krásný pro bolest

22

Nechápu, proč je pryč tak dlouho. Už je něco málo po jedné ráno a on pořád nepřišel. Byl jsem už celkem unavený, ale i tak jsem chtěl počkat na to, až přijde zpátky. Bránil jsem se tomu, abych usnul a čas od času se prošel po bytě, abych neusnul. Po nějaké době jsem zaslechl klíče v zámku a okamžitě se tam rozběhl.

Vrátil jsem se z hotelu a nakonec odemkl. Byl jsem celkem dost unavený, ale částečně si za to můžu sám. Nehlídal jsem si čas a na chvilku dokonce usnul. Ale Marco už určitě spí, takže na tom nezáleží. Vešel jsem do bytu a lekl se toho, když jsem zahlédl Marca. ,,Zlato, proč ještě nespíš?" zeptal jsem se ho a zavřel za sebou.  

,,Chtěl jsem na tebe počkat." řekl jsem mu a objal ho. Téměř okamžitě jsem se ale zarazil, ale neodtáhl jsem se. Proč je cítit po sexu? Říkal přece, že má práci a... proč by ale voněl zrovna takhle?

,,Měl si jít spát, ráno se ti nebude chtít vstávat." Povzdechl jsem si a prohrábl mu vlasy. ,,Co kdyby sis šel lehnout?" Zeptal jsem se ho.

,,Jak... co si vlastně dělal?" zeptal jsem se ho potichu a doufal, že se mi přizná.

,,Jen nudnou práci, papíry a tak. Popovídáme si ráno ano?" zeptal jsem se ho s úsměvem. Nemohl jsem mu přece říct o tom, že jsem byl u svého milence jen proto, abych se po něm v případě, že bych se přestal ovládat nevrhl. 

Zarazil jsem se a odtáhl se od něj. Takže mi lhal... ,,Dobře, dobrou..." zamumlal jsem potichu a odešel do svého pokoje. 

...

,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal jsem se Marca během snídaně, když jsem si všiml, jak se jen přehrabuje ve svém jídle. 

,,Já... no... napadlo mě, jestli by jsme se mohli stavit u tvého bratra. Dlouho jsme je neviděli a... trochu mi vadí, že jsme pořád tady." zamumlal jsem potichu a podíval se na něj. ,,Mohlo by být fajn tam jet, nemyslíš?" zeptal jsem se ho s úsměvem. 

Zarazil jsem se, ale vlastně jsem na tom neviděl nic moc špatného. Sice bych ho nejradši nechal jen v bytě, kde by jsme spolu trávili většinu času, ale nechci, aby se tu cítil jakkoliv nepohodlně. Navíc jen pojedeme k mému bratrovi, na tom není nic moc špatného. Sice se trochu bojím toho, že by si Alex něco zkusil, ale když to bude jen jeden den, mohl by si Marco odpočinout a odreagovat se. Navíc by to mohl brát jako hodně velkou laskavost a nemusel by si na moc věcí stěžovat. ,,Dobře, zavolám mu a zjistím, kdy budeme moct." řekl jsem mu s úsměvem. 

/*/*/*/*/*/*/*/*/*/

Vítám vás u další kapitoly, omlouvám se za dlouhou neaktivitu