Harry Potter a cesta zpět

Kapitola Pětatřicátá

Minuta střídala minutu, studenti trpělivě čekali na signál, který by zahájil bitvu o Bradavice. Uběhla další minuta a pak se to stalo, asi stovka různobarevných paprsků kouzel rozzářilo obrany, naštěstí kouzla zatím nepronikla na pozemky. To byl jasný signál pro ochránce Bradavic. Vztyčili se v obranných věžích a spustili svoji salvu kouzel, jejich zásahy byli velmi přesné, odstřelovali jednoho smrtijeda za druhým. Po prvním překvapujícím útoku, byli další služebníci Pána zla opatrnější a využívali svých štítů. Pozemky bradavic opět schvátil strach a beznaděj. Smečka mozkomorů se nepozorovaně dostala ochranami a nyní začaly útočit na vyplašené studenty. Harry přerušil své krátké spojení s hradem a vydal se na místo boje. „Expecto Patronum!" z jeho nové hůlky vylétl velký majestátný Gryff a zaútočil na stvůry požírající duše. Jeho síla byla tak veliká, že všichni pocítili přítomnost patrona a hned se cítili lépe. To se ale nedalo říci o mozkomorech, jejich překvapení se změnilo na strach. Gryffí patron ničil přízraky, jednoho po druhém. K Harrymu se začali přidávat i ostatní studenti a profesoři a zanedlouho už nádvoří hlídala pěkná skupina modře zářících patronů. Kteří naháněli mozkomory k Harryho Gryffovi, který je nelítostně likvidoval. „ÚTOK! ZE ZÁPADU NA NÁS ÚTOČÍ TEMNÍ TVOROVÉ VYSTUPUJÍCÍ ZE ZEPOVĚZENÉHO LESA!" Harry zaslechl volání a na nic nečekal. Proměnil se v Gryffa, silně máchnul křídly a prudce se vznesl do vzduchu, dvakrát obkroužil jednu z Bradavických věží a letěl přímo nad obry a akromantule. Zavřel oči a soustředil se. Nasál vzduch pomocí velkých nozder do plic a připravoval se na útok. Po silném nádechu vydal ze sebe ten nejhlasitější a hrůzu nahánějící řev, jaký kdy ze sebe vydal. Obři i akromantule se zastavily strachem. Gryffí řev dokázal totiž paralyzovat své nepřátelé. Některá monstra se ihned otočila a dala se na rychlý ústup. Obrovští pavouci zažili bolest porážky jako první, skupina studentů, která hlídala tento úsek využila nastalého zmatku a sesílala jednu řeznou, výbušnou a jinak devastující kletbu za kletbou. Obřím pavoukům začaly odpadávat jednotlivé končetiny od těl, nebo jejich těla vybuchovala, některé akromantule pohltily plameny a jiné byly zasaženy ledovými hroty. Než si pavouci uvědomily, co se vlastně stalo, neměli žádnou šanci na útěk natož na záchranu života. Harry ještě jednou mocně zařval a s radostí pozoroval obry, jak se vyplašeně ženou zpět do lesa, aby se ukryli. Harry ještě jednou zakroužil nad lesem a do třetice zařval, tentokrát ne pro to, aby nepřítele zastavil, ale aby si svolal pomoc. Nedlouho po tom se z lesa vynořilo na dvacet hipogryfů, kteří se seřadili do vzdušné formace a následovali Harryho na nádvoří hradu, kde stále probíhaly obranné a partyzánské útoky. Harry přistál a trpělivě čekal na smečku hipogryfů, až udělají totéž, pak se jim, stále ve zvířecí podobě uklonil, hipogryfy to natolik šokovalo, že se bez rozmyslů také poklonili. Pak jim dal Harry příkazy, pro všechny přítomné to znělo jako lví vrčení, ale magičtí tvorové velmi rychle pochopili, co se po nich chce, rozběhli se proti ochranám a vznesli se do vzduchu, několikrát obkroužili skupinu smrtijedů a jako vycvičená letka se spustili střemhlav na postavy v bílých maskách, klovali, škrábali a drásali jednoho černokněžníka po druhém. Studenti vyděšeně a nevěřícně sledovali smečku rozběsněných hipogryfů, kteří se právě postarali o jednu část Voldemortovi armády.

Mezitím obři znovu utvořili formaci a zaútočili na obrany hradu, postupovali systematicky a k nelibosti všech obránců zničili některá ochranná kouzla. Pak se stalo něco nečekaného. Řady obrů začaly řídnout. Ozýval se bolestný řev, jak obři padali k zemi. O kus dál stáli kentauři s luky a svými dlouhými šípy stříleli s nepochopitelnou přesností do obrů. Kentauři využívali svých loveckých schopností a mířili na oči a do tlam svým protivníkům. V pevném šiku obrů nastal zmatek a zděšení. Strach ovládl jejich mysl a v pokusu o útěk zabíjeli své druhy, kteří jim stáli v cestě na ústup. Nastalého zmatku využila skupina studentů a pomocí kouzla Sectumsempra a výbušné kletby zlikvidovali poslední obří útočníky.