~Twenty~eight~

560 18 4
                                    

,,Tak co Emily můžeme vyrazit?"  řekla mi s plným nadšením v hlase Jess.

,, Ano můžeme, moc se těším" zajásala jsem a nasedla společně s Jess do auta.

Cesta mi přišla nekonečná a už jsem se moc těšila na mou rodinu, přátelé a samozřejmě na Jasona. I když se mohu přiznat, byla jsem velmi, ale velmi nervózní.

Po dlouhých a nekonečných 6 hodinách jsme dorazily na místo určení.

,,Tak a jsme tu uff" vyfoukla jsem ze sebe všechen strach a nervozitu a šla jsem společně s ospalou Jess, která mimochodem spala skoro celou cestu k mým rodičům, moji rodiče o tom  neměli ani páru, že jsem přijela tak to bude o něco zajímavější a doufám, že jim můj příjezd  udělá radost.

,,Emily pojď!" Zaječela na mě Jessica když viděla, že jsem pořád za vrátky.

,,Už běžím" řekla jsem si pro sebe a zakoukala se na veškerou flóru co tu mamka pěstuje už od úmrtí Kallie, Kallie milovala Gerbery, tulipány, sedmikrásky a ze všeho nejvíce růže.

,, Oh Jessico! Jsem tak ráda že tu jsi!" Objala moje mám Jess a už jsem jen čekala na jisřičky v jejích očích, až spatří mne.

,,Ty si ji opravdu přivedla?" zašeptala docela dost hlasitě a projela mě od shora až dolů otočila se na podpatku a šla zpět dovnitř.

,,Jess pojď dovnitř" rukou naznačila ať jde dovnitř Jessica tedy přikrývla a šla, mamka se jen na mě vražedně podívala a dveře před mým nosem zabouchla.

Rozutíkala jsem se ke dveřím a prosila a škemrala ať mi otevře, že se ji omlouvám za to že ani nezavolám, že na ně kašlu.
Tak moc jsem se bála, nikdy nademnou moje máma nezanevřela. S ohromným pláčem jsem utíkala k Jasonovi.

Přes velké okno jsem mu nakoukla jestli je vůbec doma.
Ano byl a byl tam s nějakou dívkou,  měla krásně dlouhé černé vlasy krásný úsměv, byli tak jak to říct zamilovaní? Ano, to je to slovo.
Na zdi naproti stolu v kuchyni u kterého zrovna seděli byla než jsem odjela velká fotografie, ještě když jsem byla těhotná, ale už tam nebyla byla tam místo toho jiná fotografie zřejmě Jasona a té holky co s ní právě večeří a...

panebože ona je těhotná!! To snad ne! Vždyť mi Jessica říkala že mě miluje! Kdy to stihl vždyť tak dlouho jsem ani pryč nebyla? Propukla jsem ještě ve větší pláč a utíkala jsem neznámo kam. 
Tak zlomená a plná smutku i hněvu jsem ještě nikdy nebyla...

Ahojky..😊
Tak co myslíte že se to ještě nějak rozuzluje?😁😁

No leave me... Kde žijí příběhy. Začni objevovat