Hi, I'm Suga... (BTS) ✔️

24.

Ahoj!! Dneska tu máme menší vsuvku.

No byl jsem opravdu zvědavý, koho nám to Yoongi nakonec představí. Nečekal jsem, že by mu byla nějaká jeho fanynka tak blízká, aby pro ni chtěl udělat tohle. A i když mě to někde uvnitř celkem zžíralo, zvědavost byla větší. Taky s tím souhlasil i Jungkook a určitě i ostatní, tak by bylo divné nesouhlasit. Po zkoušení jsme se sbalili a vyrazili zpět do dormu...ovšem bez Yoongiho a Namjoona, neboť oni měli očividně jiné plány. Určitě teď musí být Yoongi celý bez sebe. No tak Jimine, vždyť je to tvůj hyung, prej mu trochu štěstí. V duchu jsem si povzdechl a raději začal projíždět sociální sítě na telefonu.

Když jsme dorazili, automaticky jsem šel do svého pokoje a pokračoval v brouzdání na internetu. Plánoval jsem tak strávit zbytek večera. Jenže jsem jaksi zapomněl, že mám pokoj s Hobim, který se neustále cukruje s Taehyungem a který momentálně přišel do pokoje i s ním. Nechápu, proč musí chodit do tohopto pokoje, když má Taehyung pokoj sám pro sebe. Oba se na mě usmáli. Na oplátku jsem jim věnoval lehký úsměv a snažil se hledět jen do telefonu. Jenže periférně jsem stejně viděl, co dělají. Hobi si sedl na svou postel a stáhl jeho společníka na sebe. Tae ihned zčervenal a hlavou poukázal, že jsem v místnosti taky, čímž se mu snažil naznačit, že to přede mnou dělat nemá. No nepotřeboval jsem být svědkem něčeho dalšího z jejich milostného života, a tak jsem se i s mobilem v ruce zvedl a šel do kuchyně. 

Otevřel jsem ledničku a přemýšlel, co bych tak mohl udělat k jídlu. Lednička byla přeplněná, takže se toho dalo udělat spousta. Zavřel jsem ji a chtěl se zeptat ostatních členů, co by si dali na večeři, ale než jsem se nadál, ocitl jsem se v něčí náruči. Podíval jsem se na svého věznitele a spatřil Jungkooka. 
,,Kookie?" vyslovil jsem s nepatrným úsměvem. 

,,Dnes nemusíš vařit. Jídlo už je objednané, ale to bys věděl, kdybys hned po příchodu neutekl do svého pokoje." odpověděl mu vyšší a nevinně se usmíval. Rád využíval příležitostí, kdy ostatní byli zavřeni ve svých pokojí a on se tak mohl nevinně dotýkat svého oblíbence. Stačilo mu totiž pouhé objetí a byl šťastný, i když by chtěl mnohem víc, netroufal si na to. 

,,Vy jste si objednali jídlo beze mě?" optal jsem se a snažil se udržet klidný tón, aby si nevšiml, že mě jeho gesto rozhodilo. 

,,Neboj se, myslel jsem na všechno, takže jsem objednal tvé oblíbené. Nechceš jít zatím ke mně a na něco se kouknout, než to dorazí. Celkem se nudím." pověděl Jungkook a prosebně se na něj díval. 

,,Tak dobře." řekl jsem, načež on začal i se mnou couvat k němu do pokoje. Lehce jsem se pousmál. Nevím, čím to bylo, ale bždy mi dokázal spravit náladu. 

,,Nemohl jsem si nevšimnout, že jsi nějaký přešlý od chvíle, kdy se nás Yoongi ptal. Nemusel jsi souhlasit." řekl když za nimi zavřel dveře. Následně se i s Jiminem posadil na postel a stále ho svíral v objetí. 

,,Nechtěl jsem být jediný proti. Vlastně mi to ani tak nevadí. Jen prostě...je to sotva pár dní a on už dělá jakoby nic..." hlesl jsem trochu podrážděně. A hlavou se opřel o jeho rameno. 

,,Vím, že tě to stále bolí a určitě ještě nějakou dobu bude, ale chápu, že chce využít příležitosti. Navíc si nepamatuji, kdy jsem ho viděl tak plného života." pověděl a začal Jiminovi hladit ruku. 

,,To je taky pravda. Ale stejně, proč jsem to nemohl být já?" pošeptal jsem, ale byl jsem dost blízko na to, aby mě slyšel. 

,,Protože ne vždy dostaneme to, co chceme." řekl s povzdechnutím Jungkook. Bolelo jej, že Jimin stále myslí jen na Yoongiho a nevidí, co má před sebou. 

,,Co bys vlastně chtěl?" zvědavě jsem se optal a stočil pohled k němu. Zaraženě se na mě díval, jako by ses nad rozmýšele nad tím, jestli mi sdělit odpověď je správné či ne.

,,Chtěl bych jen jednu jedinou věc..." začal, ale nebyl schopný to dokončit. Jimin jej kývnutím hlavy pobídl, aby pokračoval, a stále se na něj zvědavě díval. Jungkook se snažil ze sebe, cokoliv dostat, ale místo slov, nakonec zvolil čin. Lehce Jimina políbil na rty. Byla to jen chvilička, ale přesto to pro něj bylo něco kouzelného. Když se však znovu zadíval do jeho očí, našel v nich překvapení a možná i strach? Nevěděl na co právě Jimin myslel, takže ani nečekal, že by to pro něj dopadlo dobře. Přesto se po tomto činu odhodlal mu říct, co cítí. 
,,Chtěl bych, abys otevřel oči a přijmul realitu takovou, jaká je. Yoongi nikdy tvé city nepřijme, ale já ano...miluju tě...už tak dlouhou dobu a ničí mě tě vidět v tomhle stavu, tak mě nech ukázat, jaké to je být milován." 

Pokračování příště...