krásný pro bolest

20

Slyšel jsem z chodby tlumený křik, věděl jsem, že se hádají, ale nedokázal jsem rozeznat byť jen jediné slovo a vlastně jsem ani nechtěl. Jane by se mohl zlobit, kdyby zjistil, že je poslouchám. Po nějaké době se dveře do pokoje zase otevřeli a dovnitř vešel Alex. Chtěl jsem se ho na všechno zeptat, ale v čas jsem se zastavil a jen ho sledoval.

,,Ubližuje ti Jane?" zeptal jsem se Marca jakmile jsem se vrátil do pokoje a sedl si na zem kousek od něj. Strejda Jane byl... hodně naštvaný. A celkem dost majetnicky se vyjadřoval ohledně Marca, ačkoliv se to snažil skrýt. Chce ho. Jsem si tím jistý. Vždycky si vybíral mladší společníky, jednu dobu měl dokonce vztah s mým kamarádem, ale Marco? To je hodně i na něj. Nechci riskovat, že mu nějak ublíží, ale působí to, jako by měl Marca zcela obmotaného okolo prstu.

,,Cože? Ne, nikdy by mi neublížil." řekl jsem mu lehce nechápavě. Proč by si něco takového myslel? Jane není jako ostatní, pomohl by mi. Vždycky by mi pomohl od toho, kdyby mi chtěl někdo ublížit, nikdy by nestál na straně těch, kteří by mi ublížili. 

,,Marco, chápu, že ho vidíš jako nejúžasnějšího člověka na světě, ale dávej si pozor ano? Podle všeho mu na tobě záleží, ale tohle 'záleží' nesmí přerůst v cokoliv jiného, než co mezi vámi je teď. Neskončilo by to dobře ani pro jednoho z vás, rozumíš mi?" 

,,Záleží mi na něm a to samé platí z jeho strany. Nikdy by nedovolil, aby se mi něco stalo." namítl jsem.

,,A kdyby to znamenalo, že se něco stane jemu? Co bys udělal potom? Kam bys šel? Marco, myslím to s tebou dobře, musíš být opatrný. Jane se někdy nedokáže ovládat a pak... Nechci, aby ti ublížil. Pokazilo by se pak vše, co je mezi vámi teď. Prosím, slib mi, že kdyby se pokusil udělat něco víc, nedovolíš mu to." pobídl jsem ho a chytil ho za ruku.

Zaraženě jsem ho sledoval. Kdyby se mělo něco stát Janeovi... co by bylo potom? Nedokázal bych ho ochránit. Neměl bych kam jít. Byl bych zpátky na ulici a nebo u Pána a... zase by se to opakovalo, nebo by mě rovnou zabil... ,,Nechci, aby se Janeovi něco stalo..." zamumlal jsem potichu a uhnul pohledem. Nezvládl bych, kdyby se mu mělo něco stát. 

,,Tak mi slib, že mu nedovolíš udělat cokoliv dalšího." pobídl jsem ho znovu.

,,Slibuju..." řekl jsem nakonec.

/*/*/*/*/*/*/

Vítám vás u další kapitoly, další zase ve středu