Ochráním tě (DOKONČENO✔️)

XXI. Koupelna

Taryet

Začínala jsem pomalu procitat, když jsem okolo sebe ucítila příjemný pach domova a mého druha.

Tiše jsem zamručela a zavrtěla se v teplých peřinách, které se o okolo mě nacházely.

Moment, peřiny?
Pootevřela jsem oči a protáhla se.

,,Ještě je čas, Taryet, klidně můžeš spát," ozval se kousek ode mně Holden a já měla možnost si prohlédnout jeho výstavní figuru.

Vlhké blonďaté vlasy, které si dozajista myl mu spadaly do obličeje, což vypadalo opravdu dokonale, a když mi pohled sklouznul níž, zkousla jsem si spodní ret. Měl na sobě tepláky, ale stejně vypadal tak... Ach, kruci.

Pousmál se, když si všiml mého pohledu. Obešel postel a lehl si vedle mě na bok.
Otočila jsem se k němu čelem.

,,Věř mi, že vím, co cítíš..." Zachraptěl a pohladil mě po černých vlasech. ,,Měl jsem stejný problém, když jsem tě musel převléct do pyžama."

Zrudla jsem, jakmile to řekl nahlas. On mě viděl nahou. Zahanbeně jsem sklopila pohled a zkousla si spodní ret.

Všimla jsem si, že jeho oči na chvíli zvlčely a všimla si toho i Anais, která až touhou zakňučela.

,,Ale teď se potřebuješ vyspat. Ty i miminko potřebujete spánek a odpočinek." Svou dlaní sklouzl pod peřinu a nechal ji na chvíli na mém břiše.

Pohlédla jsem mu do očí a on se znovu pousmál. Políbil mě na čelo a po břichu mě pohladil. ,,Zítra a napořád už se vám nic nestane... Znovu už ne," zašeptal a já cítila, jak na mě opět padá únava.

Holden si toho všiml a přivinul si mě k sobě do náruče. Schovala jsem obličej v jeho objetí a vdechla jeho uklidňující pach kapradí a zázvoru.

,,Mojí rodině nikdo neublíží," zašeptal a já se propadla zpět do říše snů.

---

Probudila jsem se, když už do místnosti svítilo slunce, které oznamovalo nový den.

Nespokojeně jsem zafuněla a pokusila se protáhnout, bylo to vcelku obtížné, vzhledem k tomu, že mě objímal Holden.

Otočila jsem se k němu čelem a jemně jsem ho políbila na tvář, něco si pro sebe zamručel, ale dál spokojeně spal. Musela jsem se usmát a pohladit ho po tváři.

Poté jsem se opatrně vykroutila z jeho sevření a zamířila do koupelny. Zavřela jsem se tam a svlékla si vrchní díl pyžama, které ani nebylo moje. Podle pachu jsem usoudila, že se jednalo o pyžamo Jennifer.

Na malý moment jsem se zastavila. Kde vůbec je? Vím, že mě hlídala předtím, než mě Sebastian unesl, ale pak-

Uvnitř mě se už z polospánku probrala i Anais a oběma nám došlo, co se stalo.

Roztřeseně jsem se nadechla a poté jsem i vydechla. Rychle jsem ze sebe pyžamové kalhoty, které jsem měla stále na sobě, sundala a pohlédla na svršek i kalhoty pyžama. Anais uvnitř mě začala nervózně pochodovat z místa na místo a mě se do očí nahrnuly slzy.

To nemohla být pravda.

Moje nohy mě neunesly a já se svezla podél zdi na zem, přestože mě ledově bodaly do holé kůže mého těla.

Zničehonic se ozvalo zaklepání na dveře. ,,Taryet? Jsi v pořádku?"

Poplašeně jsem s sebou škubla. ,,Uh jo. Jo jsem. Vydrž, hned tam budu," vyhrkla jsem a já se snažila ten šok rozdýchat.

Nevím, jak dlouho jsem v té koupelně seděla, ale Holdenovi zřejmě došla trpělivost. ,,Tak dost, jdu dovnitř."

Přitáhla jsem si kolena k tělu a znemožnila tak výhled na mé tělo. Sama jsem k němu pak vzhlédla a setkala se s jeho očima.

,,Taryet?" Oslovil mě zmateně a poklekl na zem vedle mě.

Podívala jsem se na pyžamo ležící vedle mě a pak zpět na Holdena. ,,Co se jí stalo?" Zeptala jsem se a pokusila jsem se spolknout ten obří knedlík v krku.

Můj druh na mě chvíli zmateně zíral, ale jakmile si všiml pyžama, které patřilo jeho pratetě, očividně pochopil. Tiše si povzdechl a sklopil pohled k zemi.

,,Holdene... Omlouvám se, já..."

,,Co? U Bohyně, Taryet, ty se vůbec za nic neomlouvej," vzal mou tvář do dlaní a zadíval se mi zcela vážně do očí, ,,ty nemůžeš za to, co se jí stalo... Ona se tě jen snažila chránit."

No právě. Chránila mě.

,,Hej," oslovil mě, když viděl, že jsem myšlenkami zabloudila pryč od něj a rozhodně ty myšlenky nebyly o tom, jak se mi zdál sen o jednorožcích a duhách.

,,Taryet, poslouchej. Ty za to nemůžeš. Není tvá vina, že je Jennifer pryč... Chránila tě. Zemřela jako pravá bojovnice navzdory jejímu věku a zdraví." Pohladil mě po tvářích palci a já si jeho slova opakovala stále dokola.

A když jsem nic neřekla, zničehonic mě vzal do náruče, až jsem vyděšeně vyjekla. ,,Co provádíš?" Zeptala jsem se vyjukaně, když jsem se ocitla v ledové vaně.

Holdenovi se zablesklo šibalsky v očích a začal napouštět do vany horkou vodu, do níž přidal vůni a pěnu.

,,Má Luna se potřebuje uvolnit a je jedno možné řešení. Pořádná horká vana s vůní a pěnou-" odmlčel se a začal se svlékat z tepláků. Vykulila jsem oči a odvrátila od něj pohled. Slyšela jsem jak samolibě zavrčel a mé tváře zrudly. Černé kadeře mi spadaly do obličeje. ,,a má přítomnost."

Usadil se ve vaně naproti mě a já na něj stydlivě pohlédla.

Holden se pousmál a vzal mě za ruku. ,,Vážně se stydíš? Už jsem tě nahou viděl, Taryet." Jeho oči zvlčely a já na malý moment zapomněla dýchat.

,,Prosím, nemluv o tom... Ta noc tehdy byla-"

,,Neskutečná," zavrčel hladově a já se zachvěla. Po zádech mi přejel příjemný mráz navzdory horké vodě.

Ani jsem se nenadála a ocitla jsem se v jeho náruči. Ruce jsem dala instinktivně okolo krku, protože si mě k sobě přivinul opravdu rychle a silně.

Srdce mi vynechalo úder a hlava vypnula, když mě ovanul jeho pach. Hrudník se mi začal divoce zvedat a to přilákalo na malý moment jeho pozornost.

Jeho hladový úsměv mě odzbrojil a jakmile mě políbil, tak jsem přišla o veškerý rozum.