Harry Potter a cesta zpět

kapitola čtvrtá

Harryho dny plynuly u Dursleyů velmi stereotypně, ráno udělat snídani, potom do oběda plnil různé úkoly, které mu jeho teta se strýcem pravidelně zadávali. Pak mu bylo dovoleno dát si malý oběd (což mu nevadilo, jelikož Dobbyho návštěvy byly časté a pokaždé znamenaly spousty jídla a lektvarů) a pak měl dokonce dovoleno dělat si co chtěl, pokud jim šel z očí. Odpoledne tak trávil především ve své ložnici nad úkoly do školy nebo s Dobbym, se kterým si povídali o všem možném.

Uplynul již týden od doby, co v sobě našel živel, vlastně živly, uvědomil si, že jeho podstata je založena na dvou živlech, ohni a vzduchu. Každý večer si poctivě cvičil nitrobranu a zdokonaloval svoji živelnou hradbu. Poprvé to byl jen slabý ohnivý kruh, později ho propojil s větrem a v posledních dvou dnech se snažil vybudovat si alespoň malý val. Jen se mu to zatím nedařilo, jak by si představoval. Začínal být zoufalý, a navíc se Severus neukázal od doby co se ponořil do hluboké meditace. Dnes ležel na zahradě, ukrytý pod neviditelným pláštěm a užíval si příjemného dne, Dudley měl dnes narozeniny, a tak ho rodiče vzali do velikého obchodního centra, kde si měl vybrat své dárky. Harryho nechali kupodivu doma samotného se seznam úkolů které měl udělat. Tyto úkoly splnil už v dopoledních hodinách, a tak šel na zahradu, aby si užil volna. Zrovna přemýšlel, kdo z Řádu má asi službu. Když najednou uslyšel prásknutí, které znělo jako výstřel, věděl, co to znamená, někdo schovaný pod zastíracím kouzlem se přemístil k domu, kde bydlel, aby ho hlídal. „Kdo tam je!" řekl nahlas, svírajíc přitom hůlku v ruce, a přitom byl stále schovaný pod neviditelným pláštěm. „Asi jsi mě tu nečekal, co Harry" Zazněl z nedalekého křoví hlas, o kterým si šest let myslel že to je ten nejodpornější, co kdy slyšel. Nyní ho však slyšel velmi rád, byl to profesor Snape. „Dobrý den pane profesore, jak se Vám daří?" „Docela to ujde, a jak se daří tobě?" „jsem v jednom kole, pane, práce pro tetu se strýčkem, úkoly do školy a večer nitrobrana." „A jak jsi pokročil Harry?" „Vyzkoušejte mě prosím." Snape zrušil maskovací kouzlo a rovnou zamířil do chlapcova pokoje. Tam se posadil na ustlanou postel a čekal až Potter odloží neviditelný plášť. Harry se postavil naproti mistrovi lektvarů a přikývl na znamení, že je připravený „Legilimens!" Severus se dostal do chlapcovy hlavy snadno, ale když se vydal ke kartotéce zarazil se před malým valem tvořeným z plamenů a větru. Pokusil se projít skrz, ale popálil se. Zrušil spojení a nepatrně se usmál. „Dobrá práce, jsem pyšný, budeš-li takto cvičit dál, nebude mít nikdo šanci se k tvému vědomí dostat. Mohl bych tu tvoji obranu zrušit vodou, nebo zemí, ale mohlo by ti to ublížit, takže to nebudu ani zkoušet, ale Pána zla by to ještě nezastavilo, ale velmi ho to zpomalí a ty budeš přesně vědět, když se o to pokusí a zesílením hradeb mu můžeš dočasně zamezit přístup." Harry se zatvářil potěšeně, že jeho úsilí má konečně i nějaké výsledky. „Pane, mohl bych se na něco zeptat?" „povídejte." „No říkal jsem si, jestli byste se mnou nezašel do příčné ulice, potřeboval bych si nakoupit nějaké věci a taky jsem chtěl koupit náhradní hůlku." „Pokud na to někdy kývnu, chci slyšet proč. Proč novou hůlku?" „Jak jistě víte, má a Voldemortova hůlka mají stejné jádro, dokonce ze stejného fénixe a jakmile se střetneme vytvoří se priori incantatem, a tak nejsme schopní spolu bojovat." „To je rozumný důvod Harry, vezmu tě tam, ale mám dvě podmínky, zaprvé, poslechneš mě na slovo, zadruhé, půjdeš pod mnoholičným lektvarem, a nechci slyšet žádné námitky!" Zavelel, když viděl Harryho nesouhlasný pohled. „Dobrá, souhlasím s podmínkami. Kdy Vás mám očekávat?" „Půjdeme hned, nemáme času nazbyt." Řekl Severus a vytáhl z jedné z kapes malou lahvičku s lektvarem, přihodil do něho jeden vlas, který vytáhl z druhé kapsy. „To mám u sebe vždy, pro nepředvídatelné potřeby. Je to vlas nějakého mudlovského chlapce. Když tě mám dnes hlídat já, tak jsem nechtěl být nepřipravený." Vyslovil nahlas Harryho otázku. „Vypij to a jdeme!" Harry s odporem vypil mnoholičný lektvar a během chvil stál v pokoji vedle Snapea zhruba stejně starý mladík, s kudrnatými hnědými vlasy a modrýma očima. Severus nabídl Harrymu ruku a přemístil se s ním na příčnou ulici.