No leave me...

~Twenty-one~

,, Slečno Watsonová jsme na místě" řekl velmi mile řidič. 

Mé oči propalovalo slunce, které krásně svítilo na velký dům. Řidič mi vzal zavazadla a začal je odnášet do toho krásného domu, který stál přede mnou. 

,, Toto je moje?" zeptala jsem se s otevřenou pusou když mířil ke mně.

,, Jistě, máte to kousek od centra města, kde budete pracovat takže nemějte obavy a ještě něco než odjedu, vaše věci jsem vám dal do vaší ložnice a klíče od domu máte na lince, přeji krásný zbytek dne slečno" řekl milé, nastoupil do stříbrného auta a odjel. 

Konečně na co jsem se těšila nejvíce, mohu vstoupit dovnitř, do mého nového bytu. Vstoupila jsem očividně do předsíně, která byla sladěna do bílo černé barvy společně s ostatními části domu. Dům byl vybaven moderním nábytkem a celkově působil luxusním dojmem m. 

Po pár minutách hledání mé ložnice jsem vstoupila do pokoje, který byl vybaven věcmi pro miminko. Byla zde postýlka, přebalovací pult a ještě koutek na hraní. Povzdechla jsem si a odešla z toho krásného pokojíku. Zbýval poslední pokoj na konci chodby, měl luxusní dvojité dveře. Připadalo mi to tu jako v paláci. 

Otevřela jsem dvojité dveře a konečně spatřila mé doupě. Pokoj byl slazen jako zbytek domu, takže bílo černé barvy, byla zde manželská postel a balkónek s krásným výhledem. 

Po vybalování jsem začala mít neskutečný hlad, můj žaludek začal vydávat opravdu zvláštní zvuky. Šla jsem do kuchyně a vydala se k ledničce, i když jsem věděla že tam nebude nic, tak ale kouknout se můžu nee?
Když jsem docupitala k lednici tak jsem spatřila lísteček který byl připnutý černým kulatým magnetem, okamžitě jsem ho vzala a začala ho číst. 

,, Dobrý den Emily, vítám vás ve svém novém domu, moc doufám, že se vám líbí a chtěl bych vás pozvat na večeři na přivítání tady v NYC, vyzvedl by vás váš šofér v sedm hodin. 
Klein."

,,Jak milé" řekla jsem si pro sebe a nahodila letmý úsměv. 

Došla jsem tedy zpět do pokoje, abych se po dlouhé době upravila a udělala ze sebe člověka. Udělala jsem si jemné černé linky, řasenku a hnědou nude rtěnku. Vlasy jsem si nakulmovala. Oblékla jsem si černé uplé šaty, sice jsem neměla postavu na uplé šaty, ale co se dá dělat jsou to mé nejoblíbenější šaty. 

Než jsem se nadála bylo sedm hodin. Otevřela jsem vchodové dveře vyšla ven, zamkla a s hloubokým nádechem vyšla k autu. 

Doufám, že zde na vše zapomenu a budu žít nový život a na tu krutou minulost zapomenu....