Ironie není můj styl.

259 25 4
                                    

SAYURI
,,Jsou nějak těsné… " postěžuji si,  zatímco se v kabince rvu do šatů. Moje první scéna se má natáčet už za pár minut. ,,Ale notak! Můžeš být ráda,  že tu vůbec jsi,  tak přestaň kdákat a vykutálej se ven,  než tě vytahám za vlasy! " pohrozí Haruno a už asi po milionté klapne svým vysokým podpatkem. Za tu dobu s ní jsem zjistila,  že to co řekne myslí vážně,  takže si pro jistotu chytnu vlasy do culíku a vyskočím ven,  div ji nesrazím. S otráveným výrazem se otočí a táhne mě na plac.

,,Tak jo! Začínáme se scénkou,  kdy naše hlavní hrdinka Cui poprvé potká Zella. Ááá akce! " zahlásí režisér a klapka klapne. S hlubokým nádechem  vykročím k Hong Kimu a nepatrně do něj žduchnu,  tak jak to bylo ve scénáři. Dělám,  že padám a těsně před žuchnutím na zadek mě ,,Zello" chytá do náruče. Čekala jsem,  že to bude zábavnější,  ale Hong Ki má tak vážný výraz,  že nehnu ani brvou.Pomalu mě ve stálém sevření zvedá,  než nakonec stojíme úplně,  vzájemně si hledíme do očí ještě několik vteřin,  dokud neslyšíme zvuk klapky a okamžitě se od sebe vzdálíme.,, Velmi dobře! Jsem rád,  že se to vyvedlo hned napoprvé. " pochválí nás kameraman. V další scéně nejsem,  takže si jdu s úlevou sednout za Luhanem na pohovku.

,,To nebylo špatný.. " zasměje se a plácne si se mnou.,, Myslím,  že mě Hong Ki nemá rád.. Vůbec se mnou nemluví a neustále se mi vyhýbá." svěřím se mu. Zamyšleně si zmíněného prohlédne a pak se znovu otočí ke mně.,,Možná se mu líbíš. Při natáčení vypadal,  jako kdyby tě chtěl sníst(ne,  není to upír)." Nechápavě na něj zírám a snažím se vyhnat tu myšlenku z hlavy.,, Jo,  jasně,  to je určo vončo Lulíku(omg :D ), proto se ke mě chová jako kdybych měla ebolu nebo co. " pinknu ho do nosu a on se svým hereckým talentem dělá,  že to bolí. Někdy vážně nechápu,  jak můžeme být sourozenci. Je sice starší,  ale moc důraznosti a sebeovládání nepobral. Než stihnu říct něco jiného,  někdo mě zezadu obejme a já díky silné kolínské okamžitě poznám o koho jde. ,,Ahoj Chanyeole. Pusť mě Chanyeole. " řeknu v klidu zvyklá na jeho nepozorovatelné přikrádání. ,,Tohle přece bráchové dělají,  ne? " usměje se a provrtá si na už tak těsné pohovce místo.,, Bratr? " zeptá se zmateně Luhan. S protočenýma očima se na něj zadívám aby pochopil,  že to není pravda.,, Jakto,  že toho nevyužiješ? Vždyť spolu můžete chodit nakupovat, nebo vařit a třeba u sebe spát! No nic..  Jak to tak vypadá,  tvou bratrskou roli přejímám já. Já se o svou sestřičku postarám. " chytne mi tváře a zatáhne za ně,  tak jak se to dělá u malých dětí. Což nejsem.

Po několika mých prosících pohledech se k nám přiloudá Kai a odtáhne tu přerostlou opici konečně pryč.,, Takže ty bys chtla nakupovat? " začne se chechtat můj opravdový bratr. Se slabým úšklebkem ho polechtám. On se nenechá tak snadno porazit a začne dělat to samé. Nene,  myslím,  že tohle je definitivně můj bratr. S našich hrátek mě vyleká pípnutí nové zprávy na mém mobilu. Yong Hwa.
    Počkej na mě po skončení natáčení,  zajdeme si všichni tři na to kafe. Hong Ki už o tom ví a moc se těší.
,,Jasně,  určitě přímo skáče radostí do nebe. " zavtipkuju šeptem.

