Harry Potter a cesta zpět

Kapitola sedmá

 „Vítej Harry na ústředí hlavního štábu Fénixova řádu." Přivítal kamaráda Ron a ihned k brýlatému čaroději a pevně ho objal, pak se přidala i Hermiona a Ginny, od které si Harry držel trochu odstup. Stále ji nedokázal odpustit, jak se k němu zachovala. Zanedlouho se dostavili i Fred a George a také se nadšeně přivítali s Harrym. Vyprávěli mu všechno, co se na štábu děje a stalo. Nezapomněli se zmínit o návštěvách „netopýra" a jeho úkolu pro řád. Také mu vysvětlili, co to řád vlastně je a k čemu slouží. Dvojčata nadšeně Harrymu ukázala svůj nový výtvor ultradlouhé uši a také ho všichni hned vyzkoušeli. Harry věděl, že už nyní pracovala dvojčata na svém plánu založit si kratochvílné kouzelnické kejkle a že Harryho štědrý dar, v hodnotě 10.000 galeonů z výhry tří kouzelníků jim v tom velmi pomohl.

Harryho čas na Grimmauldově náměstí utíkal velmi rychle, Harry svůj návyk na ranní cvičení nenechával spát ani zde, v domě Blacků, vstával každé ráno v pět hodin, dal si vždy několik koleček na přilehlé zahradě a pak šel cvičit do domu, přes Hermionu si objednal u jejích rodičů několik knížek o mudlovské sebeobraně, a Grangerovi ji nejen sehnali během tří dnů, ale také je všechny poslali přes připojený krb, a tak se dal Harry do nového cvičení. Takže po několika sériích cviků se pustil do nácviku bojového umění zvané Aikido, které bylo založeno převážně na použití páky na nepřítelovi klouby. Síriuse to všechno moc zajímalo, a tak vyčaroval pro Harryho figurínu, která se chovala jako živý bojovník. Když Harry cvičil tak ho Sírius vždy tajně sledoval a po skončení tréningu si šel sám vždy něco vyzkoušet. Jak dny plynuly a Harry sílil, zvyšovala se i dovednost v umění Aikido. Díky tomu že zesílil se u mladého kouzelníka začala zvyšovat i dovednost nitrobrany, která rostla úměrně s Harryho fyzičkou. Již nyní byl schopný si vybudovat velkou mentální hradbu, složenou z plamenů a větrů i během dne, kdy se normálně bavil, nebo cvičil. Minulý den, 10. srpna, dokonce čekal až skončí schůze a nenápadně dal profesorovi Snapeovi vzkaz, že jej čeká v jednom nepoužívaném pokoji, aby prověřil Harryho hradbu. Lektvarista byl z chlapcovi dovednosti tak překvapený, že mu slíbil, že až budou v Bradavicích udělí mu třicet bodů.

