Jedna z mnoha [BTS FF] - POZASTAVENO

15. kapitola

Hyeon Ari

„Nechci na tebe nějak tlačit, ale ti dva vypadají celkem nedočkavě a nejspíš chtějí slyšet odpověď už dneska. Nejlíp hned." Ohlédl se přes rameno, aby zkontroloval svého otce a Iseul.

„Jo... Jasně... Já jen... Dej mi chvilku," prosmýkla jsem se kolem něj a rychlým krokem zamířila ven z budovy. Jakmile jsem ucítila na tváři příjemný čerstvý vánek, opřela jsem se o prosklené okno a sjela po něm až do dřepu, přičemž jsem si zakryla obličej dlaněmi.

Tohle jsem nečekala ani ve svých nejbláznivějších snech. Fakt že ne. Už jsem se smiřovala s prací v kavárně na doživotí. Ne že bych to tam nemilovala, to naopak, ale přece jen... Hudba tak nějak patřila ke mně. Když mi Minho oznámil, že mě do dívčí skupiny nepřijali, myslela jsem si, že je konec, ale tohle... Fuu... Smíšená skupina... Takže Minho a Iseul?... Fakt si nutně potřebuju sesumírovat plusy a mínusy.

Fajn... Takže plusy: Peníze, splněný sen, sláva... je tohle vůbec plus? Když zvážím, kolik toho musí všichni idolové trpět, tak nad tím začínám silně pochybovat...

Mínusy: Žádné soukromí. Jakože fakt žádné... Fanoušci úplně všude, takže nějaká kávička s Eun už asi nebude připadat v úvahu... Pokud tedy prorazíme... Proč už sakra myslím jako jedna z nich?!

Plácla jsem se do čela. V tom mi něco došlo. BigHit přece ubytovával všechny své idoly v téhle budově. Zaklonila jsem hlavu, abych si prohlédla několik desítek pater nade mnou. Svatý Namjoone. Zaklela jsem. Počkat! Namjoone... Ale ne! Takže je budu vídat prakticky na denní bázi?! Fňukla jsem. Co jsem komu udělala. Už jsem se radovala, že od nich mám klid a potom tohle...

„Jsi v pohodě?" zaslechla jsem nad sebou dívčí hlas. Iseul.

„Asi?" odpověděla jsem. Popravdě jsem si tím nebyla vůbec jistá. Srdce mi bušilo jako splašené a hlavu jsem měla jako balón, který by měl za chvíli prasknout.

„Ty... Ty jsi o tom nevěděla, že?" zeptala se a dřepla si ke mně.

Zavrtěla jsem hlavou.

„Vím, že to může být náhlé, ale byli bychom rádi, kdyby ses k nám přidala," usmála se. „Před dvěma týdny nám odpadla jedna členka, takže jsme okamžitě začali hledat někoho na její místo a Minha s Hyunem napadlo, že bychom mohli najít někoho právě na konkurzu pro jinou skupinu."

„Proč tak spěcháte?" sundala jsem ruce ze svého obličeje a podívala se na ni. Pořád si udržovala neskutečně roztomilý, a hlavně ten nejvíc povzbuzující výraz, který jsem kdy viděla.

„Bang Si-hyuk trvá na našem debutu v létě a my ho nechceme zklamat. Už tak budeme první vůbec, kteří nejsou jen čistě chlapecká nebo holčičí skupina, takže jsme taková divoká karta BigHitu."

„Já ale neumím tančit ani zpívat... Nebo aspoň ne tak, abych mohla za dva měsíce vystupovat."

„Umíš toho víc než dost. Jsi přirozený talent a zbytek tě už naučíme," mrkla. „Navíc... Už dlouho jsem si přála mít sestru," zazubila se a předala mi tak kapku její až příliš nakažlivé dobré nálady.

„Co musím udělat?" pozvedla jsem obočí a pokusila se o úsměv.

„Pojď se mnou. Pan Lee už má přichystanou smlouvu a na další věci se můžeš vyptat přímo jeho. Nebylo by moudré, se vybavovat tady před všemi těmi lidmi," poukázala kolem sebe na ulici, kde kolem nás někdo neustále procházel. ARISE měla být tajná skupina... Takže dává smysl, že ji nechce Iseul probírat zrovna tady.

Kývla jsem a postavila se. Zadívala jsem se na nás odraz v zrcadle. Obě jsme byly i s podpatkama podobně vysoké a musím uznat, že jsme vedle sebe vypadaly přesně jako nějaké idolky. Z nějakého důvodu jsem se nemohla dočkat dobrodružství, které nás společně čeká, ať už je ve smlouvě cokoliv.

