Kapitola osmnáctá

1.2K 38 1
                                    

Zdravím, omlouvám se za dlouhou časovou prodlevu, ale bohužel nebyl teď čas. užijte si kapitolu a snad další bude dřív než teď.

_____________________________________________

Když v pondělí ráno Harry vstával, byl poněkud nervózní, očekával na nástěnce ve společenské místnosti první z mnoha Bradavických nařízení, ale k jeho velké úlevě se tak nestalo. To znamená, že chroptící chýše byla daleko lepší volbou, než si myslel. Tentokrát to utajili dobře, alespoň prozatím. Nemyslel si, že by se jejich tajná organizace udržela v tajnosti na věky, ale zatím to vypadalo nadějně. Ten den do sebe Harry rychle naházel snídani a vydal se na první hodinu, dějiny čar a kouzel. Byla to klasická nudná hodina jako vždy, lektvary oproti tomu byly velmi působivé, nejen že profesor Snape vytvořil větší rozestup mezi lavicemi, ale se slovy, že je dnes čeká velmi výbušný lektvar a nehodlá strpět žádné sabotáže, při čemž nenávistně koukal na Nebelvírské. Harry se musel v duchu smát, moc dobře si pamatoval že to samé udělal i profesor Horacio Křiklan na své hodině. Vykouzlil učitel lektvarů v nyní široké uličce nepropustnou bariéru. Zmijozelští se s pobaveným úšklebkem koukali na Nebelvírské, kterým tentokrát rozhodnutí Severuse Snapea, vůbec nevadilo a vítali ho jako příjemnou změnu, byli si vědomí toho, že stejně, ten, kdo prováděl sabotáže byli studenti s hadem na hrudi. Tato hodina byla zatím jedna z nejlepších, jakou Harry zažil v podání Severuse Snapea, a dal by krk na to, že i zbytek jeho spolužáků měli podobné smýšlení jako on. Brýlatý chlapec se ponořil do své, již naprosto odolné, nitrobrany a pokusil se o nitrozpyt, soustředil se na Severuse a když se mu profesor zadíval do očí, myslel jen na to jak věty „Děkuji za dnešní hodinu, pane profesore. Byl to geniální tah." putují k mysli učitele lektvarů. Severus najednou v jednom okamžiku ztuhnul a napřímil se a s neparným kývnutí hlavy dal Harrymu najevo, že přijal jeho zprávu. Dál pondělní den probíhal v zajetých kolejí, jasnovidectví nepřineslo žádnou změnu a obrana byla stále nejhorší předmět na škole. Když Harrymu skončilo vyučování, rozhodl se pro jeden drastický krok. Musí zničit viteály, které měl u sebe, nehodlal nadále mít u sebe části Voldemortovi duše. Po večeři, kterou ani moc nevnímal, si zašel do svého kufru pro několik věcí, jednou z nich byla kniha z rodinného trezoru a pak to byly samotné viteály. S Poberovým plánkem a dokonale skryt pod neviditelným pláštěm po svém otci se vydal ztichlou chodbou do sedmého patra, kde si přál po komnatě místnost, kde bude moci zničit kotvy pána zla. Když prošel po třetí kolem gobelínu s tančícími trolly, objevily se na holé zdi těžké černé, okované dveře, kterými vstoupil dovnitř. Místnost byla kruhovitá a kamenitá, bez oken a jakékoliv dekorace, světlo obstarávalo pět svící, čtyři bílé a jedna černá, který byly na podlaze rozmístěny do pentagramu, každý cíp hvězdy nesl jednu svíci. Harry vytáhl knihu Potterova rodu a dal se znovu do podrobného čtení návodu. Už ho znal skoro zpaměti, položil viteály doprostřed pěticípé hvězdy, odstoupil od ochranného kruhu, vytáhl svoji novou hůlku a začal pronášet latinskou inkantaci „Iubeo perdere tenebris veneficus infectas sanguine innocentum! Iubeo perdere tenebris veneficus infectas sanguine innocentum! Iubeo perdere tenebris veneficus infectas sanguine innocentum!" Když kouzlo vyslovoval potřetí z jeho hůlky vylétl purpurový paprsek. Nenarazil však do předmětů, jak Harry čekal, ale obkreslil pentagram i s ochranným kruhem. Najednou viteály uprostřed začaly naříkat a chtěli se kouzlu bránit, ale nedařilo se jim to. Fialová záře nad nimi začala vytahovat části Voldemorta ven z předmětů, v pentagramu se objevily tři hlavy lorda Voldemorta, každá vypadla trochu jinak, ale Harry si byl jistý, že to je opravdu pán zla. Když byla duše vytažená ze svých kotev, Komnatu nejvyšší potřeby zaplavil, uši drásající jekot, jak byla černá a neúplná duše Zmijozelova dědice spalována a ničena. Harry si musel zacpat uši, aby to vůbec vydržel, měl po celém těle husí kůži a v zátylku se mu ježily vlasy. Když uběhla asi minuta, místnost najednou zachvátila tma a naprosté ticho. Bylo po všem, Harry poprosil v duchu komnatu, aby mu poskytla světlo. Na stěnách se objevili louče, které se samy zapálily. Černovlasý mladík přišel k pentagramu, kde nyní na zemi leželi tři Bradavické artefakty, které patřili Salazarovi, Helze a Roweně. Namířil na ně hůlkou a pronesl diagnostické kouzlo Et magicae ostendit mihi si adhuc mansiones in tenebris vos artefakty modře zazářily a Harry si tak potvrdil, že již opravdu nenesou stopy černé magie. Chlapec se musel usmát, podařilo se mu zlikvidovat několik viteálů a co bylo důležitější, nemusel ničit významné historické předměty patřící zakladatelům. Teď už nepochyboval o tom, že mění minulost, nebo že dělá jen nepatrné změny, to, co se mu nyní povedlo rozhodně silně zahýbalo vahami rovnováhy, nyní se osud přikláněl na jeho stranu. Chlapec-který-přežil se rozhodl už dříve, že nebude opakovat své předchozí chyby a postaví se osudu čelem, i s rizikem, že naprosto změní minulost a nenávratně poškodí tok času. Už nikdy se nebude moc vrátit do času kdy zmizel. Ale bylo mu to jedno, rozhodl se. Zachrání tolik životů, co bude moc, bez ohledu na svůj předchozí život. „Tak teď už zbývá jen Nagini a pak jsi zase obyčejný čaroděj ty hadí ksichte!" pomyslel si Harry pozorujíc bývalé Voldyho viteály. Teď už jen zbývalo zajistit Nagini a prsten rodiny Gauntů. Ještě sice netušil, jak získá prsten, bez toho, aby na sebe přenesl kletbu, která postihla Albuse, ale přesně věděl, kdy bude k dispozici Voldemortův had. Jediný okamžik, kdy had nebyl hlídaný bude 18. prosince, ten den napadne Nagini Arthura Weasleyho. „Musím se postarat, aby tam Arthur nebyl, ale aby tam stál někdo, kdo se o tu bestii postará." Byla tady ještě jedna věc, kterou potřeboval vyřešit, stále ho nenapadalo, jak dostane Červíčka. Potřeboval tu zrádcovskou krysu dotáhnout na ministerstvo v řetězech a nalít do něj tolik veritaséra, že porotě řekne i velikost Voldemortových bot. Ale než se do takové akce pustí, bude muset nejprve vypátrat, kde se schovává, nejpravděpodobnější je sídlo temného pána, nebo Malfoy Manor.

Harry Potter a cesta zpětKde žijí příběhy. Začni objevovat