Konec

280 21 6
                                    

Vzal mě za ruku a táhl pryč ode všech. „proč mě sem táhneš dědo?" „Alexi, vidíš ten měsíc?" Kývnu a čekám co z něho vypadne dál. „Dnes, zrovna dnes máš šanci změnit nějakého člověka v Kitsune. Budou ještě příležitosti, ale ten člověk se toho nedožije. Měl by si využít situace, pokud nějakého chceš. Pokud budeš chtít, stačí se proměnit do liščí podoby, kousnout ho, aby mu tekla jen troška krve. To stačí. Tenhle dar mají jen nejvyšší z nejvyšších." Pohladil mě po tváři a odešel. Popřemýšlel jsem nad tím. Chtěl bych mít Jamese navždy u sebe, ale co když nebude chtít být jako já. Zkusím se ho zeptat. Uviděl jsem ho, jak šel směrem ke mně. „Jamesi, chci se tě na něco zeptat." „ptej se" „když by si měl možnost, chtěl by si být jako já? Myslím Kitsune?" „Chtěl Alexi." Ani se nad tím nezamyslel.

Nepotřeboval jsem nad tím přemýšlet. Chci sním být navždy. Navždy  být po jeho boku a on po mém. On, já, a to naše malé. Až se narodí, budeme šťastná rodinka. „Alexi, chci být navždy s tebou." Řekl jsem rázně a v tu chvíli se proměnil. Trochu jsem se lekl. Kňuknul jsem, lehce mi olízl ruku. Pak kousl a já syknul. Všiml jsem si, že mi teče trocha krve, ale hned ji Alex slízal. Mě začalo být trochu nevolno. Lehl jsem si na zem, vidím, jak je Alex zase v lidské podobě a pak tma.

Bylo vidět, že to působí hned. Jeho tělo se začalo přizpůsobovat, narostli mu uši i ocas, ze kterého se najednou stali tři. I já už měl tři ocasy. Od té doby, co jsem se probudil v nemocnici. Otevřel oči, chvíli se rozhlížel. „Alexi?" Zeptal se mě. „ano?" pověděl a čekám jsem na odpověď. „já mám uši a- a- a- tři ocasy. Jak se mám ale proměnit?" „Moc ti sluší. Uvolni se, uvolni tělo, mysl, každičký sval." Dořekl jsem a přede mnou stála krásná černá Kitsune. „Výborně!" Usmál jsem se a zatleskal mu. Proměnil jsem se i já a pomalu šel k němu. Nechal jsem ať se přiblíží a začne cítit ty pachy. Začínal pomalu chodit, poskakovat, trochu se i rozeběhl. Naznačil jsem mu, ať jde zamnou. Učinil tak. Došli jsme na oslavu, já si sedl na nejvyšší bod. Všichni ke mně vzhlédli, kouknul jsem na Jamese, který vypadal nervózně, pokynul jsem hlavou, aby přišel. Pomalu přišel a posadil se po mém boku. Zvedl jsem mírně hlavu, abych na všechny viděl. Jakmile viděli, že jsem našel svou spřízněnou duši a oni našli dalšího vládce, začali výt jako pravé Kitsune. Já se ihned přidal. James to zkusil párkrát taky, chvíli mu to nešlo, později na to ale přišel a šlo mu to skvěle.

Narodil se nám krásný chlapec. Dali jsme mu jméno Jacob. Nyní mu jsou 182 let, už se dokáže přeměnit a má tři ocasy. No jo, je celý po mě. Nemohl bych být pyšnější rodič a manžel. O ano, s Jamesem jsme se vzali pár dní po tom, co se Jacob narodil. Mohu žít dalších tisíc let, nebo zítra zemřít. Ale to už je budoucnost. Dokud mám své dva andílky, nemám se čeho bát


 Dokud mám své dva andílky, nemám se čeho bát

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Liška z uliceKde žijí příběhy. Začni objevovat