we have a big car

779 33 7
                                    

"Lásko vstávej" lehl si na mě. "San" zamručel. "Já se nudím" objal mě kolem pasu. "Já ještě nechci" zamumlala jsem. "Babee, vzbuď se prosím. Nudím se a za hodinku jedeme zpátky do Prahy"
"Davide ty nedáš pokoj" pootevřela jsem oči. "Nedám" zakroutil hlavou a políbil mě. Někdo zaklepal na dveře, David na mně stále ležel a objímal mě. "Hm?" zamručel David hlasitěji. "Davi to jsem já" ozvala se za dveřmi jeho mamka. Mé prsty zapluly do jeho vlasů a začla jsem se v nich přehrabovat tak jako vždycky. Jeho mamka otevřela dveře a hned jak nás spatřila tak se nezapomněla usmát. "Dobrý den" pozdravila jsem jí.
"Ahoj Sandi" usmála se na mě ještě víc. "Čau mami" mávl na ni. "Máte tam snídani, tousty nic extra. Marťovi jsem snídani už dávala takže je zalezlej u sebe. Já musím jít teďka něco vyřídit a až se vrátím tak chci vidět že jste to snědly." vydechla. "Dobře, děkujeme" usmála jsem se na ni když odcházela. "Nasnídáme se a pojedem?" nadzvedl obočí. "Dobře" kývla jsem.
.....
"Zlato?" zašeptal nademnou. "Hm?" pootevřela jsem oči. "Jedeš teda? Je tu už Forgen" pousmál se. "Jo jedu" kývla jsem a vstala z postele. "kolik je?" protřela jsem si oči. "Půl deváté" zasmál se. "Já se oblíknu a přijdu za vama" vytáhla jsem si ze skříně jeany s trikem a furt bokem mikinou. V koupelně jsem si vyčistila zuby, učesala vlasy a další věci které běžně dělám. "Ahoj" pozdravila jsem Vláďu s Danem když jsem přišla do obýváku kde seděli. "Čaau" Dan mi pozdrav vrátil s úsměvem  a Vláďa na mě mávl. "Takže jak s tou cestou?" přitáhl si mě k sobě za pas. "Pojedu s váma" opřela jsem si hlavu o jeho hrudník. "Díky bohu" Zasmál se David a políbil mě do vlasů. "Pochybuješ o mém řízení? Mám řidičák delší dobu než ty" bouchla jsem ho do ruky. "To bych si nedovolil"
"Tak jedem? Ještě Musíme pro Dominika s holkama, pro Lukáše a ostatní" vyhrkl Vláďa. Kývly jsme a obuly si boty. Já si přes rameno vzala svůj batoh s věcma a čekala na ostatní. Všichni měli svoje věci už v autě jen já jsem zase pozadu.  "Mám ti to vzít?" propletl si semnou prsty a společně jsme opustily bytovku. Nesouhlasně jsem zavrtěla hlavou.
.....
To jak probíhala celá cesta komentovat nebudu. To že žárlím taky říkat nemusím, důvod proč žárlím? Ta kamarádka od Sidy mě začíná štvát. Ještě jednou pronese větu 'Dádo sluší ti to, Davide máš hezkou mikinu' tak přísahám že jí zabiju. Já i Vláďa jsme se málem poblily...teda Vláďa se poblil protože nám dali kluci potáhnout.
Před chvilkou jsme jezdily na koloběžkách a teď jsme na jídle.
Stoupla jsem si někde bokem protože kluci začali točit něco do vlogu. "Pojď" poklepal si David na stehno když se opět schovala kamera. "Jo děcka, upozorňuju...no spíš Dominiku a Davide, ty stěny v tom apartmánů  nejsou zvukotěsný ani nic podobného takže si to nechte na doma" zasmál se Dan. "Cajk, máme velký auto" řekl ironicky barber. "Na" strčila jsem Davidovi hranolku do pusy aby se k tomu radši ani nevyjadřoval. Letmo jsem se koukla ke stolu kde seděla Sidy a ta její kámoška. Pohled té holky směřoval přímo na Davida. Odtrhla jsem od ní pohled a věnovala se svému jídlu. "Já vidím kam se pořád koukáš"  šeptl mi do ucha. "Noa?" mykla jsem rameny. "Nežárli" ušklíbl se. "Nežárlim" protočila jsem oči. "Herečko" uchechtl se..

S tebou  | ff Dorian |Kde žijí příběhy. Začni objevovat