Vyrazily jsme zpět dovnitř a zapluly okamžitě do salónku, kde už čekal pan Lee i Minho. Když jsem se tak na ně teď dívala, opravdu šlo poznat, že jsou jedné krve. Až teda na to, že Minho byl doslova sex bomba a nemusel by to mít napsané ani na čele, aby každý poznal, že se v tomhle odvětví pohybuje. Na první pohled bych ho tipovala na nějakého herce nebo modela. Musel si vydělávat sakra hodně, jestli tuhle tvářičku patřičně využívá...

Zavrtěla jsem hlavou a posadila se naproti panu Leeovi. Iseul si sedla vedle mě a povzbudivě kývla mým směrem. Pousmála jsem se. Jde se na to.

„Jak jste se tedy rozhodla, slečno Ari?" promluvil pan Lee a já musela na chvíli zavřít oči a zhluboka se nadechnout. Teď nebo nikdy. Po podepsání už nebude cesty zpět. Dost možná začnou muka, ale s psychickou podporou Iseul, Eun a Minha to určitě nějak zvládnu.

„Přijímám," vypustila jsem a na Minhově tváři zahlédla upřímný úsměv.

„Výborně!" vykřikl pan Lee a začal se hrabat v kabele, odkud zanedlouho vytáhl štos papírů a část mi podal. Proč toho je sakra tolik?! Zírala jsem na dokumenty jako vyoraná myš. Sklonila jsem se až k hraně stolu a prsty celou hromádku změřila. Měla na výšku tak centimetr. Jestli každý idol dostává takovou kupu, tak BigHit papírem určitě nešetří... Napadlo je vůbec to dávat k podpisu elektronicky? Aspoň by ušetřili.

„Klidně si dejte na čas. Do salónku nikdo jiný dnes nepřijde, takže si to v klidu pročti," zamumlal Minho a já kývla. Sklopila jsem oči k papírům přede mnou a začala číst. Samozřejmě jsem musela všechny své údaje nejdřív vypsat, protože netušili, jestli jejich nabídku přijmu, nebo jim všechno omlátím o hlavu.

Většina informací se týkala podmínek vystupování, stravování, reprezentativního vzhledu, rozpisu tréninků, dělení výdělků mezi všechny čtyři členy... Počkat... Čtyři?! Ale tady jsme jenom tři...

„Kdo je čtvrtý člen?" Zvedla jsem zvědavě hlavu.

„Hyun," mála Iseul rukou. „Nemohl se dneska dostavit, tak jsme přišli jen my."

„Aspoň někdo z vás opravdu poslouchá, co říkám," utrousil Minho. Má pozornost se přesunula na něj a čekala jsem, než svou poznámku vysvětlí.

Povzdechl si. „Říkal jsem jim, ať dnes nechodí, že to s tebou chci probrat."

Chápavě jsem přikývla. O tom už se zmiňoval.

Takže Hyun, jo?... Zajímalo by mě, jestli si s ním taky sednu tolik, co s těmahle dvěma.

Pokračovala jsem ve čtení. U části se stěhováním jsem se zarazila. Jasně, čekala jsem, že nebudu moct bydlet ve svém bytě, když budu muset být v BigHitu pomalu 24/7, ale že budeme bydlet všichni spolu?! Kluci s holkama v jednom bytě?! Může tohle dopadnout vůbec dobře? Polkla jsem a přesunula se k poslednímu odstavci.

Vztahy mezi členy ARISE nejsou zakázány, ale všichni musí dbát na správný a bezproblémový chod skupiny. Na řešení problémů se musí podílet všichni členové, i když se daný problém týká jen jednoho.

Takže stejný systém, jako u BTS? Když to vezmu kolem a kolem, opravdu tenhle způsob řešení konfliktů fungoval a kluci byli zářným příkladem.

Zhluboka jsem se nadechla a na tečkovanou čáru v levém dolním rohu posledního papíru naškrábala svůj podpis.

Dost možná jsem si právě podepsala rozsudek smrti.

~~~~~

Zdravím!

Další kapitolka je zde! Co říkáte? Udělala Ari správné rozhodnutí?

Strašně moc vám chci poděkovat za ty neuvěřitelná čísla! Zanedlouho příběh dosáhne 1K přečtení, za což jsem vám neuvěřitelně vděčná! Na začátku jsem vůbec nečekala, že bych mohla tenhle milník prorazit. K tomu všemu se příběh umístil na 88.místě v kategorii FF, což vzhledem k 9k příběhů v této kategorii je neuvěřitelný úspěch!

Ještě jednou děkuji moc!