Harry Potter a cesta zpět

Kapitola Šestadvacátá

Vánoce na Potter Manor byly nezapomenutelné, všichni se výborně bavili, štědrý večer trávili jako rodina, hráli kouzelnické společenské hry, popíjeli vaječný koňak a panovala všeobecná pohoda, dokonce ani Fred s Georgem tentokrát nevyvedli žádnou vylomeninu. K velkému překvapení Hermiony, dospěl i fakt, že si Harry tykal se svými domácími skřítky a považoval je víc za sobě rovné než jako sloužící. Než se ten večer vydali do ložnic, ještě společně ozdobili velký vánoční stromek, který byl velký asi jako Hagrid. Ráno se, jako vždy, probudil Harry jako první, potichu odnesl dárky, které měl pro přátele pod stromeček, kde se v té době nacházelo mnoho úhledně zabalených balíčků. Dal si obvyklé ranní cvičení, rychle se osprchoval a oblékl se do nejlepšího rodového oblečení. Počkal do osmé hodiny ranní a pak pomocí kouzla „Sonorus" probudil návštěvníky. „Hola, hola, vstávat, jsou Vánoce, vstávat vy ospalci, je čas podívat se, co nám Santa nadělil." Domem se ozýval jeho kouzlem zesílený hlas. Nikdo ho nemohl přeslechnout. Harry slyšel, jak se otevřeli všechny dveře a s pobavením sledoval zmatené výrazy svých přátel, kteří se v rozespalém stavu řítili chodbou do obývacího pokoje, odkud slyšeli volání. Dorazili všichni a s udiveným výrazem hleděli na vánoční stromeček, pod kterým se nacházelo nepřeberné množství dárků. Jako smyslu zbavení se vrhli na balíčky a balící papír létal vzduchem po celém pokoji. Každá osoba, která se právě dostala ke svému dárku měla na tváři výraz dětské radosti, dokonce i paní Weasleyová se příjemně uvolnila, a i ona neodolala dětské touze roztrhat balící papír. Nezdržovala se rovnáním ani rozvazováním stužek. Harry se musel začít od srdce smát, takhle hezké Vánoce už dlouho nezažil. Dárky od pána domu byly dokonalé a ušité na míru, jednotlivým hostům. Ron dostal zbrusu novou sadu kouzelnických šachů a další brankářské vybavení, Hermiona byla uchvácená z poukázky do Krucánků a Kaňourů a nádhernou knihou, vázanou v lesklé, rudé kůži s názvem nejmocnější zaklínadla světa. Arthur pak dostal sadu mudlovského nářadí a malou krabičku se vzkazem, že další dárek na něj čeká v kůlně Doupěte. Harry neodolal a koupil mu motocykl, podobný tomu, který kdysi měl Sírius. Fred s Georgem dostali nečekaně velkou a těžkou knihu, s názvem nejlepší fórky světa, ani jednomu nevadilo, že se jedná o mudlovskou knihu, byly z ní naprosto okouzleni a hned se pustili do čtení. Ginny dostala deník v kožené vazbě, na níž se jasně vyjímalo zlatem vyražené její jméno, když ji pak Harry vysvětlil i jak ho zabezpečit pomocí přiložení hůlky na správná písmena, neměla slov. Molly pak dostala několik kouzelných hrnců, které vařili sami, stačilo do nich naházet všechny suroviny a pak jen říct název pokrmu, který měly připravit, navíc na ně bylo uvaleno i samočistící kouzlo, které dalo hrnce po vyprázdnění obsahu zpět do původního, čistého stavu. Remus dostal soupravu několika zbrusu nových hábitů špičkové kvality, ke kterým byly přidány i dvoje nové boty, kalhoty a košile a aby toho nebylo málo, tak i jeden velký kouzelný kufr, jako měl Alastor i Harry. „Harry moc ti děkuji, ale kam to budu nosit?" „Neptej se a já Ti nebudu muset lhát Remusi, odpověď se brzo dozvíš, věř mi." Tonksová pak dostala sadu dvou nátepníku, které sloužili jako pouzdra na hůlky sadu lektvarů přidělaných k opasku, přímo určených bystrozorům v terénu. Opasek ale skrýval víc než