil vrátil.
"Davide já tě zabiju" zamračila jsem se.
"Uklidni se a dej mi pusu" zasmál se a našpulil rty. Tohle bude ještě zajímavé....
