bruises

975 42 7
                                    

"Ona má sice na prdeli můj otisk zubů ale ty máš mnohem víc"  položil své dlaně na mé boky. Ostatní jsou všude různě po bytě a chlastají zatím co já s Davidem sedím u něj na posteli v zamknutým pokoji.
"Však nic neříkám" šeptla jsem, žárlila jsem, nebudu lhát.
"Já to na tobě poznám" Přesunul ruce na mé tváře.
"Neřeš to" pousmála jsem se.
"Víš že tě miluju, že jo?" podíval se mi do očí a já kývla.
"Miluju tě" šeptla jsem a políbila ho.
"Co se děje?" odtáhl se a palcem mi setřel slzu z tváře.
"Jen jsem ráda že tě mám" špitla jsem. Chtěl něco říct ale někdo začal klepat na dveře. Ani jsem nestihla zaregistrovat že hudba z vedlejšího pokoje utichla.
"No?" zvedl se David a odemkl dveře.
"Já jen jestli tu jste a neodešli někam do prdele " vešel dovnitř Martin a posadil se na postel.
"Ostatní už šli domů. Většina kluků za svýma holkama, Angelica a ta druhá za svýma přítelama a Forgen, Koukr a Lboy... nemusím vysvětlovat" zasmál se Martin.
"Ty vole, kolik je vůbec?" Lehl si na postel i David.
"Půl páté" uchechtl se.
"Cože?" vykulila jsem oči.
"Co se tak divíte? Byli jste tady spolu asi od dvou zavření a radši nechci vědět co se dělo" zasmál se.
"Nic se nedělo" bouchla jsem ho do ruky.
...

