"Můžu teda odejít?" naposled na mě koukl, když si obul boty. "Můžeš. Nejsem malá abys mě tady nemohl nechat samotnou a bude tu ještě Bea s klukama" zasmála jsem. "Fajn, za dvě hoďky budu zpět. Pa" políbil mě a se sportovní taškou odešel. Byl zase cvičit. Šla jsem uklidit k němu do pokoje a taky mu poskládat oblečení ve skříni, měl tam zase bordel a to jsem mu to nedávno skládala. Taky bych mohla zavolat Lukymu skrz auto a domluvit se s ním na ty polepy. Vzala jsem do ruky telefon a vytočila jeho číslo. "No to je dost že se taky ozveš" zasmál se hned jak mi to zvedl. "Nebyl čas" taky jsem se zasmála a sedla si na postel. "Potřebuju se s tebou na něčem domluvit" vydechla jsem. "Na čem?" "Přemýšlela jsem a asi bych nechtěla už tak aktivně jezdit...pomáhala bych na dílně. Mohla bych pomáhat s polepama." vychrlila jsem ze sebe. "Aaahaa?" dostal ze sebe. "Je to škoda samozřejmě ale je to tvé rozhodnutí a nutit tě nemůžu. Kdybys zůstala na dílně a pomáhala klukům tak by to bylo fajn" řekl nakonec. "Díky. V nejbližší době se stavím" pousmála jsem se.
...
"Ahoj" vešel do jeho pokoje a položil tašku na zem vedle dveří. "Ahoj" zvedla jsem se a šla za ním. "Jsem spocenej tak hodím sprchu a můžeme jet?" políbil mě. "Můžem" kývla jsem a nechala ho odejít do koupelny. Oblékla jsem si klasické černé jeany a Night Cruise triko. Jedem k mé mamce protože je tam Mari a taky jsme ji s Davidem dlouho neviděly. Bohužel i s mým tátou ale to budu muset přežít. Sedla jsem si na židli u stolu a opět si zapla notebook. Uběhlo deset minut a David se vrátil z koupelny v šortkách a trikem v ruce. "To jdeš jako v kraťasech?" nadzvedla jsem obočí. "Jdu, ale vezmu si něco jinýho klidně" oblékl si triko. "Ne, vem si co chceš. Já jen jestli ti nebude zima" zasmála jsem se a noťas zase vypla.
.....
"Ahoj Mami" zvolala jsem do bytu když jsem si odemkla klíčema.
"Dobrý den" zvolal i David. "Ahooj, děti moje" přišla za náma mamka během pár sekund a oba nás obejmula. "Táta je ještě tady?" vydechla jsem. Neviděla jsem před domem jeho auto. "Je" kývla. Oba jsme se s Davidem vyzuly a vydaly se do obýváku kde seděl nejen Marian ale i můj Otec. "Sandraa" přišel mě obejmout Mari. "Ahooj" pohladila jsem ho po zádech. "Čau Davide" plácl si s Davidem.
"Čaau" zasmál se. "Nepředstavíš nás?" protočil oči táta. Povzdechla jsem si a stiskla více Davidovu ruku. "Tati, tohle je David. Můj přítel" "David" podal mu ruku ze slušnosti. Vím že kdyby tu nebyla má mamka tak by mu ji nepodal. Vyprávěla jsem mu jaký jsem kvůli němu měla dětství a taky to, jak se na mě a mámu vysral. Táta mu neochotně ruku podal taky. Hned na to jsme si s Davidem sedli na gauč který byl naproti křeslu ve kterém seděl táta. Marian seděl vedle nás na sedačce a mamka seděla v druhém křesle. Stejně nechápu jak s ním mamka může vycházet, nebo ho vystát po tom všem. "Mám pocit že mě nemá moc v lásce" šeptl mi do ucha když se na něj táta vražedně díval. "Tím se vůbec nemusíš trápit. Vidíš ho poprvé a snad i naposled" šeptla jsem mu nazpět. "Dobrá" položil mi ruku na stehno. "Tak co holky Mari?" provokativně jsem se ušklíbla. "Jo dobrý, musím říct že Davidovi rady pomohli" kývl s úsměvem. "Davidovi rady? On mi jedl moje jídlo na našem prvním 'rande' " zasmála jsem se.
"Což doufám žes neudělal. Protože tvoje sestra semnou pak dva dny nemluvila" uchechtl se a já jen zakroutila hlavou.
Ještě pár kapitol a bude konec této fanfikce 🥶
