~Fifteen~

2K 68 5
                                    

Zvedla se a odkráčela pryč. Dylan jen překvapeně koukal a když viděl že je nejhůř tak zdrhl. Chtěla jsem se postavit, ale potom jsem si všimla jak se ze mě valilo plno krve.
,, Holky! "
,, Panebože Emily!" začali křičet a rychle mě postavili na nohy.
,, Jdeme do nemocnice je tady odtud za rohem" chytla jsem je okolo ramen.
,, Holky já se bojím "začala jsem brečet a nemohla pořádně chodit tou silnou štiplavou bolestí.
,, Neboj se bude to v pořádku" řekla povzbudivě Jessica.
,, S-slibuješ? " cítila jsem jak pomalu ztrácím vědomí.
,, Slibuju" V nemocnici mě dali na lehátko a někam mě odváželi viděla jsem jen světla, které se míhaly.

,, Slečno jak se jmenujete? Slečno? Ztrácíme ji! "bylo to poslední co jsem slyšela než jsem usla.

Byla jsem v místnosti nebo-li v chodbě, která byla dlouhá a na konci chodby bylo bílé světlo, šla jsem za světlem, ale za sebou jsem slyšela kroky. Opatrně jsem se otočila a spatřila tam hnědovlasou holku mohlo by ji být tak jedenáct nebo dvanáct.
,, Jak se jmenuješ? "
,, Ty si mě nepamatuješ?"
,, O můj bože Kallie! " objala jsem holčičku, která stála předemnou.
,,J-já jsem mrtvá?"
,, Nejsi, ale záleží na tobě jakou cestu si zvolíš jestli tu budeš se mnou nebo půjdeš zpět za svými milovanými "
,, Kall já už vlastně nevím co chci "
,, Musíš se rozhodnout nemůžeš tu být navždy a pokud jo tvůj osud vybere někdo jiný"
,, Kall já se bojím"
,, Není čeho budeš mít krásnou budoucnost sice to nebude ze začátku snadné, ale já vím že to moje starší sestřička zvládne "
,, Jak to myslíš?" řekla jsem zmateně, ale odpovědi jsem se nedočkala zmizela.
,, Kallie! Kde si?! "
,, Kall! Slyšíš mě!? Kde si? " křičela jsem z plných plic ale bohužel nic.

Z pohledu Jasona

Začal mi zběsile zvonit telefon. Bylo něco kolem půl jedenácté.
,, Ehh kdo volá? "řekl jsem ospale.
,, U-u telefonu Jessica m-musíš přijít d-do nemocnice" vzlykala do telefonu, neměl jsem vůbec tušení co se děje.
,, Jess co se děje?"
,,Emily je na sále už dvě hodiny p-prosím přijeď" po tom co to řekla jsem zavěsil a šel se co nejrychleji obléct. Nastartoval jsem auto a vyrazil co nejrychleji do nemocnice.

Vrazil jsem do dveří a běžel na recepci. Na sedačkách u recepce jsem viděl holky, byly ubrečené. Po tom co jsem je viděl šel jsem je obejmout.
,, Co se stalo " řekl jsem vystrašeně.
,, Za všechno může Dylan! Viděla ho s nějakou holkou tak po ní skočila, ale potom ji kopla do břicha začala krvácet a ztratila vědomí" řekla zrychleně Ashley. Carrol seděla nehnutě na sedadle a brečela.
,, Jak dlouho už je na sále "
,, Už dvě hodiny " řekla Ashley a rozbrečela se.

Bál jsem se o ní, nemůžu ztratit člověka kterého miluju. Musel jsem být silný už jenom kvůli holkám, které byly z toho špatné. Musí to přežít už jen kvůli rodičům a tomu malému. Kéž bych na střední nebyl takovej kokot a všechno nezkazil. Kdybych ji nenechal dřív jít nemusela tady být, mohli by jsme být spolu. Kvůli malé chybě kterou jsem udělal před čtyřmi roky udělal, se mi otočil život o několik stupňů.

No leave me... Kde žijí příběhy. Začni objevovat