jen lektvary, byla tam kapsička s první pomocí, další se všemi známými i neznámými protijedy, včetně toho na veritasérum. Neville dostal od Harryho dárek, který mu vehnal slzy do tváře, byly to tři kouzelnické fotografie. Na první byly dvě ženy, oblečeny v nemocničním prádle, které seděli na pohodlné pohovce vedle sebe a v náručí držely své děti, byla to to Lilli Potterová a Alice Longbottomová, na druhé fotce byla skupinka lidí, členové původního fénixova řádu, kde opět vedle Harryho rodičů byli ti Nevillovi, usmívali se a mávali na fotografa. Poslední fotka byla asi nejhezčí, zachycovala okamžik, kdy si malý Harry a Neville spolu hráli venku na dece kolem nich seděli všichni čtyři dospělí, kteří se vesele bavili mezi sebou. „To je nádhera Harry, jak jsi k nim přišel, ty fotky jsem našel v rodinném trezoru, patřili mým rodičům, tak jsem nechal pro tebe udělat kopie. Myslím si, že by se ti mohli taky líbit, vybral jsem ty, které mám sám nejraději." Neville neměl slov, zíral s otevřenou pusou na tři fotografie, o kterých ani nevěděl, že existují. Prohlížel si své rodiče, které neměl nikdy šanci pořádně poznat, znal je jen z návštěv u svatého Munga, kde ho ani nepoznávali. Předposlední tu byla Lenka, která dostala nádhernou starobylou knihu, která obsahovala všechny doposud nalezené magické tvory, z nichž někteří byly pouze párkrát spatřeni, ale nikdy objeveni a popsáni. K tomu ještě dostala poukázku od kouzelnické cestovní kanceláře, která se převážně zaměřovala na výpravy a bádání po magických tvorech. Poukázka ji umožňovala po dobu pěti let cestovat kamkoliv s neomezeným počtem spolucestujících. „To je úžasné, děkuji ti Harry." Vyskočila na nohy a s nevinností, jí tak vlastní políbili Harryho na rozesmátá ústa. Polibek to byl jen letmí a nevinný. V tu samou chvíli se na Harryho a Lenku podívali i Ginny, které se v tom momentu zkřivila tvář zlobou, žárlivostí a vzteku. Trvalo to jen několik vteřin a nikdo si toho nevšiml, tedy až na Harryho. Ten se však tvářil naprosto nezúčastněně a dělal, jako by nic neviděl. Sám měl ale naprosto ochromenou mysl, zaplavil ho naprosto zvláštní pocit, který předtím nikdy nepoznal, ani v tom druhém životě. Ale ať se snažil sebevíc nebyl sto ten pocit identifikovat. A nakonec přišla řada i na Síriuse, otevřel velkou krabici, ve které se hned na povrchu nacházela jeho fotografie, byl to novinový titulek hlásající „Sírius Orion Black očištěn." Jako další tam byly položeny dvě hůlky, jedna Jamesova a druhá patřící Lilli, Sírius obě hůlky uchopil s posvátnou úctou a podrobně si je prohlížel, úplně ve spod krabice byl model nádherné motorky, jednalo se o Harley Davidsson v nádherném modrozlatém provedení z limitované série. Pod ní byl pak ještě malý papírek se vzkazem. „kdybys ji chtěl vyzkoušet, stačí ji zvětšit. Magická opatření už tam jsou." Sírius si své dárky prohlížel s neskrývaným údivem. „Jak jsi to u Merlina dokázal sehnat?" „Jo, to víš kmotříčku, stačí vědět na koho se obrátit, skřeti si velmi cenní svých nejlepších klientů, věděl jsi to?" Sírius se hlasitě rozesmál, až mu tekly slzy. Jeho kmotřenec dokázal, to, co už dlouho nikdo před ním, vrátil mu mládí, dal mu lásku a rozesmál ho. Miloval ho jako svého syna, jako přítele, stejně jak kdysi miloval Jamese. Postavil se, došel k Harrymu a láskyplně ho objal. „Děkuji ti Harry, za všechno, udělal jsi toho pro mě tolik." Harry mu objetí vrátil a pak se všichni pustili do dalšího otevírání dárků.