***
,,Promiňte za opoždění! Nemohl jsem sundat ty idiotské boty. " Společně s Hong Kim se tomu zasmějeme. Ty boty byly totiž opravdové umění. Jejich motiv byl tak zmatený,  že vypadaly jakoby je někdo pozvracel. Fakt hrůza.

,,Ehm… tak já nám proto zajdu.. " řekne Yong Hwa když si konečně uvědomí,  že jsme ztracený případ. Celou tu dobu totiž mluvil jen on. Můj kamarád vstane a odejde pryč. Jakmile jsme sami,  začnu chrlit jedno slovo za druhým.
,,Proč mě nemáš rád? Udělala jsem ti něco? Co máš sakra za problém?! " snažím se nerušit ostatní svým dětinským,  ale naprosto odůvodnělým chováním.,, Problém? " vyhrkne zmateně.,,Žádný problém s tebou nemám,  jsi fajn.. Já jen… "aha? Co to tu ta lama mele?,, A co tedy? " zeptám se toužíce po pravdě.,, Mě… se líbí tvá kamarádka…. A nechci… aby to vypadalo že… s tebou něco mám. " vsadím se,  že kdybych právě něco pila,  vyprsknu to přímo na něj.,,Moke kamarádka? Koho tím myslíš? " lituju jí…,, No.. Poznal jsem se ní při natáčení.. " a jejda… to myslí TOHLE natáčení?,, Clary?! Jsi snad pedofil?! " OPRAVDU se snažím šeptat.,, Kdože? Ale ne! Shin Hye ty hloupá! " Jak mi to má asi dojít? ,,Takže Hye,… počkej,  vy jste spolu natáčeli už před několika lety, ne? To celou tu dobu… " jeho červenající obličej mi mou hypotézu potvrdí a já se začnu hlasitě smát. ,,Bože! To si nebyl schopný jí to říct?Plánuješ to vůbec někdy? " Když jí to neřekne on,  tak já určitě.,, N..ne! To není tak jednoduchý!Ty to máš snad s Luhanem jinak?" tak a dost,  teď bych to pití vážně potřebovala.,, Já a Lulu? Ani netušíš jak moc jiné to je! " snažila jsem se zadržet slzy. To si o nás myslel? To by bylo dost nechutný! (Tohle není Yosuga no Sora- no BROxSIS love)
,,Ale když už jsme u toho… Shin už dlouho nikoho neměla,  myslím,  že bych mohla pomoci." jeho obličej se okamžitě rozzáří a zběsile zakýve hlavou.,, Díky! " stihne pronést než se Yong Hwa vrátí. Pak už mezi námi panuje klidná přátelská atmosféra.

***
,,Ty poslyš…. Líbí se ti někdo..? " Ano,  vážně se snažím jim pomoci. Hned jak jsem přišla domů,  jsem kamarádce zavolala.,, No… někdo takový tu je… "sakra!,, Ale nejspíš nemá zájem.. " pokračuje.,, No,  aha. Co kdybych ti řekla,  že se někomu vážně líbíš?A už doopravdy dlouho! Změnila bys na toho člověka názor,  kdyby ses dozvěděla,  kdo to je?"prosím prosím,  řekni ano.. Ano!,, Záleží na tom,  o koho jde.. Možná.. Ty snad o někom víš? " eh… teď jsem toho řekla až příliš.... Má to přece jít samo,  já se měla jen zeptat.,, No,  je to můj současný kolega,  ty už se s ním znaš dost dlouho. " ,,To jako fakt? Neděláš si srandu?" ,,Ne. Ironie není můj styl."

How I met your father(s)Kde žijí příběhy. Začni objevovat