Harry Potter a cesta zpět

Kapitola Dvaadvacátá

Severus Snape šel po široké, kamenem vykládané, hlavní cestě, vedoucí k obrovskému panství. Zastavil se před velkou bránou a přiložil k ní své znamení zla. Kovové mříže zazářily lehce nazelenalým světlem a obě těžká železná křídla brány se otevřela a vpustila mistra lektvarů na nádvoří. Za branou se rozprostíral velký stromový park s keři a stromy, ostříhanými do různých podob magické zvěře a významných kouzelníků. Některé sochy se hýbaly jako by byly živé, jiné dokonce i vydávaly zvuky. Kromě okrasně ostříhaných dřevin tu byly i sochy z mramoru a černého obsidiánu. Lucius Malfoy dával všem jasně najevo, kdo je tu bohatý aristokrat a nebál se použít velké množství zlata z trezoru na to, aby ukázal světu, že Malfoy si může dovolit to nejlepší. Když Severus došel až ke vstupním dveřím, přivítal ho vrchní domácí skřítek. „Dobrý den pane, Arthur Vás nyní vezme za panem Luciusem, Pán Lucius už na Vás čeká pane, Arthur je Vám k dispozici, pane." Severus Podal skřítkovi svůj cestovní plášť a nechal se jim vést do přijímacího salónku, kde trpělivě čekal na hostitele a pána domu.

„Drahý Severusi, jsem moc rád, že jsi přišel." Řekl vysoký, blonďatý aristokrat a chytil svého kolegu za předloktí, aby ho přivítal. Severus mu oplatil stejnou mincí, a i on chytil Malfoye za předloktí. Když si vyměnili uvítací zdvořilosti, nechal se Severus zavést Luciusem do velkého hodovního sálu, kde už se nacházeli další hosté, většinu z nich ředitel Zmijozelské koleje znal. Nyní však na obličejích neměli své smrtijedské masky. Prohlížel si přítomné a měl co dělat, aby na jeho stále klidné tváři nebylo vidět znechucení a pohrdání, které cítil ke svým temným kolegům, sloužících pánovi zla. Přivítal se s Narcisou Malfoyovou, měla na sobě velmi drahou večerní róbu ze zeleného a černého sametu, Severus musel, i když neochotně, přiznat, že jí to dnes velmi slušelo. Narcisa působila elegantně, ale její výraz jasně vypovídal o její povýšenosti a nadřazenosti. Večírek probíhal velmi formálně, hosté se se vší zdvořilosti, která byla ovšem jen jednou velkou přetvářkou, bavili, někteří i tancovali, a hlavně gratulovali pánovi domu k jeho narozeninám a předávali mu různé honosné dary. Severus měl ovšem jiný cíl, tajně vypátral Červíčka a jedním neverbálním kouzlem zmátl jeho mysl. Od té doby byl jeden z Pobertů u stolu s alkoholem a popíjel jednoho panáka ohnivé whisky za druhým.

O několik hodin později, když byl Londýn zahalen pod rouškou tmy se v Příčné ulici ozvalo hlasité prásknutí, jako když někdo vystřelí ze startovací pistole, od přemístění. Uprostřed stále rušné ulice, se objevila menší obtloustlá postava v černém plášti, drobný mužík se ani nesnažil zakrývat si tvář pod kápí, ani smrtijedskou maskou. Příčnou ulicí zaznělo několikrát ozvalo Expulso několik oken se po dopadu výbušného kouzlo roztříštilo a několik zdí se proměnilo v cihelný prach. Netrvalo dlouho a ozvaly se další dvě hlasité rány od přemístění, byly to bystrozoři Tonksová a Pastorek. Přišli právě ve chvíli, kdy malá, kulatá postava vyčarovala na obloze zelené znamení zla. Na nic nečekali, vytáhli své hůlky a vyslali odzbrojovací kletbu, kterou následovalo dvojité mdloby na tebe.

Harry Potter, chlapec-který-přežil, seděl právě ve velké síni a nabíral si snídani, když se snesly sovy, nesoucí ranní vydáni Denního věštce. Harry zaplatil sově a dal se do čtení, po minutě mu padla čelist až na jídelní stůl.

„Včera ve večerních hodinách byla příčná ulice napadena nám neznámým mužem. Podle očitých svědků byl muž ve značně opilém stavu. Během chvil jeho výtržnictví bylo poškozeno několik budov a obchodů, naštěstí nebyl nikdo zraněn. Jeho řádění ukončili až dva ministerští bystrozoři, jenž zastavili řádění neznámého muže, než tak ale stačili udělat, bylo vyčarováno na noční obloze znamení zla. Kdo byl neznámý muž a proč dělal tak ohavné skutky naší redakci není zatím známo, ale určitě vás budeme informovat o dalším procesu se zadrženým. Přítomní bystrozoři prohlásili, že zatčeného muže bude s jistotou čekat soudní líčení, které bude veřejnosti přístupné. Můžeme vám slíbit, že členové redakce budou určitě přítomní, aby vám mohli podat čerstvé novinky ze světa kouzel." Když Harry dočetl novinový stánek, hrál mu na tváři drobný úsměv, tušil, o koho se bude jednat a v duchu děkoval Severusovi za jeho dobře odvedenou práci. Než se však stačil podělit o novinky se svými kamarády, přistála u zelenookého chlapce ministerská sova, nesoucí úředně vyhlížející dopis, s ministerskou pečetí. Obezřetně rozlomil pečeť a dal se do čtení.