Poslední cesta

16.

,,To není to město. ''

,,Co tím myslíš? Viděla jsi přeci jen jedno ne? '' Nechápal Thomas.

,,To ano. Ale tohle není ono. Mělo kolem dokola hradby. ''

,,Doufejme, že v tom městě nenajdeme žádné překvapení. '' Prohrábla si Brenda své krátké vlasy.

Jorge pokračoval v cestě k městu. Dorazili k němu přesně podle Thomasových odhadů. Do třiceti minut byly pouhých pár metrů od první budovy. Jediný problém, který se začínal uskutečňovat, byla blížící se bouřka v dáli. Měla namířeno přímo k nim. Takže neměli zrovna moc na výběr. Museli do vnitru města, najít si nějaký ukrýt. Ačkoliv zde bylo lepší klima, než tam kde jsou stále pouště a Spáleniště, bouřky jsou i zde stejného rázu. A to pěkně kruté. Je nebezpečné při těchto bouřkách zůstat venku, i když v autě. Což si už skupinka okusila, když se dostávali do tunelu na cestě ze Spáleniště do hor.

,,Měli bychom najít úkryt a auto někde schovat. Nechci riskovat, že nám ho někdo vezme. '' Navrhl Thomas.

,,Dobrý nápad. '' Dal mu Jorge za pravdu.

S autem zajel do jedné z postranních uliček hned na kraji města. Vším možný co měli po ruce, nebo našli na zemi, přikryli celé auto. Nebylo tak tolik nápadné. Hlavně si museli zapamatovat, kde ho přesně nechali.

Posbírali si z něj všechny své věci a vydali se do města. Grace si pouzdro s šípy připevnila ke straně batohu. Když už je díky batohu nemohla mít na zádech. Luk měla položený podél těla.

Na kraji sice nepotkali jediného člověka. Čím ale procházeli ulicemi ke středu města, všímali si více a více lidí. Nevykazovali však žádné náznaky nákazy. Že by normální město? Existují ještě takové? Všichni lidé si v poklidu procházeli ulicemi. Jako by se nic nedělo.

,,Taky vám to tu připadá tak divné? '' Zašeptala Grace. Měla pocit, jako by je vše odposlouchávalo.

,,Jo. '' Kývl Pánvička.

,,Co tu všichni dělají? Myslela jsem, že taková města už neexistují. '' Brenda vzala Grace slova přímo z úst. Přesně to samé měla i ona na jazyku.

,,Třeba jsou nakažení. Jen ne v takových fázích jako ve Spáleništi. '' Přemýšlel Jeff nahlas.

Pokračovali dál do města. Po projití jedné z mnoha uliček se dostali na hlavní ulici. Hodně široká, plná lidí. Dokonce zde stálo pár stanů, i něco co připomínalo stánky s prodejem. V těch rádoby stáncích bylo všechno, od jídla až po oblečení. V každém bylo něco jiného. Zastavili se kousek od jednoho s jídlem.

Ten smrad. To nemůže být jedlé.

Maso vypadalo jako zkažené. Kolem sebe mělo plno poletujících much. Smrdělo až k nim. I přes to si ho někdo koupil. Přímo před jejich očima ho na místě začal jíst. Syrové. Tak jak ho chlap koupil, tak ho i začal jíst.

Fuj. To snad není možný.

,,Asi budu zvracet. '' Špitla Grace.

,,Už ani nevím, proč jsem měl na chvíli pocit, že tohle je výjimečně konečně nějaké normální město. '' Řekl Pánvička se znechuceným pohledem, který na tvářích měli všichni.

Muž se s masem natisknutým na rtech zabarvené rudou barvou od krve z masa na skupinku otočil. Vyděšeně udělali krok dozadu, jako by na mě měl každou chvíli zaútočit. Muž se ale z místa nehýbal.

Na vteřinu si Grace myslela, že je nakažený. Jeho stylem nesení těla, chování a faktu, co právě byl schopen pozřít. Ale ne. Mužovi oči nebyly zakalené do bílé barvy, byly do rudé. Na první pohled to vypadalo jako hodně vážný zánět v obou očích.