No leave me...

~Eight~

Seděla jsem na pohovce v jedné ruce knihu a v druhé horký čaj, který jsem pomalu srkala, abych si nespálila jazyk. Dylan se připravoval do práce. Pokud se ptáte proč já nechodím do práce, tak mám problém se zády, nemůžu se někdy vůbec hýbat a nemůžu nosit těžké věci, měla bych s tím chodit na rehabilitace, ale nějak mě to neláká. 

,, Tak já jdu do práce měj se tu hezky " řekl dal mi pusu na čelo a odešel. Je to opravdu zvláštní, dělá jak kdyby se nic nestalo, za šest dní máme svatbu a on jakoby ho to vůbec nezajímalo,opravdu někdy má zvláštní chování, které si nemůžu vysvětlit. 

Dnes by měli přijít holky, opravdu se na ně těším, že tu budu mít někoho s kým si můžu pořádně povídat. 

Oblékla jsem se a vyrazila do obchodu pro nějaké sladkosti, ano ty chutě jsou čím dál tím horší. 

Po nákupu jsem všechen nákup vložila do auta a jela domů. Před vchodovými dveřmi už čekali holky. 

,, Neměli přijít až ta dvě hodiny?"řekla jsem si pro sebe a vystoupila z auta. 

Když jsem vystoupila začali na mě mávat a rychlým krokem si to kráčet ke mně.

,,Ahoj Jess" silně jsem ji objala. 

,, Ahoj Ashley "též jsem ji objala. 

Vzala jsem nákup a Ashley se, se mnou začala prát, abych ji aspoň jednu tašku dala, ať tak těžké tašky netahám sama. 

Nákup jsme společně s Ashley dali na linku a začali jsme všechny tři nákup vybalovat. 

,, Promiň Ashley, ale já už to neudržím..... Panebože Emily gratuluju! " silně mě objala. 

,, Promiň Em, nechtěla jsem to nikomu říkat, ale Jess byla neodbytná" řekla sklesle. 

,, To je v pohodě jsem ráda, že už to víte obě dvě " usmála jsem se na ně a jemně pohladila Ashley po rameni. Šli jsme si po vybavování sednout na gauč a tam horlivá debata začala. 

,, Už si to řekla Dylanovi? "

,, Právě že ne, na to včera nějak nedošlo asi nejhorší výročí co mohlo být "jemně jsem se zamračila a podívala na moji ruku, kde se třpytil krásný stříbrný prsten. 

,, On tě požádal o ruku?!" řekli dvouhlasně. 

,, Jo "

,, Jak to mohlo být nejhorší výročí když tě požádal o ruku?!" rozhazovala Jessica rukama a Ashley jen nevěřícně koukala. 

,, To požádání bylo skvělé, krásné, úžasné, ale to potom už krásné nebylo strašně jsme se poháda-" nedokončila jsem větu, protože mi cinkl telefon. 

Zlato moc se ti omlouvám za ten včerejšek, vím podělal jsem to, ale myslel jsem, že ti to udělá radost, a ještě si se na něco ptala ohledně šatů, ne ty vybrané nemáš zas takový debil nejsem, chtěl bych ti ten včerejšek vynahradit, v sedm tě vyzvednu❤️

Miluju tě ❤️

Zprávu jsem si zobrazila na liště a opět telefon zamkla. 

,, Kvůli čemu jste se pohádali "

,, Za týden máme svatbu a on vše zorganizoval sám a ještě pozval hosty a já nevím koho pozval a koho ne, hosti jsou už dávno pozvání a já nevím o ničem" 

,, Nám žádná pozvánka nepřišla" řekli zmateně. 

,, Jak jako nepřišla "

,, No nepřišla"