25.

97 7 0
                                    

,,Přepadnout vojáky, ukrást uniformy a zahrát menší divadélko, že nás vede zpátky. '' Odpověděla mu Brenda.

,,Vážně? To byl váš plán? ''

,,Nic lepšího jsme neměli. '' Pokrčil Pánvička rameny.

,,Tak teď máme. Tak jdeme. '' Mávl rukou Gally.

Lehkým poklusem běželi do ulic města. Museli si dávat v každé křižovatce pozor, aby je někdo nezahlédl. Naštěstí už byla tak pozdní hodina, že už skoro nikdo v ulicích nebyl. Pár lidí zahlédli, jak mají někam namířeno, ale to bylo tak vše. Co však několikrát zahlédli, byli hlídky kontrolující ulice.

,,Musíme si dávat pozor. Ty hlídky to tu kontrolují celou noc. '' Upozornila je Grace.

Vědomě pokývli hlavou.

Kvůli blížícímu se autu, museli rychle zaběhnout za roh do úzké uličky, kam se sotva vešli. Thomas vystrčil hlavu, zda je čistý vzduch.

,,Můžeme. '' Rozešel se zase kupředu.

Celou dobu je vedla Grace. Ona se zde vyznala. Gally stejně tak, ale vedení ji přenechal.

Museli si udělat krátkou přestávku po cestě, kvůli Newtovi. Byl hned zadýchaný a potřeboval se na chviličku zastavit.

Kousek od budovy se spíše plížili k zadnímu vchodu. Snažili se být co nejméně nápadní. V budově se nacházelo příliš mnoho lidí na to, aby mohli nápadně běžet přes ulice. Kdokoliv je mohl zahlédnout.

Konečně se dostali k zadním dveřím budovy, kam ani nebylo skoro vůbec vidět.

,,Jak se teď dostaneme dovnitř? '' Optala se Brenda.

Každou chvíli se rozhlíželi, zda se nějaká hlídka neblíží jejich směrem.

,,Vydržte. ''

Grace začala něco hledat ve svém batohu. Když konečně našla, co hledala, zachřastila s tím ve vzduchu.

,,Kde jsi je vzala? '' Thomas měl v obličeji tak překvapený pohled, jako měli i ostatní.

,,No jelikož jsem tu byla takovou dobu, dostala jsem klíče pomalu od všeho. '' Usmála se.

,,Ty jsi tu byla? '' Nechápal Gally.

,,Jo. '' Odsekla mu.

Našla ten správný klíč a odemkla těžké dveře. Pánvička jako poslední za sebou zase zavřel.

,,Když se rozdělíme, budeme rychlejší. Já, Thomas, Newt a Pánvička půjdeme pro Minha. Zbytek půjde pro ten lék a sejdeme se zase tady. Navedu vás k laboratořím, kde je schovávají. Budeme rychlejší a méně nápadní než jako jedna skupina. Dávejte si bacha, hlídky chodí většinou i v budově. Je tu spousta lidí, takže musíme být opatrní. '' Zaúkolovala je Grace.

,,Dobře. ''

,,Chápu. ''

,,Platí. ''

Po schodech je dovedla do patra, kde měli schované lahvičky s lékem a dělali pokusy na nakažených. Vysvětlila jim, kde zhruba najdou lék a jak se tam dostanou. V budově se vyznala nejlíp ze všech. Pozorně ji poslouchali, dokonce i Gally byl jedno velké ucho. Ani nijak neprotestoval, jak Grace očekávala.

,,Tak jděte. My jdeme pro Minha. '' Zavelela.

,,Hodně štěstí. ''

,,Počkat! '' Vyletěl Gally.

,,Co je? '' Otočili se všichni.

,,Tady máte. Ať jsme v kontaktu, kdyby něco. '' Podal Thomasovi vysílačku a ukázal, že i sám má jednu.

Poslední cestaKde žijí příběhy. Začni objevovat