Nastal den disciplinárního řízení, Harry byl, jak mu bylo zvykem, na nohou od pěti hodin, dal si jen několik cviků na zahřátí, potom rychlou sprchu a našel jeden z nejlepších hábitů, které si přednedávnem koupil v příčné ulici. Byl to rudý hábit s černým lemováním a zlatými ornamenty. Vypadal v něm velmi dobře, paní Weasleyová ho pochválila za dobrou volbu, Sírius byl tak ohromený, že ho málem ani nepoznal a členové řádu souhlasně uznali, že takto by měl chodit oblékaný každý mladý čaroděj s vyšším postavením. Bylo něco málo po šesté hodině, když k Harrymu přišel Arthur a doporučil mu, že by už raději měli vyrazit, jelikož ráno, i když byla sobota, bývá rušno, tak aby se na ministerstvo dostali včas. Vydali se mudlovskou dopravou, jak mu již předchozího večera pan Weasley vysvětlil, připomenul Harrymu, za co ho chtějí soudit a shodli se na tom, že se na ministerstvo vydají zcela nekouzelnicky, Harry se všemi přítomnými rozloučil a vydal se společně s tatínkem jeho nejlepšího kamaráda do víru ranního Londýna. Jejich cesta vedla k nejbližšímu metru a poté museli jít několik bloků pěšky. Harry si schoval hábit do tašky a byli domluveni s Arthurem, že jakmile to bude možné, obleče se do formálního čarodějnického oblečení. Cesta byla víc než pohodlná, vyhnuli se ranní špičce a k rudé telefonní budce se dostali s velkou časovou rezervou. Harry věděl, že to bude jedině dobře, pamatoval si, že posledně posunuli disciplinární řízení o hodinu, a ještě ho šoupli až do soudní síně číslo deset. Harry si byl nyní více než jistý, že řízení bude mít on ve své režii, vždyť už nyní měl víc než čtyřicet minut k dobru. Pan Weasley nahnal Harryho do telefonní budky a vytočil na aparátu čísla šest, dva, čtyři, čtyři, dva. Když se kotouč u telefonu po zadání poslední číslice hladce zastavil ve výchozí poloze, ozval se odnikud hlas ženy. „Vítejte na Ministerstvu kouzel. Uveďte prosím jméno a účel návštěvy." Arthur zvedl ustřižené sluchátko a neznaje, kam přesně by měl mluvit řekl do sluchátka skoro u ucha. „Arthur Weasley, odpor pro zneužívání mudlovských výtvorů, doprovázím Harryho Jamese Pottera k disciplinárnímu řízení." Z aparátu vyjela stříbrná kartička s nápisem „Harry James Potter – disciplinární řízení." Harry si ji připevnil na mikinu a telefonní budka začala sjíždět pod zem. Než se dostali až na ministerstvo, ženský hlas pokračoval v záznamníkové fráze „Upozorňujeme návštěvníky ministerstva na jejich povinnost podrobit se prohlídce a předložit své hůlky k registraci u bezpečnostní přepážky, která se nachází na protějším konci atria." Když se asi po minutě dostali do hlavního vestibulu a telefonní výtah se zastavil záznamník se znovu ozval Ministerstvo kouzel vám přeje příjemný den." Dvojice kouzelníků se vydala směrem k bezpečnostní přepážce, kterou tvořila zlatá brána s velkou cedulí „Bezpečnostní služba" neoholený úředník, čtoucí denního věštce zvedl hlavu přesně v okamžiku, kdy se k němu přiblížili, zvědavě si Artura prohlédl a čekal co bude dál. „Doprovázím návštěvníka." Úředník pokynul na Harryho. „Pojďte sem!" Harry přistoupil a kouzelník projel kolem chlapce zlatým proutkem, který připomínal anténu od auta. Potter již věděl, že to bylo čidlo tajnosti, které mělo odhalit skryté předměty nebo předměty černé magie. „Ještě hůlku." vyzval mladého kouzelníka hlídač. Harry mu ji neochotně podal. Chlapík z bezpečnostní agentury si ji převzal a položil ji na mosazné váhy. Během několika okamžiků vyjel úředníkovi lístek. „Jedenáct palců dlouhá, cesmínová hůlka s perem Fénixe, používaná čtyři roky. Souhlasí?" „Ano pane" přitakal Harry a vzal si od muže svou hůlku zpět. Bez jediného dalšího slova se s Arturem vydali k výtahům. Projeli několik pater, lidé nastupovali a vystupovali. Setkali se i s Kingsley, který se choval přesně jak si Harry pamatoval, ze svého předchozího života, vyměnili si s ním několik zdvořilostí, a i tentokrát jim nechal pro Síriuse vydání Jinotaje. Když přišli do pracovny pana Weasleyho, Harry se převléknul do svého nového hábitu a všechny záhyby na něm urovnal. Vypadal jako velmi bohatý a mocný kouzelník. Když byl hotový Arthuruv kolega jim sdělil, že se místo i čas disciplinárního řízení přesouvá, a tak nemají mnoho času na zbyt. Vydali se tedy do soudní síně číslo deset. Harry celou dobu cesty nesl hlavu hrdě vztyčenou a na jeho tváři nebylo ani za mák strachu nebo zbabělosti. Byl Nebelvír.