No leave me...

~Thirty-one~

Dnes mám naplánovanou schůzku s Carrol a Willem, pořád jsou spolu a dotáhli to společně daleko. Slyšela jsem, že mají luxusní barák Carrol udělala maturitu a šla na vysokou a stala se z ní právnička jak neobvyklé že?
William prošl ze školy jen tak tak. Ale má dobrou práci, ale nějak mi vypadlo co dělá. Určitě se ho dnes zeptám

Byla jsem ve svém starém pokoji měla jsem deja vú. Udělala jsem klasicky moji ranní rutinu osprchovala se, vyčistila zuby a namalovala se. Nic záživného.

Pořád jsem musela myslet na včerejší rozhovor s Jasonem. Byla jsem zmatená a taky na sebe naštvaná, že jsem tohle připustila. Třeba už mě nemiluje a tohle mě drtilo, třeba můj sen byl v něčem pravdivý, třeba si najde holku a založí s ní rodinu, přeci jen se mnou nemůže..

Vyšla jsem z pokoje a zahlédla kdysi bývalý Kalliin pokoj, usmála jsem se a prohlédla si ruku kde jsem ještě stále měla její náramek.

,,Ahoj mami, ahoj tati" pozdravila jsem a oběma věnovala polibek na tvář.

,, Ahoj zlatíčko jak si se vyspala?"

,,Docela dobře"

,, A co vůbec včerejší den byla si u Jasona?" Řekla a věnovala se svému notebooku.

,, Ano byla" posmutněla jsem.

,, Co se stalo?" Zaklapla svůj notebook a věnovala se mé tváři, na které byl vidět smutek.

,, Nic já jen nechci, aby si to řešila a mimochodem půjdu dnes s Williemem a s Carrol na oběd" rychle jsem změnila téma nechci, aby se zaobírala tím co se včera stalo.

,, Vážně? Slyšela jsem, že by měli mít za dva dny svatbu a něco jsem ti měla předat, ohh už si vzpomínám" řekla a zběsile prohledávala šuplíky v obývacím pokoji.

,, Á tady to je!" Vykřikla a vytáhla obálku, která byla bílá s královsky modrými písmeny.

Upřímně jsem se divila, že mi ani Carrol nezavolala takovou věc bych přeci měla vědět jako první, jelikož to nejlepší kamarádka jejího snoubence! A jak nečekaně obálka byla pozvánkou na jejich výjimečný den.