You're bad for me

Dědic.

,,Stačilo by, kdybys mi normálně řekl, ať vejdu. Nemyslím si, že je to až tak těžký," házím po Jamesovi nevrlý pohled zatímco si mnu bolavou ruku. 

,,Já vím, starý zvyk. Promiň," pokrčí rameny James. Na jeho tvářích se znovu objevuje přidrzlý úšklebek. 

,,Mohl by ses k dívce začít chovat jako gentleman," založím si ruce na prsou. Možná si myslím, že budu vypadat víc autoritativně. Nebo přinejmenším, aspoň sebejistěji. 

,,Taky si to uvědomuješ?" změní najednou téma. Dívá se na mě zpod hustých černých řas, které by mu mohla závidět kde jaká dívka. 

,,Co?" nechápavě nadzvednu obočí. 

,,Že jsme tu sami," začne se hlasitě smát. A udělá krok dopředu mým směrem. V jeho smíchu už se ale neskrývá nic, z čeho bych si měla dělat obavy. Aspoň doufám...

,,Jamesi, víš, že se máme minimálně za tři hodiny vrátit," kárávě ho propíchnu pohledem.

,,Já jsem si toho plně vědom Megg, neboj," zadržuje smích. Poznám to, cukají mu koutky úst. Věřte mi, že kdyby pohled zabíjel, tak už je dávno mrtvý.

,,Takže ty jsi tady vyrůstal. Hodně zajímavé na kluka jako jsi ty. Bez urážky..," opřu se o zeď a maličko nadzvednu hlavu, abych mu viděla do očí. Je totiž o něco málo vyšší než já.

,,Nojo," nervózně se přehoupne z nohy na nohu, ,,já...vlastně jsem tu jednu chvíli chodil i do školy. Jak už jsem říkal, rodiče bývali dlouho pryč a tak jsem tu někdy zůstaval celkem dost dlouho, a chodit do školy jsem někde musel," pokusí se pousmát. 

,,A tak proč jsi skončil v baráku vedle nás? Jako chápeš, proč jsi netůstal tady?" vyzvídám dál.  Hltám každičké Jamesovo slovo, skoro jako pes, který již týdny nežral. Tedy, tak si aspoň připadám.

,,Víš, tady to kluk z bohatý rodiny nemá lehké." Užuž se ho chci zeptat na další podrobnosti. Potřebuji nějaké vysvětlení. Vysvětlení toho, jak se kluk z takové snobské rodiny dostane na místo, kde mu připisují titul: problémové dítě. Bohužel mi to ale překazí zvuk otevírajících se výtahových dveří. Ani mi nepřišlo, že jsme jeli nahoru tak dlouho. A já z výtahu vycházím jako kapr na suchu. Teda... s pusou dokořán. Wow!

  Chodba patra, na kterém jsme vystoupili byla zařízena poněkud v luxusněji. Něco mi na tom všem připadalo strašně barokní. Možná ty načechrané křesílka opřené o bílou zeď se zlatým detailem, na které se ještě navíc vyjímaly podle mého dost drahé obrazy. Jako třešnička na dortu bych mohla já osobně považovat oblečení, uniformy, zdejších pracovníků. Na tomto patře jich nebylo málo a všichni byli oděni ve drahých stejnokrojích, ať už to byly pokojské či takoví ti chlapíci, co Vám ochotně odnesou kufry (ovšem za poplatek.)

,,Páni." Jediné slovo, na které jsem se zmohla. Náš hotel, jenž nám ve Francii poskytoval azil, byl oproti tomuto slabé nic.  

,,Jsem rád, že se ti to tu líbí," vlepil mi polibek do vlasů James. Jeho čin jsem nečekala, nicméně, nijak mi nevadil a byla jsem jim mile překvapená. Sakra nečervenej se, napomínala jsem samu sebe v duchu.

,,Pojď, seznámím tě s mým dědou," zazubí se James. A já se trošku zklamaná musím doslova odlepit od těch překrásných obrazů. Ach, právě opouštím ráj. 

  ,,Ahoj Jamesi," přivítá nás starší pán sedící ve velkém koženém křesle. Když však vstoupíme, ladně vyskočí na nohy a přistupuje přes celou prostornou kancelář k nám. Cestou si ještě nepatrně popraví kravatu. Vše vykonává s nepopsatelnou elegancí. Už vím, po kom James je... 

,,Dědo," usměje se James. V jeho očích se právě něco zablesklo. Nějaká jiskřička. Takhle šťastného jsem jej snad ještě neviděla. Mlčky stojím opodál a s úsměvem pozoruji to šťastné schledání. Připadám si jako v nějaké telenovele, pousměju se své vlastní myšlence.

,,A tohle je ?" podívá se na mě udiveně ten starší pán. Jeho oči jsou černé, stejně jako ty Jamesovy. Vlasy má bílé jako sníh a na tváři se mu rýsují lehké vrásky. Přesto však působí tak mladě a hlavně sympaticky.

,,Moje holka, Meggie," usměje se James a pobaveně si mě přitáhne blíž k sobě. 

,,Ááá, takže žeby příští spolumajitelka mého, našeho rodinného hotelu? Co na to říkáš? Tak to by mohla i ona už dnes podepsat ty papíry ne? Přece jen už jsem starý a tak chci, aby to tu oficiálně patřilo tobě, Jamesi. Co nejdříve. Takže Meggie, já doufám, že do toho půjdeš i s Jamesem!" 

CO PROSÍM? 

Snad se líbil i tento díl. Vím, že je celkem o ničem, ale snad to tak moc nevadí :D