No leave me...

~Nineteen~

Ležela jsem v posteli a přemýšlela nad tou zprávou. Zítra do dvou hodin musím napsat jestli souhlasím nebo ne. Je to velká příležitost, která se nemusí opakovat. Záleží jen na mém rozhodnutí. Tupě jsem zírala do stropu a snažila se usnout, ale marně. Vstala jsem a šla do kuchyně si udělat čaj, pomáhá mi usnout. 

Napustila jsem vodu do konvice a zapnula ji. Do hrníčku jsem dala pomerančový čaj a dvě lžičky cukru. Po dovaření vody jsem vroucí vodu nalila do hrníčku,vzala jsem ho a šla si sednout k ostrůvku. 

,, Co tady děláš "řekl rozespale. 

,, Nemůžu zase usnout" vzdychla jsem.

,, Chceš prášek na spaní?"

,, Ne to je dobrý" usmála jsem se a usrkla z horkého čaje. 

,, Děje se něco? " starostlivě se na mě podíval a sedl si vedle mě.

,, No... Dostala jsem na nabídku.. Víš jak pracuji pro Kleina?" 

,, No ten úchyl pro kterýho pracuješ? "Jason ho absolutně nemůže vystát.

,, Jo nabídl mi stálou práci v New Yorku... Měla bych tam vlastní barák prostě všechno "

,, Emily to je skvělý "vydechl nadšeně. 

,, J-Já vím mohla bych na vše zapomenout" vykoktala jsem ze sebe.

,, A co tvoji rodiče, přátelé... a já?" smutně se na mě podíval.

,, Navštěvovala bych vás "

,, Nech si to projít hlavou, nebudu tady dva dny potřebují mě v práci a kdyby něco tak volej, už jdu spát zítra nebo teda dneska ráno brzo vstávám, dobrou" řekl dal mi pusu do vlasů a odešel. 

Asi po dvaceti minutách sezení v kuchyni jsem se rozhodla jít spát. Lehla jsem si, přikryla a po chvíli přemýšlení jsem propadla do říše snů.