úzkost
Izuku's pov
když Kirishima přišel do učebny všechno uvnitř mě se sevřelo. cítil jsem hlasitý tlukot svého srdce a měl jsem pocit že snad moje snídaně skončí na stole přede mnou. V hlavě jsem měl jen pocit vinny . Kirishima na mě hodil tázavý pohled kterej říkal. 'rozhodl ses???podrazíš svou kamarádku a dohodíš mi jí a nebo mám vyvěsit tvé emaili.,
Z jeho pohledu mě ještě víc zamrazilo. věděl jsem co musím udělat ale i tak jsem se cítil špatně. Nadechl jsem do sebe všechnu tu bezmoc a vydechl odhodlání. "..pomohu ti,, vypustilo moje hrdlo při výdechu a na jeho tváři se vytvořil takovej nechutný úšklebek. "super..věděl jsem že mi pomůžeš..jak to provedeme??,, sedl si na židli vedle mě.
"nebudeš jíst tvoje nechutné sendwiche...a budeš méně Kirishi-,, přerušil mě před koncem jeho slova a já pochopil že to kurňa lehké mít nebudu. "nechci se měnit..chci aby mě měla ráda takového jaký jsem. Ty bys to mohl chápat.. ukrýváš to kdo jsi a to ti brání ve štěstí....sakra já chci jen od tebe rady co má ráda...chci bys nám domlouval rande a zajistil aby se do mě zamilovala...když uděláš dost tak tě nechám být...nemyslím že chci po tobě hodně,,
povzdechl jsem si a zamyslel se nad tím co řekl. V jednom má pravdu..každý chceme najít někoho kdo nás bude milovat takové jací jsme. zaklonil jsem hlavu a zamrkal slzy.
"nechceš toho po mě hodně?????? víš sakra jak je těžký to ukrývat?? nevíš vůbec nic...neukrývám to protože bych se bál že se lidi do mě budou navážet nebo že to doma nepříjmou. Jen je to sakra moje věc a když by se to odhalilo změnilo by to celej život. kamarádi by mě brali jinak...už bych byl ten gay Midoriya ale i to bych překonal..ale našel jsem někoho s kým si rozumím a nedokážu si představit život bez něj. nedokážu si představit že zveřejníš emaili..on se lekne a já o něj příjdu...víš jaký to je skutečně milovat??? znamená to milovat tak moc že tě to bolí...tak moc že se každou vteřinu života ptáš jestli nejsi pod úroveň toho člověka....že by si zasloužil někoho lepšího ...milovat tak moc že bys pro toho člověka i umřel.... miluješ takhle Minu??? Nebo jsi chvilkově poblázněn a využiješ jí pro pobavení????
upřímně řečeno toho po mě chceš hodně...donutil si mě vybrat si mezi klukem ktereho miluju a skvělou kamarádkou..nemáš ani tušení jak moc těžké to je! tak mi kurva neříkej že toho po mě tolik nechceš! řekl jsem že ti pomohu...tak neměj aspoň debilní řeči,,
nedokázal jsem to zastavit...bolelo to a muselo to ven. v půlce tohoto proslovu se mi zlomil hlas a slzy začali téct volným pádem. Bylo ve mě tolik pocitů že jsem je nedokázal kontrolovat...vztek, smutek...pocit viny...smíchalo se to do zvláštní směsi že z toho až bolelo srdce. tak strašně to na hrudi svíralo že jsem měl pocit že už nic nikdy nebude dobré...že se v tuto chvíli zhroutil celý svět a na mě bylo ho znovu postavit jako ten kluk v nekonečném příběhu. tak jsem se cítil..jako člověk na kterého všichni koukají jestli vezme to semínko světa a zachrání je. Jako by za mnou stálo milion lidí a naléhali na mě a já nedokázal určit zda je zachráním nebo ne.... tak bych popsal úzkost.
beze slova jsem vyběhl ze třídy s nezastavitelným pláčem . cestou na záchod jsem někoho srazil...ale nedával jsem pozor a pokračoval v cestě. Doběhl jsem na záchody.. zavřel se do kabinky...kterou jsem zapomněl zamknout a propadl v hysterický pláč plný zoufalství a nenávisti sám sebe.
taaak jo..trochu netradiční strana zaměřená na pocity úzkosti. touhle stranou jsem chtěla vyjádřit podporu těm co s těmito stavy bojují. je v pořádku požádat o pomoc a neprožívat to sám..jinak děkuji za aktivitu...moc by mě potěšilo kdybyste mě sdíleli a když mě budete sdílet třeba na instagramu tak mě klidně označte : mi._.skaa a na FB : Michaela Adámková..děkuji <3
ČTEŠ
Láska přes Email/BAKUDEKU/
FanfictionIzuku Midoriya 17letý chlapec který žije vcelku normalní život. Má své přátele s kterými jako každý prožívá zábavné chvilky. Bydlí s maminkou a nevlastním tátou a je tak spokojený až na jedno husté tajemství....je gay! co se stane když Izuku natr...