"Copak?" vyhrkla jsem když jsem příjmula hovor od Davida. Je půl páté a momentálně s Beou opouštíme drogerii.
Zašli jsme si do města, nakoupit oblečení a celkově se kouknout po obchodech. Taky jsem si udělala nehty po dlouhé době.
"Já jen kdy se vrátíte?"
"Teď jsme na cestě k autu a pak pojedeme k vám už"
"Dobře, dávej pozor. Miluju tě, pa" rozloučil se a zavěsil.
"Nalepíme to v autě?" zasmála se Bea a zvedla do vzduchu ruku, ve které svírala tetovačky které vypadali jako modřiny. Přikývla jsem a odemkla auto. Do kufru jsem dala tašky s oblečením a kosmetikou a taky jídlem. Podala jsem Beátce vodu a houbičku kterou jsem koupila jen kvůli tomuto.
Zavřela jsem kufr, sedla si na místo řidiče a Bea na místo spolujezdce.
"Ruce" rozbalila balení. Natáhla jsem k ní pravou ruku kam mi přiložila menší kousek 'modřiny'. Na houbičku si nalila trošku vody a začla mi tam tetovačku příklepovat. Po chvíli sundala opatrně papír. Vypadala to až moc reálně.
Takhle jsme to zopakovali na břiše, zádech a stehně. Začínám si to pomalu ale jistě rozmýšlet.
"Vždyť to půjde poznat. Takhle výrazný modřiny a velký jako ta na břichu se během tří hodin nevytvoří" prohrábla jsem si vlasy.
"To Davidovi nedojde, nemusíš se bát" zasmála se a vodu si schovala do kabelky.
"Fajn, tak vyjíždíme." nastartovala jsem a vyjela směrem k bytovce.
....
"Čauky!" křikla do bytu Bea a během vteřiny se u nás objevil David.
"Já si ty svoje tašky odnesu k sobě" ušklíbls se Bea. Měla jsem šortky a Davidovo bílé triko, tím pádem žádné modřiny až na tu na ruce nebyli vidět.
"Máš nový drábky jo?" pousmál se a vzal si mou ruku do té své. Začal si prohlížet nehty.
"Nejen to" zasmála jsem se a podívala se na dvě tašky u mých noh.
"Jdem ke mně s ukážeš mi co hezkýho sis pořídila" ušklíbl se, vzal si tašky do jedné ruky a do té druhé si vzal mou ruku.
Došli jsme k němu do pokoje, posadil si na postel stejně jako já a začal vydávat obsah tašek.
"Hele zase brzdi jo?" zasmála jsem se.
"Uuu" ušklíbl se.
"To jsou plavky ty blbečku" zasmála jsem se a chtěla mu je vzít z ruky jenže on s rukou uhl a plavky položil za sebe.
"Ukaž mi tu ruku" chtěl mě za ní chytit ale já si jí přitáhla k sobě.
"Kurva San ukaž mi tu ruku" pevně mě za ní chytl a přitáhl si ji k sobě. Sykla jsem protože mě za ní držel vážně pevně.
"Davide to bolí, pusť mě" vypískla jsem.
"Kde si přišla k té modřině?" povolil stisk.
"Já nevím, někde jsem se bouchla"
"Kdyby ses bouchla tak to vypadá úplně jinak!" křikl.
"Kdo to udělal?" řekl klidněji a ruku mi pustil.
"Nikdo" šeptla jsem.
"Ptám se naposledy! Kdo ti to udělal?!"
"Co tady křičíš jak buzerant?" vlítl do pokoje Martin.
"Martine vypadni" otočil se na něj.
"A ty mi řekni kdo ti to udělal" podíval se zpět na mě.
"Zapomeň, nikam odcházet nebudu." zavřel dveře a přešel k nám.
"Chci vědět důvod proč na ní řveš. Slyšel tě snad celej barák"  dřepl si na zem.
"Přijde ti tohle snad jako bouchnutí se o něco?" ukázal mu mou ruku.
"Rozhodně ne" zakroutil hlavou.
"Ale jde to řešit v klidu Davide" protočil oči.
"Tohle je co?" ukázal Martin na červený flek na zápěstí.
"To je od Davida, držel mě za ruku" probodla jsem Davida pohledem protože to stále bolí.
"Promiň" šeptl a obejmul mě. Naschvál jsem sykla když se dotknul místa na zádech kde mám další 'modřinu' mrkla jsem na Martina a pak se odtáhla od Davida.
"Tohle se mi nelíbí" zamračil se.
"Otoč se a Martine ty jí nečum na kozy" otočila jsem se zády k Davidovi a tím pádem jsem byla čelem k Martinovi.  David mi začal nadzvedávat triko. Podle výrazu Martina jsem pochopila že už tak nějak pochopil, že si z nich dělám prdel.
"Řekni mi jak si k tomuhle přišla" Otočil si mě k sobě čelem a začal mi prohlížet i břicho.
"No...já jsem spadla na těch schodech jak jsme šli s Beou z bytovky odpoledne"  nevinně jsem se usmála.
"Nevymlouvej se na schody, tahle by fakt ta modřina nevypadala" zavrčel.
"Mluv semnou kurva!" křikl když jsem mu neodpovídala. Nahrnuli se mi slzy do očí protože nemám ráda když na mě někdo křičí.
"Neplač prosím" povzdechl si.
"Já vás tu radši nechám" odešel Martin a zavřel za sebou dveře.
"Jen chci vědět kdo ti to udělal" šeptl a opatrně mě obejmul. Setřela jsem si slzy a začla se smát.
"Proč se směješ?" odtáhl se a svraštil obočí.
"Promiň" dál jsem se smála.
"Co ti na tom přijde vtipný?" nadzvedl obočí.
"Možná to že ty modřiny nejsou pravý" ušklíbla jsem se.
"Co? Nene?" zpozorněl.
"Pojď se podívat" zasmála jsem se a zvedla se z postele. Vešla jsem do koupelny a David mi byl v patách.
Namočila jsem si odličovací tampónek do vody a začla si drhnout tetovačku z břicha.
"Vidíš?" ukázala jsem mu břicho když byla polovina pryč.
"Zabiju tě" zasmál se, vzal mi vatový tampónek z ruky a začal mi sundávat tetovačku ze zad.
....

S tebou  | ff Dorian |Kde žijí příběhy. Začni objevovat